Konec funkčního období prezidenta Václava Klause provází dosud nevídaný jev, kdy jedna z komor Parlamentu chystá na hlavu státu ústavní žalobu pro velezradu. Senátoři připravili návrh na podání ústavní žaloby Senátu Ústavnímu soudu proti prezidentu republiky Václavu Klausovi pro velezradu, a to pro pět jednání, která uvedli v návrhu usnesení Senátu.

První se týká toho, že svým podpisem nezavršil od 5. června minulého roku ratifikaci Rozhodnutí Evropské rady, kterým se mění článek 136 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o mechanismus stability pro členské státy, jejichž měnou je euro, s nímž vyslovily dle ust. čl 39 odst. 4 Ústavy souhlas obě komory Parlamentu České republiky třípětinovou většinou.

Amnestií oslabil prezident důvěru veřejnosti ve vymahatelnost práva

Dále senátoři viní prezidenta z velezrady za to, že od 20. března minulého roku nejmenoval ani jednoho soudce Ústavního soudu a způsobil tak, že jsou neobsazena tři místa ústavních soudců, což mu muselo být známo minimálně od začátku jeho funkčního období. Ohrozil tak řádné fungování Ústavního soudu, jakožto ochránce zákonnosti a ústavnosti jednání státu.

Třetím uvedeným důvodem je letošní amnestie, kterou Václav Klaus podle senátorů výrazně zasáhl do fungování trestní justice, výrazně ji demotivoval v další práci a oslabil důvěru veřejnosti ve vymahatelnost práva a v existenci prvku spravedlnosti v rozhodování soudů a činnosti orgánů činných v trestním řízení.

Nerespektováním verdiktu městského soudu znevážil autoritu soudní moci

Prezident republiky také po celou dobu trvání svého funkčního období do dne podání této ústavní žaloby nerozhodl o jmenování Petra Langera soudcem, i když mu to uložil Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 15. června 2007. Tím hrubě znevážil autoritu soudní moci ve státě, zpochybnil ochranu základních práv a svobod soudní moci a povýšil zvůli a svévoli nad právo.