Památkově chráněný objekt, který je součástí kulturní památky Pozůstatky středověkého dolování, představuje mimořádnou ukázku středověkého a raně novověkého hornictví. V rámci České republiky jde o zcela unikátní zpřístupnění původního ústí historické těžní šachty stříbrného dolu.

Potřeba řešit stav šachty vyvstala na přelomu let 2021 a 2022, kdy se začaly objevovat známky propadání jejího ústí. Vlastník památky, město Jihlava, proto situaci oznámil České geologické službě. Původně plánovaná sanace měla spočívat pouze v technickém zabezpečení lokality a jejím následném uvedení do původního stavu. Významný archeologický a historický objev však celý záměr zásadně proměnil. Během průzkumů byly odhaleny stopy po instalaci vodního kola, které lze datovat do konce 16. století. Tento nález vedl k rozhodnutí zachovat a prezentovat širší prostor ústí šachty včetně souvisejících konstrukcí. Následně byl zahájen několik let trvající projekt, do něhož se zapojila řada odborných institucí a specializovaných firem.

Geologicky nestabilní stěny ústí šachty byly zabezpečeny ocelovými sítěmi, kotvami a místy také kamennými zdmi. Veškerá řešení byla navržena s důrazem na zachování autentických historických stop, zejména pozůstatků ukotvení vodního kola a manipulačních prostor souvisejících s jeho provozem. Práce s těžkou technikou si vyžádaly prokopání části odvalu šachty. Při obnově odvalu zde pak byl pro návštěvníky vybudován přístupový tunel s kamennými portály, šachta byla opatřena zábradlími a schodištěm vedoucím ke spodní úrovni šachty. Zpřístupněna byla rovněž odvodňovací štola, která získala nový kamenný portál na jižní straně.

Zajištění šachty bylo financováno Ministerstvem životního prostředí a koordinováno státním podnikem DIAMO. Práce související s prezentací lokality financovalo město Jihlava.

Součástí projektu byl také archeologický dozor a výzkum prováděný Ústavem archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Výzkum přinesl řadu cenných poznatků. Kromě pozůstatků vodního kola byly ve stavebními zásahy nenarušených partiích šachty objeveny zbytky výdřevy a čerpacího zařízení. Tyto nálezy pocházejí z poslední etapy těžby v rudolfinské době. Archeologické situace v okolí šachty zároveň dokládají, že zdejší hornická činnost začala již ve 13. století.

„Prezentace šachty sv. Jiří představuje mimořádný počin v oblasti ochrany a zpřístupňování montánního dědictví. Přestože se v České republice nachází několik lokalit věnovaných středověkému a raně novověkému hornictví, žádná z nich veřejnosti nepředstavuje původní povrchové ústí historické těžní šachty v takovém rozsahu a míře autenticity,“ uvádí archeolog Národního památkového ústavu v Telči Stanislav Vohryzek.

Náročné geologické podmínky a požadavky na bezpečný návštěvnický provoz si vyžádaly technicky komplikovaná řešení. Všechna opatření však byla realizována s maximálním respektem k historické podstatě památky i k celkovému estetickému působení lokality. Provozovatelem objektu bude Oddělení technické správy a podzemí města Jihlavy. V současnosti dokončuje drobné úpravy areálu a pokračuje v přípravě hornického skanzenu v bezprostředním okolí šachty. Návštěvníkům tak bude v budoucnu ještě názorněji přiblížena historie jednoho z nejvýznamnějších středověkých hornických revírů na území České republiky.

Psali jsme:

NPÚ: Mattioliho herbář se vrací do Českého Krumlova

NPÚ otevřel jeden z největších archeologických depozitářů

NPÚ: Experti potvrdili možnost obnovy Vyšehradského mostu

NPÚ: Medvěd Ludvík se symbolicky vrátil na náchodský zámek