dTest: Jak se dělá dezinformační byznys

05.03.2018 8:08 | Zprávy

„Pojeďte na zájezd – za pouhých 149 korun! V jeho ceně je zdarma oběd a dárek.“ Takové inzeráty lákaly zejména seniory, kteří si na podobných „zájezdech“ kupovali předražené zboží pochybné kvality. V současné době padají nejen starší občané, ale i další zranitelnější sociální skupiny na lep jinému druhu pochybného podnikání – obchodu s dezinformacemi. A i v něm dochází k používání manipulativních a nátlakových praktik zaměřených především na emoční stránku jedince.

dTest: Jak se dělá dezinformační byznys
Foto: dtest.cz
Popisek: dTest - logo

Zatímco u oněch známých hrnců, parních čističů, biolamp a dalších výrobků mohl spotřebitel poškodit pouze sám sebe, v případě podlehnutí obchodníkům s dezinformacemi se následek vztahuje na širší okolí i celou společnost – například změnou chování vůči přátelům či změnou politických postojů, které jsou ovlivněny nepravdivými informacemi. Specifická je rovněž újma. Od nákupu předraženého zboží mohl kupující za určitých okolností odstoupit a žádat své peníze zpět, u dezinformačního byznysu tento finanční aspekt chybí a újma je jiného charakteru.

Co z toho mají?

Možná si říkáte, proč se kdokoliv vůbec unavuje s šířením smyšlených zpráv a co z toho vlastně má. Na fenomén falešných zpráv lze nahlížet jako na další odvětví pochybné výdělečné činnosti se specifickým dopadem. Ze světa známe případy, kdy teenageři z makedonského města Veles zakládali v průběhu amerických voleb weby tvářící se jako zpravodajské. Na nich byly publikovány smyšlené šokující zprávy, které se rychle šířily internetem. Vysoká návštěvnost následně generovala příjmy z reklamy v řádech tisíců eur.

Portál Aktualne.cz popisuje v článku nazvaném „Čech Pravda se v Německu živí dezinformacemi. Vydělám si na byt, zimu trávím na Mauriciu, chlubí se“ obchodní model Nikolase Pravdy. Podle Aktualne.cz publikoval Pravda na svém webu smyšlené zprávy kupříkladu o tom, že Angela Merkelová je příbuznou Adolfa Hitlera či že virus ebola v Africe šíří Červený kříž. Podobná sdělení mu následně skrze příjmy z reklamy vynášejí na slušné živobytí.

Česká republika není výjimkou. I přes menší trh u nás funguje několik desítek dezinformačních webů generujících zisk. Milníkem v jejich vývoji byl rok 2014 (počátek ukrajinské a migrační krize), kdy začaly jako houby po dešti vznikat takzvané alternativní zpravodajské weby. Na popularitě začaly nabírat i ty stávající, které kromě konspiračních teorií o 11. září či globálních spiknutích přidávají i aktuální politická a bezpečnostní témata. Podle průzkumu institutu STEM z června 2016 důvěřuje zhruba čtvrtina Čechů „alternativním médiím“ včetně těch takzvaných prokremelských více než médiím tradičním.

Založení „alternativního“ zpravodajského webu

Založení webové stránky v dnešní době nevyžaduje nutnost zapojení kvalifikovaného odborníka. Při troše bádání na internetu ji zvládne zprovoznit i laik. Počáteční investice se pohybují v řádech stokorun. Využít lze rovněž profesionálně působící webové šablony, které čtenáři vnuknou dojem, že se jedná o důvěryhodné a propracované zpravodajství.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

ČEZ: České jádro vyrobilo nejvíc elektřiny v historii

20:16 ČEZ: České jádro vyrobilo nejvíc elektřiny v historii

Dukovany a Temelín společně vyrobily od začátku letošního roku více než 31 022 GWh elektřiny, čímž p…