„Oba jsou si blízcí. Měli mezi lidmi obrovskou úctu, také se ale setkávali s velkým odporem. Masaryka lidé do jeho šedesáti osmi let znali jen jako opozičníka a hubovali na něj. Nikdo ho moc nečetl. Sami politici, když se jich zeptáte, co četli od Masaryka, jsou chvíli v rozpacích a pak zmíní Čapkovy hovory s T. G. M.  Na Havla zase nadávají, že on způsobil, že se tady krade. Velké osobnosti vždy vyvolávají negativní emoce,“ míní socioložka Jiřina Šiklová.

Oba byli humanisté

Jako další podobnost Jiřina Šiklová uvádí, že Havel s Masarykem byli důležití humanisté evropského střihu. „Jen o tom nekecali, ale jednali. Masaryk riskoval svůj život a kariéru, protože uskutečňoval své názory. Havel totéž. Prezidenty byli zvoleni až ex post,“ dodává Šiklová. Havla po bok otce zakladatele Masaryka zařadila také bývalá ministryně zahraničí USA Madeleine Albrightová, když řekla, že nejdůležitější hodnoty pro budoucnost české společnosti nejsou výhradně české, ale jsou univerzální. Jsou to prý hodnoty Masaryka, Wilsona, Havla a demokratů po celém světě.