Hned první příspěvek, prezentovaný publicistou Janem Schneiderem, téma uvedl do kontextu maximálně širokého chápání cizince a odlišnosti, které doplnil odkazy na biblické pojetí cizince, které se stalo základem chápání tohoto pojmu pro celou evropskou civilizaci.

Výrazně praktičtější pohled pak nabídl poslanec SPD Tomáš Doležal, který mluvil o nastolení společné evropské migrační politiky. Za zásadní zlom považoval Lisabonskou smlouvu.

Východiska vidí v zajištění bezpečnosti zbývajícími vnitrostátními prostředky. Výslovně zmínil potřebu důrazu na zajištění fyzické ochrany hranic, včetně možnosti jakési „pohraniční policie“, která by vznikla spoluprací policejních a armádních složek.

Benjamin Kuras, spisovatel dlouhodobě sledující britský svět, přispěl do debaty odstrašujícím příběhem města Londýn, kde byl tradiční britský „kmen“ už v některých čtvrtích zcela vytlačen. Dodal politický kontext – od Tonyho Blaira po podporu vládnoucí Labouristické strany penězi z muslimského světa. Vyhlédnuty pro to byly zejména čtvrti dělnické.

Britský příběh se podle něj může opakovat, ve Francii a Německu už počet „mladých mužů“ s migračním pozadím dávno překonal počet příslušníků ozbrojených sborů.

Obsáhlý výklad historie migrace pak přednesl filozof Ivo Budil. Začal od koloniálních vztahů Británie a Indie, které daly vzniknout teorii o „indoevropském souručenství“, která postupně získala významné rasově-politické konotace.

Pak rozebral dva neúspěšné pokusy o nastolení vztahů mezi rasami, jeden německý a druhý britský, uplatňovaný v jihoafrických koloniích.

Europoslanec Ivan David moderuje debatu

Podstatným aspektem pro pochopení migrace je podle něj sociálně ekonomický vývoj Evropy. „Pokles produktivity a kreativity Evropy a nezvládnutá migrace jsou spojené nádoby,“ domnívá se.

Od průmyslové revoluce, při které pokrok v technologiích a průmyslový rozvoj byl propsán do pozitivního rozvoje společnosti, jsme podle Budila dospěli do situace, kdy po druhé světové válce kapitál technologického pokroku je investován do neproduktivních odvětví a společnost, zejména střední třída jako její nejpodstatnější část, musí zachování svého životního standardu řešit zadlužováním.

Inovace a společenská dynamika se zatím přesunuly do jiných částí světa, zejména do Asie. „Západ přestává být civilizačním vzorem,“ shrnul Budil. Tomu odpovídá i přístup lidí z ostatních částí světa k civilizaci, která se pro ně stala odstrašujícím příkladem.

Stanislav Novotný začal své vystoupení kategorickými slovy: „Snaha svalovat vinu na samotné migranty je ubohá“. Hybná síla migrace podle něj pochází ze zájmů některých lidí na Západě, kteří jsou skutečnými viníky.

Klíčové faktory migrace podle něj jsou tři: Války, které státy NATO rozpoutaly v cizích regionech, a tím rozpoutaly společenskou nestabilitu. Za druhé nerealistická nabídka pohodlného života v evropské společnosti. A za třetí vliv a zájmy globálního neziskového sektoru.

Jde podle něj v podstatě o chtěnou katastrofu a organizovaný úpadek.

Tento organizovaný proces má vlastní dynamiku, která se projevuje konkrétními rozhodnutími na různých úrovních. A to i u nás, i když zde migrace doposud není tak aktuální téma. Ale i u nás se společnou iniciativou předsedy Ústavního soudu Rychetského a ombudsmanky Šabatové podařilo prosadit legislativu, zavádějící pro cizince volební právo v komunálních volbách.

Petr Žantovský pak na Novotného v podstatě navázal přednáškou o mediálním pokrytí migrační agendy. Od arabského jara, přes velkou migrační krizi a slogan „wir schaffen das“, až po indoktrinaci školáků skrze neziskový projekt Člověka v tísni Jeden svět na školách.

Petr Žantovský se zapojil do debaty i z publika

Rok 2015 je podle Žantovského vrcholem mediální propagandy, kdy jsme sledovali srdceryvné příběhy o studentech, kteří u sebe ubytovávají uprchlíky a u nás vyvolala bouři nevole a slov o extrémismu prostá slova prezidenta Zemana, že „tato země nemůže být pro všechny“.

„Selhání médií je hlavně v zamlčování informací o problémech,“ domnívá se Petr Žantovský.

Psali jsme:

Hrozba Fiala? Opatření před zásadním jednáním v Bruselu jsou tu

„Jste tak hloupá?“ Reportérka dopálila Trumpa. Neudržel se

„Jako ve středověku.“ Bezpečnostní expert varuje

Globalismus a migrační pohroma. Robert Kotzian přichází s novou knihou