Téměř nic dobrého se z pohledu budoucnosti Věcí veřejných nedá najít na jejich ideové konferenci. „Věrny svému názvu nechaly polovinu konference neveřejnou. Ta veřejná pak ukázala, že někdy je lepší nemít žádné ideje," utahuje si Petr Holec v týdeníku Reflex při ohlédnutí za tím, čeho byl během dvoudenního sezení VV svědkem.

Podle něj se na jaře fantasticky trefily do momentu extrémní naštvanosti z politiky. Dokonce jejich papírový lídr Radek John se stal nejoblíbenějším politikem a lidé si ho dokonce přáli za premiéra. Když ale půl roku po volbách padly preference na pět procent a propadla se i popularita předsedy, musely VV zareagovat.

V každém kraji je zapotřebí mít jednoho Radka Johna

Ještě před pražskou poloveřejnou konferencí se sešly v Mikulově a nastínily si čtyři nejdůležitější body. „Premiér Petr Nečas se přestane scházet s exministrem vnitra Ivanem Langerem, nebo to aspoň nebude dělat třikrát týdně," ironizuje Holec jeden z požadavků. „V každém kraji musíme mít viditelného člověka. Našich čtyřiadvacet poslanců má být čtyřiadvaceti Radky Johny," vyzval dále se vší skromností John.