Případné přistoupení České republiky ke smlouvě o fiskální odpovědnosti by měli schvalovat občané v referendu. Jak ale bude podoba referenda vypadat, to zatím není jasné.
Kromě samostatného referenda k této věci je ale možností i to, že by nová pravidla schvalovali lidé až v rámci referenda o vstupu ČR do eurozóny. Smlouvu o fiskální odpovědnosti by v takovém případě ratifikoval nejprve parlament. Na takovém postupu se dnes shodla vláda. TOP 09 k němu ale má výhrady.
„Vláda si přeje ratifikaci referendem, my jsme ale za TOP 09 sdělili našim koaličním partnerům tři důvody, že nás k tomu nezavazuje koaliční smlouva, protože unijní dohoda neznamená změnu primárního práva EU," sdělil k tomu na vládním brífinku ministr financí a první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek.
"Jsme přesvědčeni, že je to velmi sofistikovaná agenda, aby bylo možné vygenerovat jednoduchou otázku. Jen formulace otázky je věc mimořádně problematická," dodal Kalousek s tím, že vláda by neměla politickou odpovědnost přenášet na občany.
Klaus již řekl, že to nepodepíše
Nečas také uvedl, že k vyjednání a podpisu smlouvy bude vláda potřebovat zmocnění prezidenta, které zatím nemá. Prezident Václav Klaus přitom smlouvu kritizoval a avizoval, že ji nepodepíše. Kabinet podle Nečase definitivní stanovisko k unijní dohodě zatím nemá. Kabinet se dohodl také na tom, že chce při dalším jednání o smlouvě vyjasnit některé její pasáže. Až na výsledném textu bude záviset, zda vláda dokument podepíše. Rozhodne se tak až podle konečné verze dokumentu.
"Vláda se nakonec rozhodla přijmout rámcovou pozici, kde je povinností členů vlády upozorňovat, že pokud by došlo k přesunu kompetencí na unijní orgány, je vláda svým programovým prohlášením vázána řešit tento problém referendem," řekl Nečas. Dodal ale, že osobně preferuje hlasování, které by se týkalo "celého komplexu dohod, ke kterému budeme muset přistoupit v souvislosti se vstupem do eurozóny".
ODS se od počátku debat připojit ke smlouvě zdráhá, naopak šéf TOP 09 Karel Schwarzenberg je pro, ale bude podle něj záležet na konečné podobě smlouvy. Podle Nečase tak proto bude český postoj ke smlouvě otázkou dalších politických jednání. Je podle něj ale možné i to, že vláda nakonec smlouvu nepodepíše proto, že se koaliční strany neshodnou na způsobu její ratifikace. "Most přejdeme, až k němu dojdeme, případně budeme brodit řeku," poznamenal premiér s tím, že předjímat další vývoj jednání je těžké.
O tom, zda se Česko připojí k nové smlouvě o fiskální odpovědnosti, se rozhodne na vrcholném summitu v Bruselu na konci ledna.
Není ještě znám text dohody
Ministerstvo zahraničí v podkladech pro vládní diskusi navrhovalo stanovisko, že ČR bude při jednání o textu smlouvy usilovat o maximální možné vyjasnění problematických pasáží. "Konečné rozhodnutí o tom, zda se ČR stane signatářem smlouvy, se bude odvíjet od výsledného textu smlouvy při zohlednění nesouhlasného stanoviska prezidenta republiky," napsali diplomaté v materiálu.
Nová mezistátní dohoda by podle unijního prezidenta Hermana Van Rompuye měla obsahovat přísnější rozpočtová pravidla. Rozpočty členských států eurozóny by měly být vyrovnané nebo skončit každý rok v přebytku. Maximálně přípustný rozpočtový schodek by měl být 0,5 procenta HDP.
Kabinet se zabýval také tím, zda se ČR zapojí do finanční pomoci eurozóně prostřednictvím Mezinárodního měnového fondu. Zatím ale o této věci nerozhodl a vrátí se k bodu příští týden.
Pokud se však podle Nečase česká vláda rozhodne zapojit do finanční pomoci eurozóně prostřednictvím Mezinárodního měnového fondu (MMF), poskytne na tento účel "velmi výrazně nižší" částku než původně požadovaných 3,5 milionu eur (zhruba 90 miliard korun). Podle Nečase ale ve vládě "dominuje názor", že vysoká částka je vyloučená. Vláda se k materiálu vrátí příští týden proto, až předloží konkrétnější materiál ministr financí Miroslav Kalousek.
Kabinet dnes o věci diskutoval velmi otevřeně i s viceguvernérem ČNB Vladimírem Tomšíkem.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: olb
