Při sjednávání smlouvy o dodávkách elektřiny nebo plynu se domlouvají kromě jiného i zálohy na energie. Výše záloh by měla podle zákona odpovídat očekáváné spotřebě, což znamená, že při jejím určení se vychází z historické spotřeby v odběrném místě. A případně se přihlíží i k růstu cen energií.

Zúčtovací období činí zpravidla dvanáct měsíců, do kterých je rozloženo dvanáct měsíčních záloh. Dodavatel však někdy účelově stanoví spotřebiteli nižší zálohy, aby tak vyvolal mylný dojem, že zákazník zaplatí na energiích méně. Spotřebitel je pak překvapen, když po něm dodavatel po skončení zúčtovacího období požaduje vysoký nedoplatek. Obdobnou praktikou je i požadování deseti záloh namísto dvanácti, přičemž opět platí, že spotřebitel bude muset nakonec zaplatit dodavateli vysoký nedoplatek.