Na Krameriově ceně za nezávislou žurnalistiku máte napsáno Zvláštní cena, na což jste reagoval humornou poznámkou, že byste byl spíše radši, kdyby to byla cena speciální. Proč?

Protože to je cena pro lidi, kteří se nevejdou do žádné kategorie, a tak nějak přesahují a jsou moc hranatí a nejsou zaoblení, jak doba žádá. Ocenění je proto pro mne překvapením. Je pro mne příjemné, že něco takového jako Asociace nezávislých médií vůbec vzniklo. Jsem rád, že to není organizace, která by mluvila jen jedním hlasem, ale která se umí i hádat a přitom umí být v inteligentním sporu.

Musím ale upozornit, že jsem proti většině z těch oceněných novinářů tady úplným nováčkem v branži, protože píšu jen jedenáctý rok. Předtím jsem totiž byl ve služebním poměru. Od roku 1990 jsem prošel službami zpravodajskými, vládními a policejními, takže určitou výhodu čerpám z tohohle a když pak o tom píšu, tak vím, o čem píšu.

A co říkáte tomu, jak se vláda hádá kvůli reorganizaci policie? Jaký závěr pro vás z toho všeho vyvěrá?