Dvacetiletý student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy se zapálil 16. ledna 1969 na Václavském náměstí blízko sochy svatého Václava. Obětoval život, aby národ probudil z letargie.

O tři dny později kvůli rozsáhlým popáleninám zemřel. Pohřeb 25. ledna se stal celonárodní manifestací za svobodu a demokracii. Smutečního průvodu ulicemi Prahy a obřadu v Karolinu se zúčastnily desetitisíce lidí.

Palachův hrob na Olšanech se záhy stal poutním místem. Na příkaz Státní bezpečnosti byl hrob 25. října 1973 tajně exhumován, ostatky zpopelněny a 27. března 1974 uloženy do rodinného hrobu ve Všetatech. Na své původní místo na Olšanských hřbitovech se směly vrátit až 25. října 1990.

U Palachova hrobu se připomínal jeho odkaz

Dnešní pietní akt u Palachova hrobu zahájil smíšený sbor BesHarmonie, který zazpíval moravskou lidovou Okolo Hradišča a spirituál All My Trials.

"Věřím tomu, že čestně tenkrát nemohl jinak. Svou pravdu vykřičel za celý národ. Jeho odkaz žije dál, je to velké memento," řekla Jaroslava Čajová z obecně prospěšné společnosti Janua, která pietní vzpomínku organizovala.

K přítomným promluvili také druhý místostarosta Junáka - Svazu skautů a skautek a ředitel pražského gymnázia Jana Palacha Michal Musil. K hrobu pak lidé položili kytice a zapálili svíčky. Pěvecké sdružení pražských učitelů zazpívalo píseň Láska opravdivá od Leoše Janáčka a na závěr všichni společně zazpívali hymnu, nejprve slovenskou a pak českou.

Svým činem chtěl Palach upozornit na ústupky ze strany představitelů tehdejšího Československa. Vadilo mu, že se společnost po původním vzepětí začala propadat do letargie a smířlivosti s nastupujícím nedemokratickým vývojem. V Palachových stopách šel později student Jan Zajíc, upálil se 25.února 1969 v průchodu domu na Václavském náměstí a na místě zemřel. Odkaz obou obětí ocenil nový demokratický stát nejvyšším státním vyznamenáním - Řádem T.G.Masaryka.

Pietní akt se dnes konala také v Palachových rodných Všetatech na Mělnicku, kde ho pořádala Společnost Jana Palacha.