Na základě tohoto patentu byl zaveden nový zákon o soudním řízení v nesporných právních věcech (nesporný patent), přijatého za doby vlády císaře Františka Josefa I. Podnět k dodatečnému projednání pozůstalosti byl podán ze strany ÚZSVM v rámci řešení agendy nedostatečně identifikovaného vlastníka. Jednalo se o 1/6 podíl na pozemku orné půdy o výměře 1356 m2 v katastrálním území Chudonice.

Spoluvlastnický podíl po zemřelé ženě získal v roce 1945 její bratr, který zemřel bez dědiců v roce 1959, a jeho majetek připadl státu jako odúmrť. Státu tedy připadne spoluvlastnický podíl po zemřelé ženě, ale až v navazujícím dodatečném projednání dědictví po jejím bratrovi.