Řád německých rytířů zažádal v rámci církevních restitucí o vydání zhruba 13 500 hektarů pozemků a budov. Dokonce chce zpátky i hrady Bouzov a Sovinec nebo lázně Karlova Studánka. Vikář Velmistra řádu Metoděj Hofman o úmyslu řádu požádat o nemovitosti a pozemky již hovořil začátkem listopadu, neboť Státní pozemkový úřad potvrdil přijetí jejich výzvy, kterou prozkoumá a posoudí v takzvaném správním řízení. Problém je ale v tom, že třeba některé pozemky a lesy již vlastní obec.
Vikář Hofman ovšem k tomu v pořadu ČT Události, komentáře zdůraznil, že v paragrafech (zákona o majetkovém vyrovnání) se jedná o věci, které mají být vydány, pokud stát nezajistil právní ochranu majiteli těchto věcí, anebo věci, u kterých bylo započato řízení, které díky komunistické svévoli nemohlo být dokončeno. „A to je náš případ,“ poznamenal Hofman v České televizi.
Zároveň odmítl rozhodnutí olomouckého okresního soudu. Ten totiž v roce 2006 rozhodl, že na majetek nemá řád právo z důvodu, že současný Německý řád, který žádal o Bouzov, není právním nástupcem původního řádu. Podle názoru soudkyně Hany Šimkové totiž Řád německých rytířů fakticky zanikl v padesátých letech minulého století.
Vikář: Měl o tom rozhodnout Svatý stolec
Tento názor soudu ovšem vikář Hofman nepřijímá. O tomto má prý rozhodovat Svatý stolec. „Paní soudkyně Šimková nemůže rozhodovat o tom, zda byl zrušen nějaký subjekt bez toho, že by to prohlásil Svatý stolec, anebo, že by to prohlásil nějaký jiný církevní orgán, kupříkladu třeba Česká biskupská konference, která k tomu má oprávnění,“ zdůraznil Hofman s tím, že soud tedy nemá pravomoc řád "rušit".
S tím ovšem v Událostech, komentářích nesouhlasil první náměstek ministra kultury František Mikeš. „Rozsudek soudu je součástí právního řádu,“ poznamenal náměstek, i když na druhou stranu uznal, že není zcela jednoznačné, zda Německý řád na majetek má, nebo nemá nárok, třebaže není totožný s tehdejším Řádem německých rytířů.
Náměstek: Rozsudek olomouckého soudu je součástí právního pořádku
„To není úplně jednoduchá otázka. Pravdou je, že změna názvu není zadokumentována v evidenci státu. Církve i řády si své statusové otázky řešily samy. Stát se o to nestaral. Rozsudek olomouckého soudu je ale součástí právního pořádku,“ zdůraznil Mikeš s tím, že navíc byl diskutovaný majetek řádu zkonfiskován na základě Benešových dekretů, což je druhý moment, podle něhož pak řád také nemá na majetek nárok.
„Je zřejmé, a my si na tom trváme, že tento majetek byl zkonfiskován prostřednictvím Benešových dekretů, a tudíž podle zákona 428 z roku 2012 němečtí rytíři na ten majetek nárok nemají,“ zmínil Mikeš.
„My to necháme posoudit jednotlivé kompetentní orány, protože jestliže hovoříme o hranici 25. únor 1948, tak tuto hranici řád rozhodně neprolamuje,“ namítl ovšem na to vikář a zdůraznil, že problém s Německým řádem existoval již za ministra kultury Pavla Dostála (ČSSD), ale i v době Nečasovy vlády, kdy se někteří také obávali prolomení Benešových dekretů.
Byli jsme vyškrtáváni ze zákona
„Německý řád ovšem byl zahrnut do restitucí již v roce 1997 a byl zahrnut do restitučního zákona i v roce 2008. Až teprve z nám neznámého důvodu za ministra Bessera byl řád najednou vyškrtáván z toho zákona, a to na nátlak některých politických subjektů. Pro nás to je naprosto nepochopitelné,“ rozlítil se vikář.
Náměstek Ministerstva kultury ovšem na to klidně zopakoval, že majetku byli Němečtí rytíři zbaveni Benešovými dekrety a ty jsou neprolomitelnou podmínkou nynějšího restitučního zákona.
„Jestli se cítí Němečtí rytíři opravdovými vlastníky, a pokud jim bylo ukřivděno, tak se mohou obrátit na soudy, aby rozhodly, a to i na základě rozhodnutí Ústavního soudu z roku 1996,“ dodal Mikeš s vysvětlením, že Ústavní soud v roce 1996 vydal usnesení o takzvaném spravedlivém procesu a řekl, že je třeba pokračovat v zahájených procesech do jejich zákonného ukončení.
Hofman na to přitakal, že řád tak učiní.
Náměstek to vysvětlil dostatečně...
Celou debatu v Událostech, komentářích sledoval poslanec za KSČM Vladimír Koníček, který měl otázku církevních restitucí v gesci coby zákonodárce v minulém volebním období. „Řád německých rytířů není podle zákona oprávněnou osobou, což vlastně v televizi náměstek Mikeš podle mne vysvětlil dostatečně. Jedná se tady jak o nástupnictví, tak i o to, co bylo zabráno podle Benešových dekretů,“ shrnul pro ParlamentníListy.cz Koníček dva problémy.
„Věřím, že Lesy ČR a Pozemkový úřad tento nárok řádu odmítnou a jak říkal pan vikář Hofman, ukáže se až u soudu. Podle mne ale oni zkouší, zda se jim třeba nepovede se svézt s těmi, na které se zákon vztahuje,“ poznamenal Koníček a zdůraznil, že k výše uvedeným dvěma problémům se řadí ještě další.
„S řády žádná smlouva se státem (na základě restitučního zákona) podepisována sice nebyla, jenže Řád německých rytířů je součástí římsko-katolické církve. Oni jsou tedy pod tou smlouvou, kterou podepsal kardinál Duka, schovaní,“ vysvětlil.
Situace je podle něj o to složitější, že některé pozemky nyní vlastní krajský úřad, tedy kraj. „A v zákoně je pak přímo uvedeno, že za to dostávají náhradu,“ uvedl poslanec.
Jen to zkouší a zkouší
„I když je podle zákona jasně řečeno, že nemohou výše zmíněné dostat, když je to ve vlastnictví kraje nebo obce, stejně o to žádají. To mne utvrzuje v domněnce, že to prostě jenom zkoušejí,“ zmínil dále komunistický poslanec. Míní, že se bude objevovat více sporných případů v žádostech o majetky.
„Nevím, kolik bude právnických osob, které si budou dělat nárok na něco, a bude na posouzení Pozemkového úřadu a Lesů ČR, jestli uznají, že jsou nástupnickou osobou. Já osobně ale tady očekávám, že s tím budou velké problémy,“ varoval Koníček.
Na Slovensku museli přijmout novelu zákona
Podobnou fází si ovšem prý již prošli na Slovensku, kde za tři, čtyři roky po nabytí zákona museli přijmout novelu zákona o vyrovnání, kde se upřesňovalo, které osoby jsou oprávněné. „My se možná také dostaneme do této fáze, kdy se bude přijímat novela zákona, i když prozatím se jí všichni brání, ale já věřím, že bude,“ pronesl.
Zároveň s tím se údajně dá i čekat, že bude hodně soudních sporů o sporné majetky. „V případě pochybností je totiž v zákoně uvedeno, že se raději nebude vydávat. Proto většina takových případů skončí u soudu,“ doplnil Koníček, jehož strana KSČM chce v Poslanecké sněmovně prosadit nejenom referendum na církevní restituce, ale i omezit rozsah vydávaného majetku a otevřít otázku finančního, tedy peněžitého plnění.
„Prozatím je to předčasné hodnotit,“ dodal Koníček na otázku ParlamentníchListů,cz, zda nakonec zůstane KSČM jedinou stranou ve sněmovně, která bude chtít otázku restitucí znovu otevřít. Spekuluje se totiž, že ČSSD v zájmu utvoření vládní koalice s hnutím ANO a KDU-ČSL možná od restitucí nakonec couvne.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
