Podle údajů Českého statistického úřadu zisky českého zemědělství za rok 2012 klesly. V čem vidíte hlavní příčiny a jakou vidíte pro oblasti zemědělství budoucnost?
Ta situace pro rok 2012 byla skutečně o něco málo horší, než byla situace v minulých letech. Proto zisky klesly o jednu a půl miliardy korun. I tak je to ale velice slušný výsledek. Nehovoří však o tom, jaká je u nás současná situace v živočišné a rostlinné výrobě a prvovýrobě. Projevují se vyšší ceny obilovin z předchozího roku, velice negativně se tam odráží i propad zahraničního obchodu. A v neposlední řadě se k nám dováží stále víc potravin. To se zákonitě v té velikosti českého zemědělství, které si určitým způsobem zatím stále ještě drží zisky, odráží. Je třeba ten trend poněkud posunout, protože například ještě v roce 2003 jsme byli plně soběstační ve výrobě vepřového masa. V současné době se u nás vyrábí už jen 40 procent celkové spotřeby. Zbytku výrobců se nedařilo výrobu udržet a museli skončit. Vepřové maso se nyní z většiny k nám dováží ze zahraničí. A to není dobré, ani z pohledu budoucnosti.

Domníváte se, že by ČR v současné době dokázala být soběstačná v pokrytí tuzemského potravinářského trhu?
Samozřejmě, že už bychom neobstáli. Nejen v tom již zmiňovaném vepřovém masu, ale i v ovoci a zelenině, bramborách…dala by se tak brát komodita po komoditě…Ale na druhé straně je tu vyšší zpeněžení v rostlinné výrobě, díky pěstování řepky a ječmene. Naděje proto zůstává.

Nepříjemným jevem je i to, že klesá také počet pracovních míst v zemědělství. Za poslední rok to bylo snad kolem desetitisíců lidí. Existuje nějaká strategie, jak tu zaměstnanost v zemědělství udržet či zvýšit?
Ano, počet zaměstnanců v zemědělství neustále klesá, protože klesá i velikost té zemědělské výroby. Musíme si také přiznat, že s lepší technologií a kvalitou strojů bude logicky i nadále zřejmě  klesat počet pracovníků. Přesto by se daly ty alespoň ty současné počty udržet, pokud by dramaticky neklesala dimenze zemědělské výroby.