Kterákoliv vláda, která chce provádět zodpovědnou hospodářskou politiku, by měla přemýšlet v delším horizontu než jedno volební období. Nejčastěji se pod tím myslí nezadlužování budoucích generací či šetrný přístup k využívání přírodních zdrojů. Stejně tak důležité jsou ale i prostředky, která každá společnost investuje do své současné i budoucí konkurenceschopnosti. Od té se do značné míry odvíjí to, jak je země skutečně bohatá a vyspělá. Současná vláda tento rozměr své práce bohužel nevnímá.
Názorným příkladem je vládní přístup k naší vědě, aplikovanému výzkumu a vzdělávaní budoucích generaci. Výdaje na vědu a výzkum mají v příštím roce nominálně poklesnout o půl miliardy korun, tedy zhruba o 2,7%. Ovšem tento mírný pokles výdajů je pouhou teorii nezapočítávající vliv nezadržitelně rostoucí inflace, nepřímého důsledku letošního navýšení DPH. Pokud do našich kalkulací započítáme její vliv (podle odhadu ČNB se bude v letošním roce pohybovat okolo 3,5%), pak to znamená, že reálné výdaje na vědu a výzkum poklesnou již v příštím roce zhruba o 6%.
A v podobném reálném poklesu výdajů na vědu a výzkum hodlá naše vládní garnitura pokračovat i v létech 2014 a 2015. Vláda se tedy rozhodla řešit deficit státního rozpočtu tím, že systematický a nemilosrdně udusí nové zdroje našeho ekonomického růstu. Přitom člověk nepotřebuje ekonomické vzdělání a všechnu moudrost světa k tomu, aby pochopil, že právě obnovený ekonomický růst je tím, co by mělo naplnit státní kasů, zastavit prohlubování deficitu našeho rozpočtu a zbavit nás od nutnosti škrtů a úspor. Meziroční růst HDP o jedno procento znamená přibližně 12 mld. Kč do státního rozpočtu navíc. To je přibližně 24 krát více peněz než se má ušetřit tupým vládním škrtem na vědě a výzkumu.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Vít Bárta