Zemanovský pedagog: Vlády chtějí občany jako poslušné ovce. Chci přežití mého národa. Zkoumal jsem islám a zjistil jsem...

Religionista a filozof Pavel Žďárský označuje hnutí typu Islám v České republice nechceme (IVČRN) jako neinformované, ubohé, nahnědlé a nebezpečné. Souhlasíte s jeho tvrzením?

V žádném případě s tímto tvrzením nesouhlasím. Samozřejmě neznám ani zdaleka všechny příznivce IVČRN, kterých je zhruba 150 tisíc, nebo členy Bloku proti islámu, jichž je již více než 1 300, ale znám jeho hlavní představitele a můžu říct, že všichni znají podstatu islámu velmi dobře, znají obsah základních islámských textů, tedy Koránu, Síry a hadísů. Některé zvlášť výživné verše dokonce i nazpaměť. Někteří se o islám zajímají do té míry, že se věnují i tafsíru, což je výklad učení Koránu od islámských učenců. Všichni tito lidé znají i princip abrogation neboli nahrazování, dále podstatu dualismu v islámu…

Co je to „nahrazování“?

V Koránu platí, že jsou-li spolu dva verše významově v rozporu, větší platnost má verš, který je novější. Takže novější, bojovné medínské verše do značné míry anulují platnost starších a tolerantnějších mekkánských veršů. A aby to nebylo příliš jednoduché, tak starší verše zůstávají součástí Koránu a muslim je může podle potřeby použít, například při diskusi s nevěřícími jako argument o mírumilovnosti islámu. Nejbojovnější ze všech kapitol (súr) Koránu je súra 9, která je taky súrou nejnovější. A nutnosti boje proti nevěřícím se věnuje zhruba šedesát procent obsahu těchto základních islámských textů. Spolu s tafsírem jde o velmi propracovanou vojenskou dobyvačnou doktrínu. Takže mám-li se vrátit k té „ubohosti“ a „neinformovanosti,“ je pan Žďárský vedle jako jedle.

A do těchto podrobností rozumějí podstatě islámu všichni odpůrci a kritici islámu v České republice?

Všichni určitě ne, ale v době on-line zpravodajství, televize a zejména internetu není absolutně problém zjistit, co se kde ve světě děje. Informace se dnes prostě utajit nedají. A lidé v České republice opravdu nejsou hloupí, i oni vidí, co se kde ve světě děje. Vlna znásilňování ve Skandinávii, rotterhamský případ – to vše je alespoň průměrně informované veřejnosti dobře známo. Samozřejmě ale že mít vzdělané a informované obyvatelstvo nebezpečné je. Vládám celého světa totiž vždy budou více vyhovovat poslušné ovce věřící tomu, co se jim oficiálně předloží k věření, nežli kriticky a skepticky myslící a uvažující obyvatelstvo.

Jak je to s tou „nahnědlostí?

To je taky pěkný nesmysl. Za nahnědlé dnes pravdoláskový a sluníčkový mainstream označuje jakýkoliv projev pudu sebezáchovy, vlastenectví, konzervativní lpění na svém národu, rodině a tradicích a odmítání konstruktů sociálního inženýrství. Naprosto odmítám, že by šlo o jakési „nahnědlé“ přístupy.

Religionista Pavel Žďárský tvrdí, že docent Konvička a jeho příznivci hledají skulinu v politických tématech a že jim jde o jejich vlastní mocenské ambice. Je tomu skutečně tak?

Je to naopak. Neřešený problém s imigrací a s integrací a rostoucí radikalizace islamistů se staly samy politikem, problémem, který rezonuje ve společnosti. Je třeba ale zdůraznit, že nejde o xenofobii. Vietnamci, kteří se hladce začlenili do naší společnosti, a přitom si ponechali své hodnoty jako pracovitost, soudržnost a rodinná pouta, se hladce integrují do české společnosti a ve druhé generaci se stávají plnohodnotnými Čechy. Už druhá generace patří všude k úspěšné a vzdělané části obyvatelstva, mluví jako rodilí mluvčí a jsou přínosem pro hostitelskou zemi vůči které necítí nenávist a jsou plně přijímáni. Nesnaží se nám vnucovat svoji kulturu a svůj způsob života a jediné nebezpečí z nich plynoucí je to, že svojí ambiciózností, pílí a studijními výsledky odsunou část českých lidí do pozadí.

Všechna tři monoteistická náboženství byla v prvních staletích svého vývoje krutá, ale islám dosud stadium krutosti nejen nepřekonal, ale naopak se v poslední době radikalizuje. I tzv. umírnění, tedy trochu sekulární muslimové, mohou být zastrašeni radikální menšinou, k čemuž napomáhá jejich potřeba žít ve své etnické skupině, kde přijímají její normy a vnitřní zákony. Islámský stát je drastický výhonek radikálního islámu, ale nelze ho od islámu oddělit. Hnutí proti islámu v naší zemi je logickým důsledkem této společenské analýzy, je v podstatě prevencí toho, co mnozí Evropané rezignovaně přijímají, totiž že k islamizaci Evropy dříve či později dojde a je lépe s vlky výti, než být jimi roztrhán.

Ti, kteří kladou velký důraz na občanskou společnost, věří, že když se občanská společnost aktivizuje, může hodně změnit. Souhlasíte s nimi?

Ano, v tomto bodě s nimi souhlasím. Obávám se však, že třeba pan Žďárský si aktivistickou náplň této občanské společnosti představuje úplně opačně než my. Pokud ale mohu odhadovat, většina občanské společnosti, nebo chcete-li, veřejného mínění, je na straně těch, kteří se islámu a současné imigrační vlny obávají.

Jak se díváte na postoje české veřejnosti k současné imigrační krizi, a to v rámci filozofických, morálních a etických aspektů?

Především považuji za zcela mimo realitu hovořit o nějakých morálních závazcích, vině za současný stav, evropské identitě, humanismu, filozofických principech, Sofiině volbě a tak dále. Podobné pojmy jsou z mého pohledu pojmy balastními, jde o propracované manipulativní techniky k ovládání lidí bez použití přímé síly, o samotnou podstatu spin doctoringu. Můj pohled na danou věc je, že máme problém. A já se snažím problém analyzovat, najít varianty řešení a vybrat optimální variantu vzhledem ke zvolenému kritériu. A tímto kritériem je pro mě jednoznačně kritérium bezpečnostní, přežití mého národa a jeho dětí, tradiční české rodiny a našeho životního stylu. Nevidím sebemenší důvod, proč bychom měli rezignovat na naše právo na přežití. Ostatně pan Žďárský v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz sám připouští, že zaujetí křesťanského, humanistického postoje nám do budoucna přinese jen další problémy.

Nezaujetí tohoto křesťanského postoje, tj. zaujetí obranného postoje, považuje za rezignaci na evropské hodnoty, a to nazývá Sofiinou volbou. Tedy to opravdu, ale opravdu žádná Sofiina volba není! V románu Williama Styrona se Sofie musela rozhodnout, které dítě si ponechá a které obětuje. Naše současná volba je o něčem úplně jiném. Jde o vůli k odporu, o schopnost vymanit se z pavučiny manipulujících konstruktů, kterými jsme opřádáni od svého narození, a o schopnosti uplatnit naše právo na vlastní sebevědomí. Ostatně i kdybych se podíval na současnou imigrační krizi očima pana Žďárského – což ale není můj pohled na věc – musel bych říci, že nevidím žádný smysl v tom, aby stěhování národů zničilo naši kulturu a nastolilo v Evropě tytéž problémy, kvůli kterým tito imigranti údajně prchají ze svých zemí. Jinými slovy: chci-li zachránit tonoucího, nesmím sám utonout.

Je tu ještě jedna věc, která mi brání považovat tyto migranty za „zoufalé uprchlíky“, a to je jejich chování v Evropě. Ze všech zpráv vyplývá, že se chovají arogantně, vznášejí požadavky, zahazují potravinové balíčky, uráží je červený kříž na těchto balíčkách… Cožpak takhle se chová zoufalý uprchlík, který zachránil holý život před válečnými útrapami? Doporučuji všem sluníčkovým lidem více racia. Současná imigrační krize je navíc dobře organizována a řízena. Nejde o nějaké pokusy zoufalých lidí utéci před válkou, jak je nám prezentováno, nýbrž vše nasvědčuje tomu, že proti Evropě se vede regulérní hybridní válka s použitím imigrace jako zbraně hromadného ničení. Proč se tak aktivně prosazuje v Evropě islám a neustálý přísun dalších imigrantů? Proč se při budování multikulturní Evropy propaguje téměř výhradně monokulturní, netolerantní a sterilní islám?

Jaká doporučení byste dal těm, kteří hovoří o všech možných dilematech v této složité problematice?

Jsem pro volbu racionálního, pragmatického přístupu s bezpečností státu jako kritériem té racionality. Pokud bych měl do svého postoje promítnout alespoň nějaký morální postoj, řekl bych, že máme povinnost a odpovědnost vůči našim dětem, kterým jsme povinni zajistit šťastnou a bezpečnou budoucnost.

Dokázal byste jednou větou charakterizovat rozdíl mezi křesťanstvím a islámem?

Jednou větou charakterizovat náboženství, která jsou stovky let popisována na tisících stran, je velmi ošidné, ale pokusím se. Zlatým pravidlem křesťanství je: Nečiň druhému to, co nechceš, aby bylo činěno tobě. Čiň druhému to, co chceš, aby bylo činěno tobě. A islám by bylo možné charakterizovat arabským příslovím: Život je boj o život. Osobně rozumím tomu arabskému přístupu víc.

Pražský člen Strany práv občanů ing. Václav Janoušek je vysokoškolský učitel ekonomických a ekonomicko-matematických předmětů. Dlouhodobě se zajímá o mezinárodní politiku, o energetickou bezpečnost země a příbuznou problematiku. Je členem odborné komise mezinárodních vztahů.