Blížící se zima nevzbuzuje ani zdaleka takové obavy, jako tomu bylo před tou minulou v důsledku války na Ukrajině. Koaliční politici se předhánějí v tom, jak co nejvíc pochválit vládu, které přisuzují největší díl zásluh za to, že Česko nepocítilo takřka žádné dopady z konce dodávek ruského zemního plynu. V nedávném rozhovoru pro Rádio Impuls uvedla předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová, že nezávislost na ruském plynu něco stojí. „Pamatuji si, jak jsme zhruba před rokem slyšeli, že všichni zmrznou a zkrachují přes zimu, protože nebudeme schopní tak rychle nahradit ruský plyn, na kterém nás Babišova vláda udělala téměř stoprocentně závislými. A my jsme to dokázali. Ani jsme nezmrzli, ani se mohutně nekrachuje. Toto všechno bylo potřeba z něčeho zaplatit,“ prohlásila třetí nejvyšší ústavní činitelka státu.
Často opakovaná tvrzení o odstřižení České republiky od ruského zemního plynu jsou ovšem otevřeně zpochybňována odborníky na energetiku. „Závislosti na ruském plynu jsme se nezbavili. Evropa má propojené energetické sítě a my se bavíme o potrubním systému. A potrubní systém stále dostává ruský plyn. A to ať napřímo – například Slovensko, Maďarsko, Rakousko – bez jakýchkoli omezení, bez toho, že by byly tyto země jakkoli kráceny v dodávkách i z doby před 25. únorem 2022. Tak to je ta východní a střední část Evropy. Pak existuje další ruský plyn, který se k nám dodává kontinuálně, bez přerušení, formou LNG. Ten je zkapalňován primárně v ruské stanici poblíž města Vyborg, v zálivu Baltského moře,“ říká pro ParlamentníListy.cz někdejší šéf Pražské plynárenské Pavel Janeček.
Souhlasíte s tím, že koalice SPOLU jde společně i do eurovoleb?Anketa
Zemní plyn stojí v USA 7x méně než v Evropě
Odtud je pak ruský zemní plyn dodáván do téměř všech zplynovacích stanic okolo celé Evropy. „Dnes se jim moderně říká terminály. A do těch ve Francii, Španělsku, Belgii i v Nizozemsku putuje. Meziročně se prodej ruského zkapalněného zimního plynu zvýšil o více než 40 procent. A jaká je cena, kterou za plyn platíme, je jasně determinovaná. Stačí se podívat, kolik stál potrubní plyn před dvěma lety a kolik stojí teď. Někdo by možná mohl namítnout, že je to cena za svobodu. Ale stejný zemní plyn se prodává samozřejmě i do Ameriky a do jiných teritorií mimo Evropu. V tomhle spatřuji jedině ekonomické znevýhodnění Evropy. Říkám s plnou odpovědností, že v Americe stojí pro průmyslové podniky jednotka zemního plynu 7x méně než v Evropě. To je to, co nás to stojí,“ vysvětluje expert.
Před takovým postupem Evropu i Českou republiku varuje. „Musíme si uvědomit, že pokud budeme pokračovat v této strategii nakupování drahého zemního plynu, od kterého se odvozuje nejen cena elektrické energie, ale i výše inflace, tak se nám stane, že tu nakonec nebudeme mít žádný průmysl. Ostatně dnes oznámil Český statistický úřad, že průmyslová produkce v září meziročně klesla o 5 procent a jde už o třetí pokles v řadě. Propad tedy pokračuje. K tomu chci dodat, že neexistuje žádné jiné řešení než získat levné suroviny, zbavit se systému emisních povolenek a přes lipskou burzu prodávat jen přebytky. Jinak budeme pokračovat v deindustrializaci České republiky a Evropy,“ konstatuje Pavel Janeček.
Rakousko dál profituje z laciného ruského plynu
Nad neznalostí Markéty Pekarové Adamové hovořící o tom, o čem nic neví, nechápavě kroutí hlavou zakladatel Energetického regulačního úřadu a jeho 1. místopředseda v letech 2016 až 2017 Ivan Noveský. „Paní předsedkyně si zjevně plete premiéra ČR Andreje Babiše s premiérem ČSSR Lubomírem Štrougalem, díky jehož dohodě s nejvyšším představitelem Sovětského svazu – Ukrajincem Leonidem Iljičem Brežněvem byla v prosinci 1970 podepsána dohoda o tranzitní přepravě sovětského zemního plynu přes ČSSR do NSR, NDR a Rakouska. V rámci Českého plynárenského podniku (ČPP) vznikl podnik Tranzitní plynovod (dnes se část TP na Slovensku jmenuje Eustream a část v Česku NET4GAS) a dne 29. ledna 1971 byla zahájena stavba,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz předseda Institutu pro energetiku.
Psali jsme:
Poukazuje na to, že zprovozněním 1. části stavby dne 28. prosince 1972 začaly dodávky plynu do Rakouska. „To dodnes profituje z tohoto laciného plynu a má uzavřeny smlouvy na dodávky sovětského (dnes ruského) zemního plynu do roku 2040. Dne 1. října 1973 byl zahájen tranzit přes ČSSR do NSR. Ekologická plynofikace, včetně záměny ve městech neekologicky vyráběného drahého svítiplynu za dovozový laciný zemní plyn, a rozvoj českého průmyslu byly umožněny bezpečnými a lacinými dodávkami zemního plynu. Poplatky za tranzit přes území ČSSR pomohly snižovat cenu zemního plynu pro domácnost, například v roce 1990 byla průměrná cena pro domácnost 0,93 Kčs/m³, v roce 1996, tj. po provedeném rozbití ČPP na jednotlivé plynárenské podniky byla cena plynu pro domácnost 3,09 Kč/m³,“ srovnává Ivan Noveský.
Tvrzení o Babišově vině je od Pekarové pouhý blábol
Ve své exkurzi do historie se dostává k roku 1997, kdy se do ceny zemního plynu začala negativně promítat i navýšená cena (cca o 15–25 % oproti ceně za ruský zemní plyn) za 20letý nevýhodný kontrakt s Norskem na norský zemní plyn, který fyzicky nikdy do ČR nebyl dopraven: „Tehdejší vlády však získaly pocit ‚nezávislosti‘ na ruském zemním plynu. Ve skutečnosti existovala dohoda mezi Ruskem, Norskem a Německem, že tento norský plyn (s vyšší výhřevností) spotřebuje Německo a do České republiky bude dodáván pouze ruský zemní plyn. Tento kontrakt byl proto již v roce 1997 napadán mnou a dalším plynárníkem Vladimírem Štěpánem a kvůli této kritice zbytečného a pro Česko nevýhodného kontraktu jsme byli velmi dlouho na indexu,“ vzpomíná Ivan Noveský.
Ing. Markéta Pekarová Adamová
Celé české plynárenství, včetně výhodného kontraktu s Gazpromem i nevýhodného kontraktu s Norskem, bylo v květnu 2002 prodáno německé společnosti RWE a od té doby byla ČR závislá na plynu od RWE. „A naše závislost na plynu z Německa se zvýšila zprovozněním podmořského plynovodu Nord Stream 1 v roce 2011. Definitivní závislost na německém plynu se potvrdila v roce 2022, kdy prakticky úplně přestaly dodávky zemního plynu ze Slovenska přes hraniční předávací stanici v Lanžhotě. Přitom Slovensko, Rakousko a Maďarsko dodnes každodenně odebírají přes Ukrajinu desítky milionů m³ laciného ruského zemního plynu (Ukrajině za to Rusko platí desítky milionů dolarů). Proto tvrzení, že téměř 100% závislost ČR na ruském zemním plynu způsobil český premiér Andrej Babiš, je, slušně řečeno s ohledem na autorku, pouhý blábol,“ krotí se expert v hodnocení šéfky Sněmovny.
Elektřina v Maďarsku je proti nám na třetině ceny
Vyvrací i její další tvrzení pro Rádio Impuls. „Přežití zimy–nezimy 2022/2023 bez ruského plynu se také nezakládá na pravdě, protože podzemní zásobníky v České republice – a nejen u nás – byly naplněny prakticky pouze ruským zemním plynem. A tehdejší či současné úplné odtržení se Česka od závislosti na ruském zemním plynu je nesmysl, protože velký podíl zemního plynu v západoevropských plynovodech, včetně německých plynovodů, přes které se nyní výhradně dostává zemní plyn k nám, pochází právě z ruského LNG. Oficiální import ruského LNG – i ruského LNG přes americké a další firmy – do západní Evropy se podstatně zvýšil. Například do Španělska se oficiální import ruského LNG v roce 2022 navýšil o více než 100 procent. A tak bych mohl pokračovat,“ poznamenává předseda Institutu pro energetiku.
Tomio Okamura
Fialovu vládu peskoval v nedělní Partii na CNN Prima News předseda hnutí SPD Tomio Okamura. Kritizoval ji za to, že zdražuje energie, které už tak má Česko nejdražší v rámci zemí střední Evropy. Vyčetl jí, že odmítá jednat s Ruskem jako jiné evropské země. „Máme vyšší ceny energií než Rakousko, Maďarsko, Polsko i než Slovensko. A vy tady chcete ještě o něco zdražovat už tak ty nejvyšší ceny, které má Česká republika? Je to absolutní selhání vlády,“ tepal ve studiu přítomného vicepremiéra a pirátského předsedu Ivana Bartoše. Tvrdil také, že Maďarsko platí díky bilaterální smlouvě s Ruskem za plyn oproti nám jen čtvrtinové ceny. „Elektřinu mají v Maďarsku na třetině a v Polsku a na Slovensku na polovině,“ zdůraznil.
Nesebevědomá vláda neumí vyjednat lepší podmínky
„Mohu potvrdit, že všechny zmiňované země mají energie levnější než Česká republika. Výrazně levnější. To je úplně přesné,“ říká pro ParlamentníListy.cz Pavel Janeček. Netuší tedy, proč se Fialův kabinet tváří jako zachránce, když toho pro lidi i firmy v Česku může udělat mnohem víc. „Já považuji tuhle vládu za lehce nesebevědomou. Domnívám se, že Česká republika má celou řadu možností, jak vyjednat lepší podmínky – minimálně ekonomické – pro firmy na území České republiky. Ale z jakých důvodů říkají koaliční politici něco, co je pak na fakturách evidentně jinak, to komentovat neumím,“ přiznává energetický expert.
PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D.
Stejně jako celá vláda nebo předsedkyně Sněmovny i ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš ve zmíněné Partii odmítl připustit, že bychom mohli mít levný ruský plyn, jak je tomu v okolních zemích. „Orbán legitimizuje Putinův režim a jeho útok na Ukrajinu, podají si ruce, nechají se vyfotit, ruská propaganda to omete všude, zahraniční média na to poukazují, to je ta cena za levný plyn!“ rozhořčil se předseda nejmenší vládní strany.
V Německu ani v USA o legitimizaci Putinova režimu nepíší
„Jestli je drahý plyn cenou za svobodu, tak o tom se dá celkem polemizovat. A legitimizace Putinova režimu? Nevím, jakými jazyky se pan Bartoš domluví, ale existují i jinojazyčná média než česká, a ta to takhle ostře nevidí, že by Putin byl legitimizován Orbánem. Například Frankfurter Allgemeine Zeitung, německý konzervativně-liberální deník, který patří mezi nejrespektovanější německé i evropské noviny, to rozhodně takhle nevidí. A nevidí to takhle ostře ani noviny vycházející v New Yorku, největší metropolitní noviny ve Spojených státech jménem New York Times,“ upozorňuje Pavel Janeček.
V tomto je s ním zajedno také Ivan Noveský. „Souhlasím s předsedou SPD Tomiem Okamurou, že likvidace českého průmyslu, českého zemědělství a české ekonomiky nesmyslně vysokými cenami za zemní plyn je neúměrná a nesmyslná cena za politická rozhodnutí současné vlády. A přitom stačí obnovit výhodný kontrakt na ruský zemní plyn a otevřít kulové kohouty na hranicích se Slovenskem v Lanžhotě,“ tvrdí. A postup u české elektřiny považuje ze strany Fialova kabinetu za ještě trestuhodnější než u zemního plynu. „Českou elektřinu si vyrábíme za velmi nízké náklady – v jaderných elektrárnách za 0,25 Kč/kWh a v parních elektrárnách za 0,15 Kč/kWh + bruselská daň v podobě povolenek CO2 – v nadbytečném množství, a protože se elektřina na rozdíl od plynu nedá skladovat, vyvážíme ji,“ konstatuje zakladatel ERÚ.
Útlum českého průmyslu a odehnání zahraničních investorů
Připomíná, že nesmyslné zastropování cen elektřiny v září 2022 namísto doporučovaného havarijního zastropování cen u výrobců a následně stanovení reálných cen elektřiny s využitím platných českých zákonů Fialova vláda odmítla. „A to nás stojí nejen doslova vyhozené desítky miliard korun, ale navíc nesmyslně vysoké ceny pro průmysl, zemědělství a občany. Přitom cena elektřiny například pro domácnost v roce 1996 byla 1,07 Kč/kWh a ještě dnes by, dle platného zákona č. 526/1990 Sb., nemohla celková cena pro domácnost přesáhnout 3 Kč/kWh (při započítání povolenek CO2 pak maximálně 4 Kč/kWh). Dvojnásobná či trojnásobná cena zemního plynu a elektřiny pro české spotřebitele oproti Rakousku, Maďarsku či Slovensku spoluzavinila vysokou inflaci a útlum českého průmyslu a odehnala zahraniční investory z České republiky do sousedních zemí,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Ivan Noveský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
Stagi
