Například Radek John ve svém pořadu Bez cenzury přišel s kauzou v Jihomoravském kraji, kdy podle Johna místní politická reprezentace nenašla lepší účel pro jejich využití než vytvoření bobové dráhy nad vinicí. Jízda trvající padesát pět vteřin stála dvacet pět milionů. Dvanáct z toho bylo z evropských fondů. Ty se však nyní nejspíš budou muset vracet.

Maxipes Fík by koukal. I Ája

Další kauza je kolem "kadaňsko – chomutovské větve", do níž spadá jméno podnikatele Ahmada Raada, člena regionální rady ODS. Nadační fond proti korupci třeba zjistil, že si Raad na nábřeží Maxipsa Fíka v Kadani postavil hotel z dotací EU za 28 milionů korun.

Kolem hotelu se pak rozprostírá například nábřeží Maxipsa Fíka, které v auditní zprávě podle pořadu ale také figuruje jako nadhodnocená stavba, neboť se částka na jeho výstavbu vyhoupla prý až na neuvěřitelných 215 milionů korun. Ale takových příkladů by se daly najít tisíce. Dotují se golfová hřiště, soukromé hotely a restaurace. V programovém období 2007-2013 bylo podle serveru fondyeu.eu dotováno 45 768 projektů a alokována částka byla 540 miliard 469 milionů.

To ale není konečná částka. Podle unijních pravidel musí být projekty členských států dotované z rozpočtu EU spolufinancovány z národních zdrojů. Jedná se minimálně o 15 procent, v některých případech dokonce o 25 až 50 procent. Čili zde jsou další neefektivně využité peníze z národních zdrojů.

Dotace vedou ke korupci

„I když korupce je jedním z nejfrekventovanějších slov, dotace ponechávají protikorupčníky v klidu. Často totiž patří mezi dotované. Přitom prokorupční potenciál dotací je zcela zřejmý. Pokud chce někdo postavit hotel s 80procentní dotací, na nějakou korunu nekouká. Často to pak odnesou dotující, kteří neodolají. Dotace mají paradoxně neblahý vliv na ekonomiku. Křiví volný trh a svobodné podnikání. Štěstím v neštěstí je krize. Peníze ubývají a na dotace zbývá čím dál méně peněz. Pro dotované pohroma, protože si život bez dotací neumějí představit. Pro nedotované úleva, protože se najednou stávají konkurenceschopnými. Boj proti přemnoženým dotacím bude trvat ještě dlouho. Ale až jednou skončí dotace, půjdou zase mnozí do práce,“ říká o dotacích senátor ODS a primátor Teplic Jaroslav Kubera. Teplice eurodotace nepřijímají. 

Ekonom Pavel Kohout na svých stránkách novaustava.cz říká, že takzvané „evropské peníze“ nejsou tak docela evropské. Polovina z nich jsou vlastně české peníze, které se vracejí domů oklikou přes Brusel: „Podtrženo a sečteno, skutečné evropské peníze představují méně než 40 procent veškerých nákladů na projekty financované takzvaně z dotací. Více než 60 procent představují peníze, které přímo nebo oklikou jdou z českého státního rozpočtu.“

Plýtvání, oslabení rozpočtové kázně, neefektivní výdaje a korupce

Další věcí je, že proplácení dotací z EU jde na realizované projekty až zpětně. Ne vždy jsou ale proplaceny. Dotované projekty mají jako jednu z podmínek též takzvanou udržitelnost. To znamená, že to, co je z dotačních peněz, musí fungovat pět let. Čili to stojí další náklady a pokud peníze nejsou, tak byly peníze vynaloženy nakonec víceméně zbytečně. Navíc administraci projektů zajišťují úředníci, kteří stojí mnoho peněz z veřejných rozpočtů.

Podle ekonoma Pavla Kohouta je však špatný princip eurodotací jako takový. Podle něho se paradoxně ukazuje, že méně škodlivé je platit do evropského rozpočtu více než z něho. Zároveň bychom měli usilovat o minimalizaci evropských dotací na kohezní a strukturální politiku.

Dotace podle Kohouta kazí každou ekonomiku a čím více dotací, tím více škody. Řecko nebo Portugalsko dostávaly ročně téměř tři procenta HDP na dotacích během let 1989-2006. Výsledek je žalostný. Irsko a Španělsko dostávaly o něco méně; výsledek byl rovněž žalostný.

„Dotace jsou navzdory své líbivosti nebezpečné. Mají za následek plýtvání, oslabení rozpočtové kázně, neefektivní výdaje, korupci. Nikdy nikde nikomu neprospěly. Portugalsko, Irsko, Řecko a Španělsko bývaly ještě v roce 2007 označovány za 'kohezní země' nebo 'konvergenční ekonomiky'. Mělo se za to, že díky dotacím a díky euru se časem přiblíží ekonomické úrovni Německa nebo Nizozemska. Stal se přesný opak. Ukazuje se, že méně škodlivé je platit do evropského rozpočtu více než z něho dostávat. Evropské dotace jsou otrávená návnada,“ míní Kohout.

Dotace jsou „sladký jed“ pro ekonomiku

Podle Kohouta by bylo ideálním řešením úplně se odhlásit z programu eurodotací. Upozorňuje, že země nejvíce postižené ekonomickou krizí – Portugalsko, Irsko, Řecko a Španělsko – jsou země s největší příjmem eurodotací.

Dotace podle něho mají minimálně tři negativní efekty. Za prvé vláda si zvykne plýtvat, za druhé, vláda musí kofinancovat dotované projekty, což vede k dalšímu zadlužování. Za třetí mohutný příliv dotací působí růst objemu peněz v ekonomice, což má za následek inflaci. Dalším problémem je dle Kohouta smutný fakt, že většina dotací se proplýtvá na nesmysly nebo se přímo rozkrade.

„Dotace jsou 'sladký jed' pro ekonomiku: Nepoučená veřejnost se domnívá, že přijímat dotace znamená bezpracně bohatnout. Omyl. Bez práce nejsou koláče a dotace jsou čertovy peníze, které se přes noc promění v listí. Všichni ti odborníci na evropské fondy by udělali lépe, kdyby začali dělat něco produktivního,“ říká Kohout.