„Lidé v Evropě nikdy nebyli tak svobodní a nikdy nebyli tak málo ochotni tuto svobodu bránit. To je paradoxní a velmi nebezpečné. Proto je povinná vojenská služba nezbytná. Občané Německa musejí znovu osobně nést odpovědnost za svou zemi,“ vysvětluje v Neue Zürcher Zeitung berlínský redaktor švýcarského listu Marco Seliger, jenž je odborníkem na bezpečnostní a obrannou politiku a opírá se i o své zkušenosti v armádě, kde po své vojenské službě u letectva v polovině devadesátých let pokračoval v letech 1999 až 2002 ve svém vojenském působení při zahraničních misích Bundeswehru v Bosně a Hercegovině, Kosovu a v Afghánistánu.

Poukazuje, že výzkumy naznačují korelaci s rostoucí prosperitou a nižší ochotou lidí chopit se zbraně při obraně své země, což podle něj na jedné straně není překvapivé, protože již dlouho neexistuje žádná existenční hrozba, ale na druhé straně je to také „paradoxní a nebezpečné“. „Kdo považuje svobodu za samozřejmost, ztratí ji,“ varuje redaktor. 

Téma povinné vojenské služby se v sousední zemi po ruském napadení Ukrajiny dostalo mezi politické špičky a nevyloučil jej ani ministr obrany Boris Pistorius. Jak však nyní Seliger podotýká, „pod tlakem levice v SPD sází ministr obrany Boris Pistorius na dobrovolnost namísto povinnosti, zatímco strany CDU a CSU chtějí návrat klasické povinné vojenské služby“.

Právě Merzova Křesťanskodemokratická unie přitom byla politickým uskupením, které před čtrnácti lety povinnou vojenskou službu zrušilo, a SPD byla naopak ta, která se stavěla pro její zachování. „Dnes je to naopak. Unie zdůvodňuje návrat k povinné vojenské službě novými závazky Německa v NATO. Ty zajišťují, že Bundeswehr potřebuje více vojáků,“ komentuje Seliger otočku v politickém spektru. 

Sám míní, že by Němci měli být k ochotě bránit svoji vlast donuceni. „Pokud, jako je tomu v současné době, příliš málo mladých Němců je ochotno bránit svou svobodu, musejí být v extrémním případě k tomu donuceni. Za posledních třicet let si zvykli na to, že bezpečnostní problémy jsou z velké části řešeny zvenčí. Tento nárok, spojený s výraznou tendencí k individuální seberealizaci, již překonal svou dobu,“ shrnul. 

V průzkumech se má sice jasná většina Němců stavět pro povinnou vojenskou službu, ale v případě nouze by se zbraně chopila podle Centra pro vojenskou historii a sociální vědy Bundeswehru polovina mladých mužů ve věku 16 až 29 let a ostatní průzkumy pak uvádějí výrazně nižší čísla.