Evropský parlament nedávno hlasoval o prohlášení Ruska za „za stát podporující terorismus a za stát, který používá teroristické prostředky“. Předpokládám, že tato krkolomná formulace asi byla předmětem dost dlouhých debat. Má tedy toto hlasování jen symbolickou hodnotu, nebo i nějaké praktické dopady?
Význam tohoto hlasování a jeho výsledku je hlavně deklaratorní. Evropský parlament tímto říká, že Rusko podporuje terorismus. Jasně také ukazujeme, že stojíme pevně za Ukrajinou a odsuzujeme skandální chování Ruska. Tímto krokem chceme taky vybídnout další světové aktéry, aby prohlásili Rusko za stát podporující terorismus. Civilizovaný svět musí ukázat, že barbarskému Rusku nebude uhýbat.
Začíná se mluvit i o případném zvláštním tribunálu pro válečné zločiny na Ukrajině. Nejspíš by fungoval pod mandátem OSN, ale co pro něj může udělat Evropská unie?
Zabíjení, mučení nebo znásilňování, to jsou odporné činy, které se musí prošetřit. Každý jeden z nich. Musíme být trpělivý, protože to pravděpodobně zabere čas, ale musíme vytrvat a viníci nesmí uniknout trestu, a to bez výjimky.
Válka na Ukrajině trvá už tři čtvrtě roku. Registrujete v Bruselu za tu dobu nějakou proměnu jejího vnímání zejména od politiků ze zemí, které jí nejsou dotčeny tak přímo jako my?
Velké změny nepozoruji. Evropská unie stojí neochvějně za Ukrajinou a snaží se ji podporovat. Naopak bych řekl, že podpora Ukrajině sílí. Po odhalení ruských zločinů jako třeba masových hrobů si čím dál tím více politiků uvědomuje, co je Rusko zač, a staví se k němu ještě více odmítavěji.
Uvidíme, co s podporou Ukrajiny udělá zima a studené počasí. Přece jenom v některých zemích bude určitý tlak na politiky, aby se snažili spojit s Ruskem a zajistit třeba levnější plyn. Nicméně, já jsem optimista. Příklad Maďarska nám jasně ukazuje, že přátelství s Ruskem vůbec nic nezaručuje a nepřináší. Naopak, je silně nevýhodné a morálně nepřípustné.
Fotogalerie: - Viktor Orbán zavítal do Čech
Nepřímým důsledkem války je, jak je stále připomínáno, i energetická krize. Český ministr Jozef Síkela stále usiluje o celoevropské řešení od začátku příštího roku. Mnozí už pochybují, zda se jej podaří dosáhnout, jak to vidíte vy se svým vhledem do bruselského dění?
Celoevropské řešení je to nejlepší možné a jsem velmi rád, že o ně pan ministr Síkela usiluje. Jednání jsou zdlouhavá, ale je cítit snahu zemí se dohodnout. Jako příklad může sloužit nedávná dohoda o zastropování cen ropy z Ruska, která je vyvážena námořní cestou.
Jak je vůbec, když už mluvíme o Jozefu Síkeloví, hodnoceno v Bruselu české předsednictví, které se přehouplo do svého posledního měsíce?
České předsednictví je hodnoceno velmi pozitivně. Češi jsou velmi aktivní v jednáních a zkušení diplomaté se snaží nacházet přijatelné kompromisy. Situace v Evropě je samozřejmě velmi obtížná a rychle se mění, ale zvládáme to velmi dobře.
Jsem velmi rád, že je naše vláda konstruktivní a proevropská. Jsem přesvědčen, že minulá vláda by současnou situaci vůbec nezvládala. Možná by dokázala nashromáždit více selfie s politiky, ale to je asi tak jediné, čeho by dosáhla.
Pokud by toto úsilí českého předsednictví neuspělo a členské státy si začaly energetickou krizi řešit individuálně, co by to znamenalo pro budoucnost EU?
Je to právě v těch nejdůležitějších momentech, kdy si všichni uvědomíme, jak moc důležitá EU vlastně je. Současné krize posilují evropskou solidaritu. Za poslední dekády je to právě dnes, kdy je EU nejsolidárnější. I ty nejmocnější státy Evropy potřebují podporu EU, pokud chtějí, aby jejich hlas byl ve světě slyšet.
Tohle budou mít na paměti různí diplomaté a vyjednavači, a i přes to, že jednání budou dlouhá a budou bolet, to nakonec dobře dopadne a členské státy se domluví.
Fotogalerie: - Příjezd eurohonorace
Jaké by mělo případné „evropské řešení“ důsledky pro evropskou vzájemnost z hlediska legislativy nebo rozpočtů? Bylo by třeba kvůli tomu nově přesouvat nějaké pravomoci nebo peníze?
To, jaké pravomoce by měla mít EU, je na členských státech. EU si nic násilně nebere. V minulosti členské státy dospěly k závěru, že některé věci je lepší a efektivnější řešit na evropské úrovni. Proto si pak odhlasovaly, že chtějí přidat tyto kompetence EU.
V kontextu války na Ukrajině si myslím, že by bylo dobré a i nutné zlepšit vojenskou strukturu EU. Nebude to jednoduché, protože je to velmi citlivé téma. Členské státy a EU musí přijít na řešení, jak společně lépe koordinovat vojenské aktivity a mít větší váhu v bezpečnostních otázkách.
Tomáš Zdechovský
Vy od letošního roku v EP působíte ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu, který se týká právě těchto otázek finančních transferů. Co vás za ten rok poznávání agendy překvapilo nejvíce?
Ve výboru CONT bylo pro mě největším zklamáním neudělení Discharge (absolutoria) agentuře Frontex. Tato agentura, která brání evropské hranice, je už dlouhou dobu trnem v oku levice, která ji kritizuje za každý přešlap.
Ano, ve Frontexu se v minulosti objevily určité problémy, které se ale řeší. V posledních měsících tato agentura pracovala na zlepšení svých vnitřních postupů. Velmi mě mrzí, že levice velmi krátkozrace přistoupila na tak radikální krok.
Jak se z pohledu člena kontrolního výboru díváte na uplatňování politických a „hodnotových“ kritérií pro přiznávání příspěvků z unijních fondů? Jsou reálné obavy, které od některých zaznívají, že v Polsku či Maďarsku by kvůli politickým poměrům nebyla zajištěna transparentní distribuce těchto prostředků?
Dlouhodobé chování Maďarska bylo nepřijatelné. EU není naivní a pozorně sleduje, co se v této zemi děje. Maďarsko má problém v potírání korupce a s přidělováním veřejných zakázek. EU není dojná kráva a je jen dobře, že vyžaduje po Maďarsku zpřísnění kontrol. Ostatně, jsou to naše peníze a rozhodně není v našem zájmu, aby se dostaly neznámo kam.
Když jsme u Polska a Maďarska, nedávné jednání premiérů V4 probíhalo v celkem dusné atmosféře a předcházející parlamentní setkání bylo zrušeno zcela, mimo jiné pro kategorický postoj obou předsedů českých parlamentních komor. Jaké jsou podle vás dnes vztahy v rámci Visegrádu a dělá Česká republika vše pro jejich udržení?
V4 byla po dlouhá léta velmi důležitou skupinou, která zajištovala regionální spolupráci. Je mi velmi smutno z toho, že v současnosti význam této skupiny upadl kvůli rozdílným názorům. Na druhou stranu česká vláda nesmí podlehnout populismu a snažit se zalíbit zemím, které viditelně nesdílejí stejnou pozici. Rozhodně ale netvrdím, že je V4 mrtvá.
Poslední otázka se týká přicházejících Vánoc. Váš kolega Alexandr Vondra kvitoval, že se v prostorách EP po třech letech objevil Betlém, který předchůdce současné předsedkyně odmítal, aby se tím neurážely city náboženských minorit. A jako zajímavost přidal „trucbetlém“, který instalovali Zelení a v jehož centru je kolo a cyklistické svršky. Co říkáte na celou tuto „betlémovou“ kauzu?
Jsem velmi rád, že se vánoční Betlém vrátil do Evropského parlamentu. My jsme tam darovali zase vánoční stromeček z České republiky. Přijde mi to zcela normální navodit příjemnou vánoční atmosféru a společně oslavit svátky.
Jestli se to někomu nelíbí, tak si ve svém patře nebo ve své kanceláři může postavit nějaký jiný “trucbetlém”. Pokud Zelení budou stavět opět cyklistický Betlém, rád jim věnuji zvonek na kolo.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Jakub Vosáhlo
