Jedním z příkladů je hlavní železniční trať z Plzně do Českých Budějovic. Do obou těchto krajských metropolí se dostanete celkem pohodlně za dvě hodiny, což je téměř srovnatelná délka cestování automobilem, pokud si tedy nehrajete na závodníky Formule 1. Také do větších měst, jako jsou Strakonice, Horaždovice, Nepomuk či Protivín, dorazíte bez velkých potíží. Horší je to, jste-li z nějaké menší obce. Starosta Pačejova na jižním Plzeňsku Vladimír Smolík  o tom ví své.

To tady ani za císaře pána nebylo

„Chce-li obyčejný člověk jet od nás třeba do nepříliš vzdálených Strakonic, tak má problém. Dorazí osobáčkem do Horažďovic na hranice Plzeňského a Jihočeského kraje, a tam si počká dobrou hodinku, než jede spoj. Protože regionální vlaky objednávají a platí kraje, tak to tady vypadá jako spoj do západního Německa v minulém režimu, co stojí na hranicích, než jej celníci proklepnou. Smůlu mají i ti, kteří přijedou lokálkou ze Sušice. Těm osobák na jižní Čechy frnkne takřka před nosem. To byste museli ten vláček unést, abyste stihli spoj. A obdobné je to pak při cestě zpět.

Totéž, ale podstatně nevybíravěji, říkají jednotliví cestující. „To tady ani za císaře pána nebylo,“ komentuje jeden z nich, který se ve volných chvílích věnuje mašinkám a železnici vůbec. „Spoj z Nepomuka do Blatné a pak do Březnice je fakt super – projíždíte hranice dokonce třech krajů. Jen když máte času nazbyt a nekoukáte na hodinky, je to pěkná projížďka.“ Jenomže právě, že času v dnešní době nazbyt, má málokdo...