Správa jeskyní ocenila šest osobností

Návrhy osobností, které se svojí prací, výkony či občanskými aktivitami významným způsobem zasloužily o poznání a udržitelné využití jeskyní a krasu v České republice nebo v zahraničí, mohli s odůvodněním posílat odborníci i veřejnost. „Přišla pestrá škála velmi zajímavých návrhů, bylo opravdu těžké vybírat, i proto jsme rozšířili počet letos oceněných na šest,“ říká ředitel SJ ČR Milan Jan Půček.

Jiří Hebelka je celoživotně spjat s jeskyněmi Moravského krasu. V roce 1971 poprvé nastoupil na brigádu do Punkevních jeskyní jako pomocník lodníka na Punkvě. Od roku 1979 pracoval do odborném oddělení organizace Moravský kras a zabýval se dokumentací jeskyní. Od roku 2003 působil jako vedoucí správy jeskyní Moravského krasu a podílel se na rekonstrukci provozních budov jeskyní i obou můstků nad Macochou. Společně s dr. Jindřichem Štelclem se zabýval likvidací lampenflóry ve zpřístupněných jeskyních a vyvinul účinnou a ekologicky příznivou metodu pomocí chlornanu sodného, která se nyní běžně užívá nejen v jeskyních České republiky, ale i v zahraničí. Zabýval se výzkumem mikroklimatických poměrů jeskyní a aktivně působil v týmu projektu „Stanovení závislosti jeskynního klimatu na vnějších klimatických podmínkách ve zpřístupněných jeskyní ČR“, kdy byla prokázána schopnost turisticky zpřístupněných jeskyni v krátké době stabilizovat mikroklima po provozní zátěži.

Ing. Jozef Hlaváč pracoval jako tajemník Slovenské speleologické společnosti, vedoucí speleologického oddělení Múzea ochrany přírody a jaskyniarstva v Liptovském Mikuláši a od roku 1994 působil jako ředitel Správy slovenských jaskýň (SSJ), které byl spoluzakladatelem. Zřídil v rámci SSJ vědecko-výzkumný útvar zapojený do řady mezinárodních výzkumných projektů. Významně se podílel na zakotvení postavení jeskyní do Ústavy SR i do zákona o ochraně přírody. Zasloužil se o zápis jeskyní Slovenského krasu do Světového dědictví UNESCO, zapojil SSJ do spolupráce s UIS a ISCA, úzce spolupracoval s kolegy z České republiky, Maďarska, Polska a Rakouska. Je mezinárodně uznávaným odborníkem. Podpořil mezinárodní speleologické akce na úrovních kongresů, seminářů a konferencí.

Prof. RNDr. Pavel Bosák, DrSc. vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Jeho hlavní výzkumná a odborná činnost je spojena s Geologickým ústavem Akademie věd České republiky. V letech 1996–2004 a 2012–2016 byl i jeho ředitelem. Ve výzkumech se zaměřuje na karsologii, paleokarsologii, krasovou geologii, vývoj krasu a jeskyní, krasové sedimenty, speleochronologii, geomorfologii, petrologii a sedimentologii karbonátů, sedimentologii terestrických environmentální geologii a procesy, využívání a ochranu přírodních zdrojů, jakož i na rekultivaci kamenolomů. Je jedním ze zakladatelů paleokarsologie jako samostatné disciplíny v rámci karsologie a speleologie. V roce 1997 se začal zabývat aplikací paleomagnetických a magnetostratigrafických metod při zkoumání jeskynních sedimentů ve spolupráci s mezinárodním týmem specialistů. Podílel se na výzkumech v Evropě, ale i Íránu, Libyi, Korei, Kyrgyzstánu, Kazachstánu i na Bahamách.

RNDr. Libor Ambrozek se v době svého mandátu ministra životního prostředí zasadil o zřízení samostatné státní příspěvkové organizace Správa jeskyní České republiky, kterou k 1. 4. 2006 svým rozhodnutím i zřídil. V době, kdy již nebyl ministrem, stále projevoval zájem o organizaci a setkával se zástupci i pracovníky SJ ČR. V době působení jako poradce ministra životního prostředí se účastnil výběrových řízení na nového ředitele SJ ČR. V současné době je předsedou Českého svazu ochránců přírody a pracuje také jako člen redakční rady rezortního časopisu Ochrany přírody. Jednou z jeho priorit je zájem na prezentaci zpřístupněných jeskyní veřejnosti jako „výkladních skříní“ ochrany přírody.

Zdeněk Motyčka se speleologii věnuje od roku 1983 jako člen ZO ČSS 6-25 Pustý žleb). V letech 1994 až 2000 působil jako její předseda. Pod jeho vedením se intenzivně věnovala exploračním a dokumentačním pracím v Nové Amatérské jeskyni, převážně ve Sloupském koridoru. Byl a je organizátorem a účastníkem desítek speleologických expedic v Evropě, Mexiku a Číně. Je autorem mnoha odborných i populárních článků, spoluautorem několika knih a výstav. Přes 20 let se věnuje fotografování v jeskyních, v roce 2003 vydal knihu Mezi nebem a podzemím. Je spoluautorem fotografické knihy Podzemí neznámé – 30 let ČSS ve fotografii. V letech 2004–14 byl předsedou České speleologické společnosti a až do roku 2025 členem předsednictva. V roce 2013 byl hlavním organizátorem 16. mezinárodního speleologického kongresu v Brně. Od roku 2013 je členem byra Mezinárodní speleologické unie (UIS) a v roce 2025 byl jako první Čech zvolen prezidentem UIS.

Ing. Daniela Bílková je celoživotní jeskyňářka – amatérská i profesionální. Celou profesní kariéru se věnovala ochraně, evidenci a péči o jeskyně. Jako odborná spolupracovnice J. Hromase se podílela na stěžejních odborných dokumentech oboru: Karsologické členění České republiky – Jeskyně a krasová území ČR 1 : 500 000 (1998) a JESKYNĚ, Chráněná území ČR, svazek XIV. (2009). Spolupracovala při zajišťování studijních cest jeskyňářů v tuzemsku i zahraničí, zajišťovala domácí podporu zahraničním speleologickým expedicím v době, kdy ještě neexistoval internet. Celoživotní znalosti problematiky jeskyní uplatnila v závěru své profesní kariéry jako vedoucí sekretariátu SJ ČR. Obdivuhodná je rovněž její fyzická kondice a speleoalpinistické dovednosti, které si zachovává i ve vyšším věku.

Laureátem Ceny Správy jeskyní ČR může být jakákoli fyzická osoba z kterékoli oblasti, bez ohledu na státní občanství, podílející se na ochraně a správě jeskyní, průzkumu, dokumentaci, vědeckém poznání, výchově a vzdělávání, propagaci, zajišťování bezpečnosti či zpřístupňování jeskyní veřejnosti a péčí o ně. „Většina oblastí životního prostředí a kultury již nějaký čas oceňuje zásluhy konkrétních lidí. I my chceme prostřednictvím této ceny každoročně vyzdvihnout osobnosti, které svým dlouhodobým působením či významným počinem přispěli k ochraně a správě jeskyní,“ řekl Půček.

Správa jeskyní České republiky byla zřízena 1. dubna 2006 jako státní příspěvková organizace rezortu Ministerstva životního prostředí ČR. Její součástí se stalo 14 tuzemských zpřístupněných jeskyní. V Čechách to jsou Bozkovské dolomitové jeskyně v Podkrkonoší, Koněpruské jeskyně na Berounsku a Chýnovská na Táborsku. V Olomouckém kraji zvou zájemce Javoříčské jeskyně, Mladečské jeskyně u Litovle, na Jesenicku jeskyně Na Pomezí a Na Špičáku a na Přerovsku hydrotermální Zbrašovské aragonitové jeskyně. Pod Pálavou zaujme jeskyně Na Turoldu v Mikulově. V Moravském krasu lze kromě nejslavnějších Punkevních jeskyní s propastí Macocha navštívit i jeskyni Balcarka, Kateřinskou jeskyni, Sloupsko-šošůvské jeskyně a u Křtin jeskyni Výpustek.