Těžkých zranění bylo 6 590 a lehkých 30 070.
Střety se stromy se na celkovém počtu nehod podílely jen ze 3 %, na celkovém jejich počtu obětí to ale bylo 16 %.
Pravděpodobnost úmrtí po srážce se stromem byla 5,4x vyšší než u průměrné nehody.
Stromy a vegetace navíc často bývají nepřímou příčinou nehod.
V roce 2016 si 2 697 srážek se stromy vyžádalo 75 lidských životů, 218 těžce a 1 670 lehce zraněných.
V letech 2001-2016 zemřelo po střetech se stromy 2 330 osob. Na vrub uvedených nehod šlo nemalých 15,9 procenta všech obětí dopravních nehod. Nejvíce mrtvých bylo z řad pasažérů osobních automobilů (2 008), následují motocyklisté (156), posádky nákladních automobilů (109), cyklisté (17), cestující v autobusech (6) a traktoristé (5). „Střety se stromy se na celkovém počtu nehod sice podílely jen ze 3 procent, ovšem na celkovém počtu jejich obětí z jedné šestiny. Nepřekvapí proto, že pravděpodobnost úmrtí při srážce se stromem je výrazně vyšší než u průměrné dopravní nehody. Na jeden tisíc všech nehod vyšetřovaných Policií ČR, ke kterým došlo v uvedeném období, zemřelo v průměru 6,8 osoby. Na jeden tisíc srážek se stromy to bylo 36,7 oběti, 5,4x více,“ upozorňuje Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.
Stromy a vegetace nejednou bývají nepřímou příčinou závažných nehod
Ovšem je řada nehod, kde stromy a vegetace obecně bývají jejich nepřímou příčinou. Dle údajů zveřejněných Ing. Zorou Šachlovou a kol. se jedná o případy, kdy stromy, keře, vysoká tráva nebo polní plodiny rostoucí v rozhledových polích směrových oblouků a křižovatek brání rozhledu. Ze souboru cca 1100 znaleckých posudků bylo odvozeno, že 15 % nehod bylo iniciováno okolností, kdy řidič v rozhodujícím okamžiku neměl přes vegetaci dostatečný rozhled. Nemohl tak reagovat včas. Nedostatečný rozhled bývá také příčinou nehod na železničních přejezdech. Další nebezpečí spočívá v tom, že stromy a keře způsobují střídání kvality povrchu silnice (např. suchý a mokrý), rovněž tak za slunného počasí se může rychle střídat ostré světlo a stín, což zvyšuje možnost přehlédnutí nebo pozdního rozpoznání problematické situace. Stromy rostoucí na krajnici nejednou narušují konstrukci vozovky a vytvářejí tak terénní nerovnosti. Jejich následkem může dojít ke zhoršení stability jedoucího vozidla. Defekty povrchu vozovky mohou rovněž bránit odtoku vody, což může být příčinou smyku.
V roce 2016 rekordně nízký počet mrtvých
V roce 2016 došlo na silnicích ke 2 697 srážkám se stromy vyšetřovaným Policií ČR. Vyhaslo při nich 75 lidských životů, tedy 13,8 procenta všech obětí dopravních nehod. Nejvíce obětí bylo tradičně z řad cestujících v osobních vozidlech (64), s velkým odstupem následovaly nákladní automobily (9) a motocykly (1). Nejčastěji se loni umíralo po srážce se stromem na silnicích III. třídy (celkem 33 obětí), následují silnice II. třídy (20) a I. třídy (15). Naopak na místních komunikacích se jednalo o 5 obětí a na účelových komunikacích o 2 mrtvé.
Suverénně nejvíce obětí bylo po kolizích se stromy, ke kterým došlo ve Středočeském kraji – rovných 20. S velkým odstupem následují kraj Jihočeský (8) a kraje Jihomoravský a Pardubický (shodně po 7). Nikdo nezemřel v Praze, na Olomoucku přišla o život 1 osoba, na Karlovarsku 2. Jiné pořadí ovšem je, pokud hodnotíme počty mrtvých po kolizích se stromy k celkovému počtu obětí nehod. Zde byla nejhorší situace v kraji Libereckém s 21 %, v těsném závěsu byly kraje Středočeský a Zlínský s 19 %. Naopak premiantem byla dle očekávání Praha s nulovým podílem, velmi příznivá bilance byla i na Olomoucku (3 %) a Plzeňsku (7 %).
Stromy lemují silnice odnepaměti. S mohutným rozvojem motorizace však nejednou přispívají k zápisům do smutných statistik tragických dopravních nehod. Řidičům nezbývá, než s jejich přítomností počítat. „Statistiky fatálních nehod jednoznačně dokazují, že především při jízdě po úzkých okreskách je třeba vyvarovat se jízdy na hraně. Především do nepřehledných zatáček je radno najíždět s potřebnou rezervou. Při míjení se s protijedoucími vozidly se vyplatí zmírnit tempo jízdy a raději počítat s možnou chybou některého z motorizovaných kolegů. V přebujelé zeleni se může schovávat zvěř, která vběhne těsně před projíždějící vozidlo. Střídání osvětlených a tmavých úseků silnice s sebou nese riziko možného přehlédnutí chodce, cyklisty či neočekávané překážky,“ uzavírá Roman Budský.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
