Tiskovou konferenci ke zveřejnění programu SPOLU zahájil premiér Petr Fiala, podle nějž je symbolické, že byl program představen v předvečer výročí příjezdu okupačních vojsk Varšavské smlouvy. „Bylo to pro naši zemi jedno z největších ponížení v dějinách a přítomnost Rudé armády na našem území po dobu více než 20 let má dodnes ten efekt, že se lidé v Kremlu dodnes dívají na Česko jako na svoji sféru vlivu a nelíbí se jim, že my jsme se vymanili a patříme nyní na Západ,“ řekl Fiala úvodem.

A právě bezpečnost Česka a zakotvení v západních bezpečnostních strukturách je prý letos ve volbách klíčovým tématem. „Je smutnou realitou, že minimálně dvě uskupení, která by mohla uspět u voleb do Poslanecké sněmovny, hlásají, že bychom měli opustit NATO i Evropskou unii. A hovoří dokonce o změně režimu, tedy fakticky o konci demokracie v naší zemi. A to by byl konec naší prosperity a bezpečnosti. Takže takzvaná neutralita je pro Česko v dnešní době přímou cestou k chudobě a zpět do sféry ruského vlivu, a to koalice SPOLU v žádném případě nedovolí,“ pokračoval Fiala.

„A řeknu ještě jednu věc, nevěřím hnutí ANO, že přes členství v NATO a EU u nich prý nejede vlak. Nevěřím jim, protože s nimi mám jinou zkušenost a vy všichni také. Je to strana založená a vedená obchodníkem, který za cestu k moci prodá cokoliv včetně budoucnosti naší země,“ prohlásil Fiala a sklidil aplaus.

Následně krátce shrnul úspěchy vlády a zhodnotil ekonomickou situaci v zemi. „Ekonomika by měla letos růst o dvě procenta, což je více než na Slovensku nebo v Maďarsku, tedy v zemích, k jejichž lídrům vzhlíží Andrej Babiš. A samozřejmě je to vyšší růst než v eurozóně, kde se očekává jedno procento,“ vysvětloval Fiala.

A při výčtu úspěchů vlády dále srovnával Česko s Maďarskem a Slovenskem. „Máme nejnižší nezaměstnanost, průměrný důchod překročil 21 000 korun, například v Maďarsku a na Slovensku je to v přepočtu nějakých 15 000, respektive 17 000 korun. Rostou u nás reálné mzdy a daří se nám kontrolovat schodky veřejných financí, kde to držíme kolem 2,5 %, zatímco u zmiňovaných Slovenska a Maďarska je to kolem pěti procent,“ srovnával Fiala.