Jednání se zúčastnil osobně také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Premiéři a prezidenti členských států na začátku summitu uctili minutou ticha oběti ničivých zemětřesení v Turecku a Sýrii.
Je správné uvažovat o tom, že čtyřicátníci půjdou do důchodu v 68 letech?Anketa
V oblasti migrace jednali unijní lídři zejména o její vnější dimenzi s cílem zásadně snížit počet nelegálních migrantů, kteří směřují do EU. „Musíme především zabránit nelegálním migrantům překročit hranici EU, a ty, kteří se do EU přesto nějakým způsobem dostanou, musíme navracet do zemí původu, což znamená mj. i zlepšit návratovou politiku a zaměřit se na ochranu vnější hranice. Je třeba rovněž posílit spolupráci se zeměmi odkud k nám nelegální migranti přicházejí. Pro ČR je klíčová západobalkánská trasa. Tam se musíme zaměřit na sladění vízové politiky. Ze západního Balkánu se nesmí stát zadní vchod do EU,“ uvedl premiér.
Klíčovým tématem jednání byla také ekonomická situace EU. Evropská komise pro jednání ER připravila podklad k diskusi, kde navrhuje opatření k posílení evropské ekonomické a průmyslové základny. „Jsem přesvědčen, že zdrojem ekonomického růstu je především otevřený vnitřní trh bez zbytečných bariér. Nesmíme dopustit, aby případná opatření pokřivila rovné podmínky pro všechny nebo byla záminkou pro protekcionismus. To se nám na Evropské radě i přes velmi složitou a místy emotivní diskusi podařilo obhájit. To je zásadní pro ČR a její otevřenou exportní ekonomiku,“ dodal český předseda vlády.
Lídři unijních států uznali, že podpora průmyslu nesmí stát dotačním závodem mezi jednotlivými zeměmi. „Podpořili jsme ale rychlejší schvalování veřejné podpory, aby se potřebné prostředky dostaly k příjemcům jednodušeji. Co se týče možného financování, můj požadavek byl, abychom se nejprve zaměřili na existující zdroje, které už v evropském rozpočtu jsou. Mnoho z nich zatím není využito. Evropská komise proto bude muset všechny tyto zdroje využít ve prospěch naší ekonomiky a ne hledat cestu ve vytváření nových nástrojů a nových půjček,“ řekl Petr Fiala.
„Budeme podporovat například strategické sektory, které jsou postižené vysokými cenami energií. Já osobně jsem trval na tom, že se přitom nesmí snížit prostředky, které si již ČR v rozpočtu EU vyjednala na rozvoj našich regionů, dopravní infrastruktury, na energetické projekty a další investice. To se mi podařilo do závěrů Evropské rady prosadit a považuji to za velký úspěch dnešního jednání,“ zdůraznil po jednání premiér.
Více v závěrech jednání Rady ZDE.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během jednání Evropské rady informoval své protějšky ve kterých oblastech nyní země potřebuje největší pomoc. Poté proběhlo i separátním jednání, kterého se zúčastnil český premiér se spolu s lídry Finska, Dánska, Slovenska a pobaltských států. „Jednali jsme o formě pomoci, která je pro Ukrajinu důležitá, ať už ve vojenské oblasti nebo v otázce pomoci s nahrazování energií a energetické infrastruktury, která je Ruskem systematicky likvidována. Bavili jsme se také o poválečné rekonstrukci Ukrajiny, na které je třeba pracovat nyní a tématem bylo i přibližování Ukrajiny k EU,“ uvedl premiér Fiala.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Tisková zpráva
