„Existují dostatečně silné důvody k tomu, aby se s úspěchem šlo k Ústavnímu soudu,“ myslí si expředseda ČSSD.
V pořadu CNN Prima NEWS 360° vysvětloval, že valorizační mechanismus byl vytvořen právě proto, aby nedocházelo k propadu životní úrovně důchodců, pokud nastane inflace.
„Tento příslib je dlouhodobý, vždycky se dodržoval a teď je porušen. A je ještě ke všemu porušován z hlediska ústavního nekorektním způsobem,“ varoval Špidla.
Na to hlasitě upozorňovala i opozice ve Sněmovně, například poslankyně Helena Válková citovala z nálezu Ústavního soudu z roku 2011, který se zabýval obdobným experimentem vlády Petra Nečase.
„Nelze však akceptovat využití tohoto mimořádného institutu jako běžného nástroje omezení zákonodárné procedury parlamentní většinou, kdykoliv opozice vysloví nesouhlasný postoj k návrhu zákona a k zabránění nebo oddálení jeho přijetí využívají jednacím řádem stanovené prostředky,“ citovala z nálezu. Reagovala tak na slova koaličních politiků, že musí být legislativní nouze přijata proto, že opozice obstruuje. Ty oživila ještě poslankyně STAN, která si stěžovala, že jí tyto obstrukce omezují v roli matky.
Válková ještě upozornila, že celé schvalování této Jurečkovy novely je velmi pozoruhodné, vláda ji schvalovala na dálku per rollam a ani se nad ní nesešla, a projednávání ve Sněmovně chce nyní okleštit projednáváním ve stavu nouze, jehož podmínky nejsou naplněny zcela zjevně.
Prof. JUDr. Helena Válková, CSc.
Špidla souhlasí, podle něj koaliční poslanci zneužívají institutu legislativní nouze, určeného pro zcela mimořádné případy, což tento není. „Porušují slib. Říkali, že budou dodržovat zákony, a nedodržují,“ připomněl Špidla, sám několikanásobný poslanec.
Druhým aspekt je ekonomický a v něm vláda podle Špidly ukazuje, že bude chtít dosahovat rozpočtové vyrovnanosti na úkor těch, kteří jsou na tom špatně. Jsou přitom i jiné možnosti řešení, které ale Fialův kabinet odmítá. Špidla zmínil zvýšení korporátních daní.
Ve studiu se Špidlou seděl ekonom Petr Bartoň, který souhlasil, že vláda zatěžuje občany negativními důsledky ekonomického vývoje velmi nerovnoměrně. Upozornil ale, že na některé skupiny dopadá inflace ještě tíživěji, než na seniory.
„Důchodová reforma“ u nás znamená jak důchodcům ubrat
Špidla také hned na úvod debaty poznamenal, že vše, o co se tady pokoušely pravicové vlády pod názvem „důchodová reforma“, byly vždy úvahy směřované k tomu, jak dát důchodcům méně. A současná legislativní iniciativa je pokračováním tohoto trendu. „Já říkám, že taková důchodová reforma nemá být, že důchodová reforma spočívá v dohodě, jaký díl HDP chceme poskytnout důchodcům, a že naprosto nejspravedlivější systém jak to udělat, je průběžný systém,“ shrnul.
Průběžný systém zaručuje, že ekonomika vždy bude vytvářet dostatek hodnot k tomu, aby se postarala o generaci seniorů. Jenže to předpokládá také určité daňové příjmy a i současný daňový systém je podle Špidly nespravedlivý. „Bylo by správné mnohem větší váhu naložit na silná ramena, což z mého pohledu jsou mezinárodní korporace, které vyvádějí dvakrát až dvaapůlkrát více dividend, než v kterékoliv jiné zemi. A to jsou desítky miliard,“ dodal.
Také se musel smát, když mu ekonom z druhé strany stolu vykládal a vzrůstajícím věku dožití, který musí být reflektován. „Tak můžete si srovnávat tabulky dožití, ale srovnávat třeba s první republikou, kde když někdo dostal v 55 letech zápal plic tak ho nepřežil, to jde opravdu těžko,“ smál se bývalý premiér.
Nejpodstatnějším kritériem pro něj je střední délka života v dobrém zdraví, která je dnes 62 let. Počítat na základě nějakých potřeb ve stáří je podle něj nemožné, protože tyto potřeby jsou velmi individualizované a rozdíl mezi jednotlivci může být až 10 let.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
Kimjan
