„Děti mají právo na dobrodružný způsob života“. V Senátu se střetli pěstouni a lidé z dětských domovů, schytal to hlavně jeden úředník od Maláčové

25.10.2019 15:41

Senátorka Jitka Chalánková uspořádala na půdě horní parlamentní komory seminář o řešení problému ohrožených dětí. K tématu měli co říci pěstouni, zástupci dětských center, lékaři, psychologové, ale i soudci a ministerští úředníci. Frýdlantský salonek Valdštejnského paláce se tedy naplnil k prasknutí.

„Děti mají právo na dobrodružný způsob života“. V Senátu se střetli pěstouni a lidé z dětských domovů, schytal to hlavně jeden úředník od Maláčové
Foto: Senát ČR
Popisek: Senátorka Jitka Chalánková na konferenci

„Dobře fungující systém ochrany ohrožených dětí by měl nabízet širokou škálu pomoci, která musí být zaštítěna skutečnými odborníky. Debata o případných změnách musí být vyvážená a nesmí být zkratkovitě zužována na spor mezi zastánci pěstounské a ústavní péče. Takový spor neexistuje,“ uvedla na semináři senátorka Chalánková.

Je však třeba dodat, že určité „jiskření“ probíhalo zejména mezi zástupci dětských center a pěstounů.

Ti první si stěžovali, že v médiích jsou stále prezentovány obrázky „děcáků“ před třiceti lety a je šířen narativ, že pro dítě není nic horšího než skončit v ústavní péči. To přitom rozhodně neodpovídá dnešnímu stavu.

Spousta zaměstnankyň dětských domovů by si zasloužila poslat k pásu, rozjela se pěstounka

Anketa

Myslíte si, že Piráti jsou přínosem pro českou politiku?

4%
96%
hlasovalo: 36550 lidí

Spor mezi pěstouny a ostatními účastníky diskuse se rozpoutal zejména o profesionalizaci pěstounství. Zástupkyně Asociace náhradních rodin Magdalena Zemanová ve svém projevu po dramatickém vylíčení strastí pěstounů navrhla „zajistit pěstounům pracovní pozici v zaměstnaneckém poměru ke státu“.

Postěžovala si, že situace už dnes není tak příznivá jako v minulém desetiletí, domáhala se profesionalizace pěstounské činnosti činnosti, navázání pěstounského příspěvku na minimální mzdu a pravidelné valorizování.

„Pěstounská péče má být podle zákona upřednostňována před ústavní, to se nedodržuje,“ chrlila ze sebe. „Musíte pěstounům nastavit podmínky, jinak by to opravdu dělal jen blázen,“ uzavřela.

Po jejím dramatickém vystoupení si vzala slovo ředitelka dětského domova ze Zlína, zjevně rozrušená.

„Dáváme děti za každou cenu pěstounům, dětské domovy jsou očerňovány.“ Pak vyprávěla příběh čtyř sourozenců, kteří byli rozděleni jen proto, že se jedna z dívek zalíbila pěstounům. Její třináctiletá starší sestra, která skončila v dětském domově, je dnes v péči psychologů.

Ředitelka ze Zlína také zmínila, že pěstouni se často s dětmi „pomuchlují“, ale když přijde puberta a projeví se geny, vrátí je do dětského domova.

Na její vystoupení po dlouhém potlesku improvizovaně reagovala zástupkyně pěstounů: „Já bych některým pěstounům taky nesvěřila ani křečka, ale taky je spousta zaměstnankyň dětských domovů, které by si zasloužily poslat k pásu.“

Slovo si vzala i ministerská náměstkyně Hanzlíková, která uvedla, že se jí takové případy hluboce dotýkají, ale varovala, že za každým selháním nelze vidět jen systémové chyby. „Musíme se na to dívat jako na systém. A tady v tom systému selhal článek, na který já se spoléhám. Moje přání samozřejmě je nastavit to úplně nejlépe,“ ujišťovala.

Náměstkyně Hanzlíková se snažila na dotazy a výtky reagovat. Uprostřed semináře ale musela odejít na jiné jednání a vystřídala ji úřednice z příslušného odboru. Ta se do diskuse zapojila pouze jednou, jinak trávila odpoledne mlčením s hlavou skloněnou k mobilnímu telefonu.

Proti požadavku na profesionalizaci pěstounské péče pak ještě zazněla hlasitá námitka od jedné z účastnic diskuse. Podle ní je součástí výchovy dětí i to, aby viděli, že se chodí do práce. Již dnes jsou prý někteří pěstouni zabezpečeni natolik, že zůstávají doma, a je třeba si klást otázku, jaký tím dětem dávají příklad.

Ministerstvo tlačí na podporu přechodných pěstounů

Na čem se ale dokázaly téměř všechny skupiny shodnout, to byla kritika současného systému přechodného pěstounství. To představuje v podstatě jen odkládání problému, zhoršené tím, že si dítě po všech traumatických zážitcích v původní rodině ještě vytvoří citovou vazbu k lidem, které po nějaké době musí opustit.

Zmíněn byl i fenomén, že přechodní pěstouni často po uplynutí doby žádají o trvalou pěstounskou péči a tím v podstatě obcházejí mnohem přísnější pravidla pro trvalé pěstounství.

Velmi ostře se v debatě proti tomuto institutu vyhradila soudkyně Kamila Horká, která se věnuje opatrovnickému soudnictví na Praze 9. Připojila se i soudkyně Libuše Kantůrková, která se stejnému druhu případů věnuje na okresním soudě v Kolíně. Ta je předsedkyní Sdružení rodinněprávních a opatrovnických soudců, které se snaží o zkvalitňování této často zesměšňované soudní agendy („Půjdeš na ‚péčko‘, tam nemáš co zkazit,“ říká se podle jejich vlastních slov často na soudech neúspěšným soudcům) a rovněž přispívá k odborné debatě o rodinném a opatrovnickém právu.

Přechodné pěstounství je přitom podle informací lidí z praxe podporováno Ministerstvem práce a sociálních věcí. „Na Orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) je vyvíjen nátlak k umístění do přechodné pěstounské péče,“ informovala soudkyně Horká, která musí o těchto věcech oficiálně rozhodovat. Dodala, že přechodní pěstouni jsou ve skutečnosti prověřováni pouze jednou, na počátku pěstounství, ačkoliv by měli být prověřováni průběžně.

Soudkyně Kamila Horká ve svém příspěvku také například promluvila o snahách Ministerstva práce a sociálních věcí zcela zrušit ústavní výchovu. Zůstala by pouze tzv. „ochranná výchova“, v rámci které jsou v ústavní péči nezletilí odsouzení za spáchání trestného činu – v podstatě dětská varianta vězení.

„Jsou i děti s výchovnými problémy, u nichž se objevuje kombinace užívání drog, útěků z domova, záškoláctví a naprostého nerespektování rodičů. Pak musí společnost nastavit určité mantinely chování a nezletilý musí mít nejen práva, ale také povinnosti, nezbytné i pro jeho dospělý život. Musí existovat záchranná brzda před pádem na dno,“ varovala soudkyně Horká.

Podle soudkyně by tím zůstaly zcela bez možnosti řešení mírnější problémy, které ale i tak vedou k selhávání výchovy. Z vlastní praxe pak prezentovala případ nezvladatelného pubescenta s diagnostikovanou psychickou poruchou ADHD, který dlouhodobě šikanoval vlastní matku i spolužáky. Protože však nespáchal žádný trestný čin, nebyla by v novém systému žádná možnost zajistit, aby se v jeho výchově něco změnilo a v budoucnu třeba trestnou činnost skutečně nezačal páchat.

Úřednice zastupující MPSV nechala téma bez komentáře, ačkoliv od účastníků semináře zaznívaly výzvy, ať se zástupce ministerstva vyjádří.

Dalším problémem, na který upozornila soudkyně Horká, je zcela nevhodná metodická příručka, vydaná opět Ministerstvem práce a sociálních věcí. Tato příručka je určena kurátorům mládeže a zcela vážně je v ní doporučováno, že dětem starším 14 let by mělo být umožněno se samostatně rozhodovat a jejich rozhodování by nemělo být omezováno.

Autorem příručky, jehož jméno v debatě zaznívalo opakovaně i při jiných tématech, je dlouholetý pracovník Odboru ochrany práv dětí MPSV Mgr. Adam Křístek. V jejím textu pracuje s takovými formulacemi jako „dospělý nezletilý“ (nad tímto právnickým nesmyslem soudkyně Horká kroutila hlavou) nebo „právo na dobrodružný život“.

METODICKÁ PŘÍRUČKA MPSV Z ROKU 2016

„V případě přijetí těchto ideologických snah MPSV hrozí nebezpečí nárůstu dětských gangů, propadání se do závislosti na drogách, děti se mohou stát pachateli či naopak oběťmi trestné činnosti jiných např. prostituce za účelem získání finančních prostředků na drogy,“ varovala soudkyně Horká.

Jméno magistra Křístka zaznívalo i ve stížnostech sociálních pracovnic z orgánů péče o dítě, podle kterých ministerstvo práce vydává stanoviska, která jsou v rozporu se zákonem a svou dikcí znevažují práci OSPOD (objevují se v nich prý takové termíny jako „inkvizice“ či „policejní systém“).

Již v názvu debaty byl zmíněn „mezinárodní aspekt“ péče o dítě. Ten byl zvláštním bodem, který celý seminář uzavíral, ale zmiňován byl již v předcházejících bodech debaty. Například když senátorka Jitka Chalánková připomněla, že v ČR neexistují oficiální ministerstvem certifikované statistiky o „průchodu dětí systémem“ – tedy kolik jich prošlo pěstounskou péči, kolik dětskými domovy atd. Toho využívají ti, kteří český systém chtějí kritizovat, a tvrdí, že máme největší podíl ohrožených dětí v dětských domovech z celé Evropy. A protože neexistují souhrnné ověřené statistiky, nemůžeme se těmto slovům bránit.

„Už v minulém období, když jsem byla poslankyně, jsme ministerstvo práce o tyto statistiky prosili, ale nikdy jsme je nedostali,“ zalitovala.

Norsko: Země, které se zcela vymkla sociálka

V části týkající se mezinárodního přesahu byl rozebírán zejména aktuální případ Evropského soudu pro lidská práva Norsko vs. Strand Lobben. V něm evropský soud průlomově přiznal odškodnění matce za odebrání dítěte sociálkou Barnevernet. Tento případ velmi zajímal i Českou republiku, která vystupuje ve velmi podobném případu odebrání dítěte Barnevernetem, ve kterém figuruje česká občanka.

O případu na semináři referovala Eva Petrová z kanceláře vládního zmocněnce pro zastupování ČR před ESLP. V debatě mimo jiné zaznělo, že se v případě Norska bavíme o zemi, kde se sociálka ztratila z vlivu státu, který nemá možnosti, jak nad ní uplatňovat svou suverenitu. Senátorka Chalánková připomněla, že i bývalá norská ministryně připustila, že v systému Barnevernetu nelze vyloučit korupční jednání a porušování lidských práv.

Na závěr debaty senátorka Jitka Chalánková zdůraznila, že je třeba odmítnout neustálý tlak na transformaci systému za každou cenu. Osudy dětí nelze nasoukat do jedné šablony. Politici a odborníci by měli ve vzájemné součinnosti sledovat výhradně zájem dítěte, který se může v individuálních případech lišit.

Na úplný závěr zdůraznila, že péče o ohrožené děti je závazkem, který na sebe mezinárodními dohodami vzal stát. A vzhledem k tomuto závazku si nesmí dovolit, aby tato péče byla jakkoliv „vyvedena“ a stát nad ní ztratil kontrolu.

„Neměli bychom rušit to, čím se můžeme naopak chlubit,“ vyzvala závěrem k umírněnosti senátorka Chalánková.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jakub Vosáhlo

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

VIDEO Hajzle! Prase! Vyražený telefon a pak facka. Petra Procházková z Deníku N napadla novináře Sputniku

20:45 VIDEO Hajzle! Prase! Vyražený telefon a pak facka. Petra Procházková z Deníku N napadla novináře Sputniku

Novinářka Deníku N Petra Procházková měla na mezinárodním novinářském fóru Media 2019 napadnout reda…