Jedním z nich je povinnost uvádět daňová identifikační čísla na vydávaných účtenkách, v jejímž důsledku dochází ke zpřístupňování rodných čísel podnikatelů ve velkém rozsahu.

Ústavní soud nejprve konfrontoval samotný systém (EET) s namítaným porušením základních práv a dospěl k závěru, že napadený zákon jako celek není protiústavní. Protiústavní jsou však některá jeho dílčí ustanovení.

Z pohledu ochrany osobních údajů je třeba především upozornit na to, že Ústavní soud (ÚS) zrušil tu část zákona o EET, která stanoví povinnost uvádět na účtenkách daňové identifikační číslo poplatníka (DIČ), přičemž toto číslo v případě, že jde o fyzickou osobu, obsahuje rodné číslo podnikatele. Takové řešení není podle ÚS dostatečně šetrné k právu na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním osobních údajů podle čl. 10 odst. 3 Listiny a neobstojí tak v testu proporcionality. Takový závěr je navíc podle ÚS v souladu s tendencí vyjádřenou v evropských pravidlech pro ochranu osobních údajů, tzv. GDPR.