Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Milana Uhdeho, Pavla Šafra (z 30.3.)+ (z 21.3.), Pavla Svobody, Miroslavy Němcové, Zdeny Mašínové, gen. Jiřího Šedivého, Karla Schwarzenberga (z 24.3.) +  (ze 14.2.) +(z 30.1.), (z 3.10.) + (ze 14.8.) Ivana Langera, Františka Gábora, Jana Šinágla (z 22.3.), německého velvyslance , Tomáše Klvani (z 20.3.)+ (z 12.3.), Luďka Niedermayera (z 20.3.), Martina Bursíka (ze 17.3.) (+z 4.2.) + (z 2.12.) (+ z 6.10. + z 6. 8. a z 23. 6.), Karla Svobody (z 16.3.) (+ z 28.1),  Miroslava Kalouska (z 11.3.) + (ze 17.2.) + ( z 6.1.) (+ z 3. 12 + z 2.10.), Františka Laudáta,  Pavla Teličky, Romana Jocha (ze 4.3.) + (ze 14.1.)  (+ 8.12. + 11. 9  +ze 7. 8.), ,  Grigorije Paska (ze 3.3.) +(+ 19.11.) (+21. 10.), Daniela Hermana,  Marka Ženíška (z  27.2.) + (z 12.2.) + (z 26.1.) (+ ze 14.1.), Michaela Kocába (z 25.2.) + (z 3.12.) (+ z 8. 11.), Daniela Kroupy , Lenky Víchové, Alexandra Tolčinského (z 23.2.) + (z 13.2.), Heleny Ilnerové, Petra Fialy (z 22.2) + (4.9.),  Štefana Füleho, Martina Jana Stránského, Jiřího Zlatušky, gruzínského velvyslance Zaala Gogsadzeho, Jefima Fištejna (z 12.2.)  (+z 11.12) , Jana Zahradila,  Jakuba Jandy, Barbory Tachecí, Ivana Gabala (+ 21.11.), Josefa Mlejnka, Bohumila Doležala (z 25.1.) (+z 15.1.) + (z 27.8.) ,  Libora Dvořáka, Jiřího Grygara, Zdeňka Bárty, Michaela Romancova (ze 7.1.) (+ z 20.8.),Tomáše Peszyńského,  Martina Balcara, Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) , , Alexandra Vondry, Čestmíra Hofhanzla,  Petra Pitharta, Bohdana Zilynského, Cyrila Svobody (+ z 22.8. + z 1.9.) Stanislava Chernilevského, Andreje Zubova, Václava Bartušky,  Karla Janečka, Pavla Žáčka (+ z 10. 9.), Jana Urbana, Maji Lutaj, Františka Janoucha, , Vladimíra Hanzela, Anatolije Lebeděva či Alexandra Kručinina

Za zcela zásadní považuje politolog Oskar Krejčí celkem klidný průběh dragounské jízdy. „Je velmi dobře, že průjezd dopadl bez excesů. Nedošlo k žádné konfrontaci a emoce, které s tím byly spojené, nepřerostly v potyčky,“ zhodnotil akci profesor Krejčí, který vidí za průjezdem armády propagandistický smysl a také snahu zmapovat situaci a náladu veřejnosti, politické scény i médií. „Interpretace jsou strašně zjednodušené. Vítání bylo samozřejmě větší, než se dalo očekávat, ale podle mého názoru zcela přiměřené. To, že nešli odpůrci na konfrontaci, je také v pořádku,“ dodal Krejčí.

Většinová mediální interpretace přijetí amerického konvoje českou veřejností vyznívá jednoznačně: národ pochopil, nadšeně vítal vojáky a ukázal svou pravou tvář. „Emoce, které pěstují média, jsou strašně rizikové. Představa o tom, že Češi jsou holubičí národ, neodpovídá dějinám. Emoce se mohou zvednout a ke konfrontaci může dojít, když budou mainstreamová média postupovat takto dryáčnicky. Vytvořila představu, že bez Američanů sem přijdou Rusové. Jako by se tu po průjezdu Američanů vytvořilo mocenské vakuum a valily se sem hordy kozáků. To je prostě nesmyslný obraz,“ popsal Krejčí.

VŠE, CO JSME PSALI O AMERICKÉM KONVOJI

A jsou tu i další aspekty, které politolog zmiňuje: „Vadí mi konstatování, že když jsme vstoupili do NATO, patří k naší povinnosti pohostit americké vojáky. My jsme do NATO nevstoupili, vstoupila Zemanova vláda. Bylo to bez referenda. Nikdo z nás také neví, zda o konvoji rozhodlo americké velitelství nebo velitelství NATO, a to je dost podstatný rozdíl,“ zmínil politolog, který také připomíná další opakovanou frázi: „Jedou na svou vojenskou základnu do Německa. Vždyť domovská základna amerických vojáků je v USA. To, že je Německo okupovanou zemí, a to, že jsme si na to zvykli, neznamená, že by takto měla vypadat budoucnost Evropy,“ dodává Krejčí.