Vybrali jsme si jedno z těch větších – zákaznické centrum Pražské plynárenské a skupiny PRE v Jungmannově ulici v Praze. Když vstoupíme do paláce Adria, přivítá nás hluk, shon a vydýchaný vzduch. Nejprve zůstáváme dole, kde sídlí pobočka Pražské plynárenské. Postavíme se stranou a pozorujeme dění.

Hned u vchodu stojí informační pult, kde mladá žena naviguje příchozí a tiskne jim čekací lístky. Navzdory úsměvu je vidět, že bojuje s únavou. Není divu. Dveře se netrhnou, lidé proudí jeden za druhým. Někteří míří nahoru, kde sídlí PRE a kam se za chvíli vydáme i my. Část zákazníků zůstává dole a čeká na odbavení svých požadavků u Pražské plynárenské.

Na lavičkách sedí odhadem několik desítek lidí. Podle útržků jejich hovorů je zřejmé, že někteří zde čekají už pěkně dlouho. I když je v rozlehlé hale instalováno 34 přepážek, funguje jich jen zlomek. Některé jsou navíc tak podivně ukryté, že klienti mají co dělat, aby svou přepážku našli. Vidíme ženu, která zmateně pobíhá sem a tam. Nakonec jí musí se správným směrem poradit slečna u informací. Lze si představit, jak bezradně se tam musejí cítit starší lidé, kteří se neumějí rychle orientovat v prostoru. I nám dalo chvíli práci, než jsme se rozkoukali…