Operace Sophia zahájila činnost v květnu roku 2015. Měla 4 cíle. Díky patrolám ve Středozemním moři měla zjistit, jaké cesty pašeráci používají a jaká je jejich organizace. Dále pak zadržovat, prohledávat a konfiskovat lodě pašeráků v mezinárodních vodách. To samé pak měla dokonce provádět i v libyjských výsostných vodách, kde měla i zakročit proti pašeráckým plavidlům. Síla mise činí 6 lodí, 2 helikoptéry a tři průzkumná letadla.
Vydělala Česká republika na členství v Evropské unii?Anketa
Ale celá věc závisela na dvou podmínkách, z nichž ani jedna nakonec nedopadla tak, aby byla mise Sophia schopná své cíle splnit. Pro operace uvnitř libyjských výsostných vod potřebuje mise buď svolení libyjské vlády, nebo pověření Rady bezpečnosti OSN. Od vlády svolení nedostala a v OSN tuto iniciativu zablokovalo Rusko. Celá mise se tak smrskla na působení v mezinárodních vodách.
Jaké jsou výsledky? Neefektivní je slabé slovo. Za celou dobu svého působení zadržela mise dohromady 148 pašeráků. Ty předala ke stíhání italské vládě. Podle britského Guardianu byl však do roku 2017 pouze jediný z nich výše postavený, ostatní byly tzv. malé ryby. Navíc, pokud byla loď s pašeráky zadržena, musel být spolu s pašeráky převezen do Itálie i jejich „náklad“. Dále se misi podařilo zneškodnit 491 plavidel. Tomu se ale pašeráci přizpůsobili a používají nafukovací čluny na jedno použití, kvůli kterým se i více lidí utopí. A protože se lodě mise Sophia musí řídit námořními pravidly SOLAS, zachránily z moře až 50 000 topících se migrantů, které pak dovezly do Itálie.
Fotogalerie: - Kalousek, Kalousek!
Mise byla kritizovaná z mnoha stran. Počet těch, kteří se na moře vydali, nevykazuje podle reportu Institutu pro bezpečnostní studia žádnou spojitost s operacemi mise Sophia. Někteří dokonce říkají, že mise Sophia měla úplně opačný efekt, než měla, protože ve Středozemním moři bylo 6 dalších plavidel, která mohla zachraňovat migranty. Počet utopených také neklesl.
Není tedy divu, že Itálie, kam migranti zachráněni z moře směřovali, řekla dost. Chce změnit mandát mise a přinutit ostatní státy EU, aby si migranty zachráněné z moře převzaly a právě to bylo obsahem jednání špiček EU minulý čtvrtek a pátek. Prozatím se Itálie uvolila přijímat zachráněné z lodí, alespoň do té doby, než vzniknou konkrétní plány na redistribuci. Dohoda přišla potom, co se italský ministr Enzo Moavero Milanesi sešel se svým německým protějškem Heiko Maasem. Ten řekl: „Pokud státy u Středozemního moře volají po solidaritě v Evropě, najdou v Německu spojence.“ Evropská unie bude nyní po dobu pěti týdnů hledat řešení, jak snížit tlak na Itálii a redistribuovat migranty do ostatních států.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
