„Najdi lázně a uplatni svou slevovou poukázku. To je název nové bojové hry, kterou hraje s občany Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Bojová hra se pravděpodobně řídí logikou – jeďte tam, kam jste nechtěli, a nejlépe v zimě,“ obul se Moravec hned v úvodu do ministryně Dostálové, s tím, že si lidé sice mohli stáhnout vouchery na lázeňský pobyt, ale na 120 tisíc lidí je nemá kde uplatnit.
Dostálová slibovala, že v úterý příští týden by se mohla situace zlepšit. „Na druhou stranu, kontrolovala jsem portál Kudy z nudy a těch lázní je tam široká škála možností,“ upozornila členka vlády. „Je možné je uplatnit, protože ty lázně, které vouchery nepřijímají, tak byly z toho portálu Kudy z nudy staženy,“ dodala.
A kdo se nedostane do lázní teď, může jet na podzim nebo v zimě, protože akce je možné využít do konce roku a záleží na lázních, kdy k tomu přistoupí.
„Ale vy jste nehrála s lidmi férovou hru,“ udeřil Moravec na ministryni, s tím, že se mělo lidem dopředu říct, že tu mohou nastat tyto problémy. „Nás opravdu ten enormní zájem překvapil,“ uznala Dostálová.
„To jste si nedělali průzkum trhu, když víte, jak Češi využili minulé různé slevové akce? To jste to opravdu nečekali?“ kroutil Moravec hlavou nad Dostálovou.
„Já to řeknu úplně otevřeně, nečekali,“ řekla dáma.
Když se dostal ke slovu Polčák, konstatoval, že na počátku celé této akce stál dobrý nápad, který nakonec dopadl neslavně, protože občané musí složitě vyhledávat volné lázeňské kapacity a rozhodně to není uživatelsky příjemné. „Ti lidé chtějí jet do lázní, ale není kam,“ rýpl si Polčák do Dostálové.
„Já jsem si stáhl voucher pro mé starší rodiče, nakonec se mi to podařilo, ale musím říci, že to byl skutečně porod. Neumím si představit, že by toto martyrium podstupovali moji starší rodiče, to skutečně ne,“ zlobil se dál europoslanec.
V pořadu také padlo, že řada lidí si nakonec své vouchery nevytiskne a nevyužije. Lidé to zkusili v létě, narazili, ale na podzim už často nedostanou dovolenou, takže vouchery zůstanou ležet ladem. V tuto chvíli však ještě nelze říci, kolik ze 120 tisíc lidí zůstane trpce zklamáno a bez lázeňského pobytu.
Polčák se proto obrátil na ministryni Dostálovou a žádal ji, aby s lázněmi promluvila znovu. „Ta původní myšlenka byla dobrá, za to já paní ministryni kritizovat nebudu, ale dopadlo to jako vždycky,“ pravil Polčák.
Když dostal slovo Leyer, varoval, že koronavirová pomoc poskytovaná vládou může končit i v daňových rájích. „Za těmi programy, je často dobrá myšlenka, ale často se za nimi může skrývat cokoliv. Ty peníze mohou odtéct kamkoliv,“ varoval právník Transparency International. „Co se týče Kypru, Nizozemska a podobných daňových rájů, tak jsem přesvědčen, že tam ty peníze jsou,“ vyjádřil své přesvědčení Leyer.
Dostálová okamžitě oponovala, že vláda se snažila odtoku peněz do daňových rájů zabránit, ale právník TI trval na tom, že řada státních prostředků nakonec v daňových rájích „může skončit“.
A tím Leyer zdaleka neskončil. Upozornil, že stát také rozjel kampaň na podporu českého cestovního ruchu. Pracovník Transparency International má za to, že z této kampaně mohou profitovat např. deníky, které před pár lety koupil dnešní premiér Andrej Babiš (ANO).
Dostálová zdůraznila, že o této podpoře turismu se debatuje a konkrétní propagace se může ještě jakkoli proměnit.
Leyer do ministryně šil, že i různé pracovní materiály o reklamních kampaních musí mít určitou kvalitu. „Je to jen další ukázka toho, jak jsou ministerstva v rozkladu a jak tam funguje ta politická servilita, ale úředníci už nemají často schopnost to zpracovat,“ snažil se právník neziskovky tepat ministryni.
Polčák se ministryně zastal, že pracovní materiály se postupně cizelují. Ale ten samotný nápad na reklamní kampaň na podporu českého cestovního ruchu považuje za nesmyslný, protože Jeseníky a další zajímavé lokality jsou prý už dnes totálně naplněny.
Moravec poté přehodil výhybku k novému stavebnímu zákonu.
Leyer konstatoval, že Transparency International kritizovala především netransparentnost vzniku nového zákona. „Pořád je to materiál připravený Hospodářskou komorou ČR, a nikoli státní správou,“ upozornil Leyer.
Polčák se v této věci k Leyerovi přidal a kroutil hlavou nad tím, že v tvorbě tohoto zákona hrála velkou roli právě Hospodářská komora ČR.
Další problém vidí Polčák v tom, jaké úřady zůstanou na jednotlivých obcích. „Stavební úřady zůstanou v obcích, ale ony tam zůstanou jen ve velmi malé podobě,“ varoval europoslanec, s tím, že z dnešních asi 700 stavebních úřadů zůstane asi 400 úřadů.
Dostálová slibovala, že by nový stavební zákon ráda předložila 24. srpna na vládu.
Pokud jde o síť stavebních úřadů, tam se o tom prý bude debatovat. V obcích, kde bude možné zajistit pro úřad alespoň čtyři úředníky, tak úřad může zůstat. A toto kritérium povede k tomu, že nakonec bude existovat asi 330 úřadů místo 700.
„Stavební úřady opravdu nejsou záchrankou, takže tam není potřeba dojezdová vzdálenost 20 minut. Je potřeba, aby se tam dodržovaly lhůty. Proto jsme tam zavedli ta opatření proti nečinnosti. My jsme skutečně chtěli mít to stavební řízení převedeno čistě na státní správu, ale přiznám se, že žijeme v určité politické realitě, tak jsme připravili určitý kompromis,“ sdělila ministryně.
A Polčák už se neudržel. „Tady jsme slibovali, že se státní správa bude občanům přibližovat, ale tady vidíme pravý opak,“ vypěnil. Upozornil také na to, že podle nového zákona už se v chráněné krajinné oblasti nedá postavit ani sloup pro příjem internetu.
Když si opět vzal slovo Layer, upozornil, že spolu se stavebním zákonem by se měl změnit i služební zákon.
Dostálová vysvětlovala hlavní ideu nového stavebního zákona. „Celý ten systém je o digitalizaci, takže stavební povolení si budete moct vyřešit doma z gauče. Žijeme ve 21. století,“ zaznělo z úst členky vlády. Řekla také, že občan už nebude obíhat úřady, ale úřady budou komunikovat samy mezi sebou.
„Ale babička, která si chce postavit kůlnu, si to chce vyřídit osobně s úředníkem,“ ozval se v jednu chvíli Polčák.
„Taková babička bude moct navštívit Czech Point,“ upozornila Dostálová.
Moravec poté přehodil diskusní výhybku ještě jednou, a to ke střetu zájmů premiéra Andreje Babiše. Podle nejvyššího státního zástupce se stávající předseda vlády nalézá ve střetu zájmů, ale na soud se kvůli tomu nejvyšší státní zástupce neobrátí, protože by pak prý nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman musel podávat žaloby téměř u každého úředního rozhodnutí.
Leyer nad tímto postupem kroutil hlavou. „Nesouhlasím s tím, že tady (Pavel Zeman) neshledává zásadní veřejný zájem,“ divil se. „Celkem vysoká a důvěryhodná autorita řekla, že ten střet zájmů tam je,“ zdůraznil ještě právník TI.
„Já bych chtěl poděkovat Transparency International, že se tomu věnuje a hraje roli strážce veřejného zájmu,“ ozval se Polčák. „Všichni vědí, kdo vlastní Agrofert, jen se tady hraje oblbovací hra s občany, že to možná není pan premiér,“ přisadil si ještě. „Já si prostě myslím, že tady děláme z lidí blbce,“ shrnul situaci v Česku Polčák.
Dostálová trvala na tom, že Andrej Babiš není ve střetu zájmů, protože se řídí zákonem o střetu zájmů, kterému sám Babiš a často i Dostálová říkají lex Babiš. „Pánové, kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde,“ bránila svého šéfa Dostálová – s tím, že konečný verdikt v této slovní bitvě může vynést jen soud.
Agrofet v loňském roce přijal 1,6 miliardy korun na provozních dotacích a další miliony na dotace investiční.
Psali jsme:
autor: mp
