,,Otřesné, horor." Babiš se uvolnil v hospodě: O Šabatové, EU a prasatech

20.05.2019 8:08

REPORTÁŽ Andrej Babiš přijel do Chrastavy a mluvil i o zemědělství. „Po revoluci jsme řekli, všechno si dovezeme. Proto máme největší koncentraci řetězců na obyvatele. Zaspala se doba a teď to dohánět bude velmi těžké. A ještě jsme dovolili kupovat půdu cizincům,“ stěžoval si. A také o školství, které je divné. „Na vládě řešíme, že přijde ombudsmanka a péruje tam Plagu, že někdo neudělal maturitu z matematiky. Všechno se všude řeší, dokonce úkoly známkují nějaké organizace. No horor,“ podivoval se. Europoslankyně Dita Charanzová kritizovala fakt, že čeští europoslanci se nedokážou spojit ve prospěch Česka. „Jsme v tomhle opravdu unikát. Je to škoda. Děláme si tam ostudu,“ konstatovala.

,,Otřesné, horor." Babiš se uvolnil v hospodě: O Šabatové, EU a prasatech
Foto: Oldřich Szaban
Popisek: Andrej Babiš v Chrastavě

Do Chrastavy v neděli odpoledne zavítal Andrej Babiš spolu s první trojkou kandidátky do evropských voleb, současnými europoslankyněmi Ditou Charanzovou a Martinou Dlabajovou a „zemědělcem“ Martinem Hlaváčkem. Sestavu doplňoval domácí Petr Rozmajzl, který je na čtrnáctém místě kandidátky hnutí ANO do evropských voleb. Debata se konala v hospodě u fotbalového hřiště Spartaku Chrastava. Úvodní slovo měl premiér a předseda hnutí ANO. „My máme heslo, že vás ochráníme od různých věcí, které z Bruselu občas zaznívají. Třeba povinné přijímání migrantů, které nám chtěli nadiktovat, se nám podařilo zastavit. Pro nás je důležité, že jsme sedmá nejbezpečnější země na světě. Na rozdíl od některých zemí v Evropě, kde na předměstích je dneska riziko v noci fungovat, je to tam nebezpečné. Je to pro nás velká hodnota,“ zdůraznil.

Anketa

Kdo bude nejvíc zklamán výsledkem eurovoleb v ČR?

6%
9%
11%
2%
4%
5%
hlasovalo: 10148 lidí

Zmínil i energetiku. „Některé evropské země říkají, že jádro je špinavé. My naopak říkáme, že jádro nemá emise. Neměli bychom to s těmi klimatickými změnami přehánět. Evropa vždycky něco vymyslí jako soláry, a jak to dopadne. Česko je jedna ze zemí, kde se vyrábí nejvíce aut v Evropě. Do roku 2040 nemají být v Evropě spalovací motory, bude všechno elektro. Kde  se to ale bude vyrábět? Všechno v Číně nebo v Koreji,“ uvedl.

„Evropská komise přichází s různými nápady, chová se jako politické uskupení, přitom Komise by neměla dělat politiku,“ domníval se. Poté konstatoval – když uvažoval o tom, jak použít peníze, které ještě z Evropy přijdou – že za třicet let od revoluce jsme nepostavili ani jednu přehradu, nemáme žádné rychlovlaky, nemáme dostavěné dálnice. „Důchodci se na to moc netváří, ale jde o naši budoucnost, jejich vnoučata,“ vysvětlil. I on se věnoval současnému největšímu politickému hitu – dvojí kvalitě potravin. „Na úrovni Evropské rady jsme byli přehlasováni, situace není pro nás dobrá. Zítra předkládají na vládě – ministři Toman a Havlíček – naši legislativu, která zavádí to, že pokud kontroloři zjistí, že na nějakém obalu je jiná potravina, jiné složení, tak ten řetězec riskuje pokutu až do padesáti milionů,“ upozornil.

Chápu euroskepsi Čechů

Následně se přítomným představila jednička kandidátky hnutí ANO do evropských voleb Dita Charanzová. „Přes dvacet let se věnuji Evropské unii, byla jsem v diplomacii, v Bruselu. Vždy mi vadilo, že jsme tam měli poslance, kteří nebyli vidět, šli tam tak nějak na odpočinek. Kolikrát se ani nedomluvili, neznali jazyky. Tohle chceme s Martinou Dlabajovou změnit, obě mluvíme čtyřmi jazyky. Je tam 751 poslanců, a když se s nimi nedomluvíte, nemůžete vůbec nic prosadit,“ řekla europoslankyně, která pracuje ve výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele. Za svoji činnost získala v roce 2016 Oscara v kategorii zahraniční politika, ve stejném roce ocenění v projektu New Europe 100 pro osobnosti ze střední a východní Evropy a v roce 2019 cenu od Evropské asociace záchranných složek za návrh, aby záchranné složky obdržely automaticky GPS polohu volajícího. 

„Jedna z věcí, které se mi povedly, byla v oblasti volání, Česko má jedno z nejdražších cen volání v Evropě,“ sdělovala Charanzová a její hlas zanikal ve vyzvánění mobilu jedné z přítomných, které někdo bez ohledu na vysoké ceny volal. „Ještě minulý týden, kdybyste odsud volali do Německa nebo na Slovensko, tak naši operátoři inkasovali 25 korun za minutu. Od této středy díky mému návrhu je to šest korun za minutu. Je to opravdu mravenčí práce, nedosáhnete toho přes noc, ale když si seženete podporu, je toho možné dosáhnout,“ vysvětlila.

„Třeba u zbraňové směrnice jsem si naivně představovala, že bude všech 21 českých europoslanců stát za mnou. Nestálo. Byla to ta Charanzová za ANO, opravdu se tam dostávala domácí politika. Jsme v tomhle opravdu unikát. Je to škoda. Děláme si tam ostudu. Proto vás prosím, přijďte volit, abychom měli větší sílu a byli silnější,“ konstatovala. V rozhovoru v předvolebních novinách hnutí ANO také odpovídala na otázku, proč jsou Češi k Unii tak euroskeptičtí. „Budete se divit, já ty lidi chápu. Jednak je to chyba samotné EU, která na nás chrlí zbytečné regulace. Kolik mě stálo energie poprat se s některými nesmysly, jako je třeba zbraňová směrnice. Ale když pak nastanou situace jako migrační krize a Evropa není schopná zareagovat? To je přece příšerný vzkaz lidem. No a lidi byli zvyklí, že jsme posílali do Bruselu politiky za odměnu. Na odpočinek a pro hezké peníze. Nedivte se, když teď nevěří, že tam opravdu někdo chce pracovat.“

V Chrastavě ještě Charanzová pochválila dvojku kandidátky, Martinu Dlabajovou. „Je první český europoslanec v historii, který získal ocenění za svoji práci v Bruselu.“ Konkrétně to bylo v roce 2015, kdy dostala Oscara za práci ve výboru pro zaměstnanost a sociální věci. V roce 2019 ještě získala zlatou Merkurovu medaili za dlouhodobou podporu podnikatelského prostředí a rozvoj Hospodářské komory. 

Svět je nestabilní, potravinová bezpečnost a soběstačnost jsou důležité

„Za těch pět let jsme se snažily co nejvíce mluvit s lidmi, abychom věděly, jaké jsou konkrétní problémy v jednotlivých regionech, jaké jsou zájmy českých občanů,“ prozradila za obě europoslankyně Martina Dlabajová, která pracovala v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí. „Moje velké téma bylo propojení systému vzdělávání a praxe. Čili školy a firmy. Jak připravit naše mladé na to, aby se rychle dostali na pracovní trh a dostali rychle práci. Takže možnosti různých stáží jak v České republice, tak v Evropě. A aby se vrátili potom domů, protože mnohé kraje trápí, že mladí odejdou na zkušenou, ale pak už se do svého regionu nevracejí. Musíme tedy vytvářet pracovní místa a takové podmínky pro ně, aby se vraceli,“ konstatovala. Stála u zrodu projektu, aby učni mohli na šest, respektive na dvanáct měsíců na zkušenou do zahraničí. „Dnes už je to tři roky evropský program, že učeň elektrikář může na šest, nebo dvanáct měsíců do Německa. Tam se učí teorii i praxi a pak se vrátí zpět do České republiky. Počítáme, že na tento program vycestuje v příštích sedmi letech milion mladých a budou sbírat zkušenosti,“ konstatovala. 

Trojka kandidátky, Martin Hlaváček, pracoval roky v diplomacii a v českém zastoupení v Bruselu, kde se věnoval zemědělství, ochraně životního prostředí, potravinám. „Jenom namátkou asi víte, jak jsme bojovali za chráněná označení našich výrobků. Byl jsem u toho, kdy jsme ochránili Olomoucké tvarůžky, Hořické trubičky. Tři a půl roku boje trvalo, než Evropa uznala specifickou ochranu českého piva,“ vyjmenoval. „Jsem profesí zemědělec, potravinář, v případě, že uspěji, bych rád naše zájmy hájil v zemědělském výboru. Ne úplně se ví, že zemědělství je druhý největší balík v evropském rozpočtu. Problémem je, že Česká republika tam za deset let neměla žádného zástupce,“ sdělil.

„Potraviny a bezpečnost přitom čím dál více nabývají na významu. Svět je čím dál méně stabilní, dnes si státy opět začínají uvědomovat, že otázka potravinové bezpečnosti, soběstačnosti, produkce potravin, nevození potravin tisíce kilometrů, a tím provozování emisí, to jsou témata, která tu dnes máme. A s tou soběstačností u některých komodit na tom nejsme dobře,“ upozornil.   

Vždycky jsme byli tvrdě a hlasovali proti kvótám 

Jednoho z tázajících zajímalo, zda se s nějakým českým europoslancem z jiné strany dá přece jenom nějak spolupracovat. „Moje zkušenost je bohužel taková, že tu českou politiku mají někteří jako pan Pospíšil či Zahradil ve svém DNA a přenášejí si ji i do Bruselu. Takže je úplně jedno, jestli za nimi přijdete s nějakým rozumným návrhem. Ale přicházíte z nějaké politické strany,“ vysvětlila Charanzová, i když připustila, že jsou témata, kde je určitá domluva možná. „Třeba s panem Zahradilem jsem ve výboru pro mezinárodní obchod, když se jedná o to, abychom otevírali trhy pro vývozy našich firem, tak tam jsme spolu zajedno. Ale obecně neexistuje téma – které je pro české zájmy důležité, a jedenadvacet českých europoslanců by se podle toho řídilo. Nebylo. Mimochodem se to týká i těch kvót,“ prozradila.

K citlivému tématu kvót se ještě vrátila. „My jsme byly europoslankyně, které byly vždycky tvrdě a hlasovaly proti kvótám. Teď pan Okamura rozdává SPD noviny, ve kterých tvrdí, že jsme hlasovaly pro kvóty. Funguje celá řada dezinformací, jsem ráda, když mně lidé o nich napíšou a můžu na ně reagovat,“ řekla Charanzová.

Jediné, co jsem u Pirátů pochopila, že chtějí legalizovat psychotropní látky

„Je tam hrozná zášť. Pamatuju na podzim, kdy čeští Piráti, kteří v Evropském parlamentu ještě ani nesedí, organizovali, aby se v Evropském parlamentu přijímala rezoluce, že pan Babiš je ve střetu zájmů. Evropská komise vůbec nic takového neřekla. A Piráti chtějí dokonce žalovat Evropskou komisi, že se jim zdá, že závěr, ke kterému došli, je špatný. Kde to jsme?“ ptala se. „Europoslanci pracují v jednotlivých frakcích, my jsme ve frakci Liberálové a demokraté pro Evropu. Největší frakcí je klub lidovců. Velké umění europoslanců je přesvědčit pro svoji frakci pro nějaké téma. Zrovna u dvojí kvality potravin Dita přesvědčila polovinu naší frakce o tom, že toto téma je důležité pro Českou republiku, střední Evropu, a přesvědčila i kolegy ze západní Evropy, aby nás podpořili. Vidím často, že naši kolegové tohle neumějí. Třeba u řidičů kamionů byly rozdílné názory mezi východní a západní Evropou. A kolegové z KDU-ČSL měli velmi podobné názory jako já – protože chápali, že je to velké nebezpečí pro českou silniční dopravu – ale nebyli schopni získat pro to ani deset europoslanců  ze své frakce,“ upozornila Dlabajová.

Z publika padala jména europoslanců, kteří nám škodí, jako Štětina či odpadlík Telička. „Je nás tam 21 českých europoslanců. Tak se můžeme shodnout na něčem, ale pak jsou věci, které jsou klíčové pro českou ekonomiku. A ani tady není nikdy všech jednadvacet europoslanců, kteří by hlasovali stejně. Máte tam pana Pospíšila, který řídí Muzeum Kampa, vede politickou stranu, kandidoval na primátora Prahy a je europoslanec,“ vyjmenovala Charanzová, která pak odpovídala na otázku, jak je to s těmi Piráty. „Absolvovala jsem s nimi teď pár debat, a já žasnu. Jediné, co jsem z nich pochopila, je, že chtějí legalizovat psychotropní látky. To je jediné. Já se třeba zabývám i digitální oblastí. Takže jsem dokázala vést věcnou debatu o této oblasti. U druhé věty jsou ztracený. To jsou prostě jen hesla,“ zkritizovala.

Po revoluci jsme si řekli, že všechno dovezeme. Teď máme brambory ze Španělska, které se nedají jíst

Mluvilo se i o zemědělství. „Důležité je, aby se to, co naši zemědělci vyprodukují, tady přetvořilo v kvalitní české potraviny, které se dají konkurenčně prodat, abychom nemuseli jako teď dovážet brambory. Dovážejí se ze Španělska, stojí přes třicet korun a nedají se jíst,“ konstatoval Hlaváček. „V roce 1990 nikdo neřekl, že zemědělství je důležité. Ve Francii, ale i Polsku důležité je. Po revoluci jsme řekli, všechno si dovezeme. Proto máme největší koncentraci řetězců na obyvatele. Po revoluci se to nechalo, stát nemotivoval zemědělce, aby šli do toho, co dneska chybí. Živočišná výroba je fajn, ale zkuste si to. Chovat prasata, kuřata. Proti tomu stojí řetězec. 62 procent vepřového dovážíme. 30 procent syrového mléka vyvezeme, abychom dovezli padesát procent másla. Kdo tady investoval do potravin? Nikdo. Zaspala se doba a teď to doběhnout bude velmi těžké,“ uvedl Andrej Babiš. „A ještě jsme dovolili kupovat půdu cizincům. Proto půda stojí, kolik stojí, hlavně u hranic s Německem, protože půda je nejlepší kapitál. Nedá se totiž nafouknout. Potom zemědělec platí stále vyšší nájem. Zhora ho tlačí řetězec, zdola majitel půdy,“ dodal.

Tak proč to prodávání půdy cizincům nezakážete? Zazněl dotaz z publika. Na odpověď povstal poslanec David Pražák, sám profesí zemědělec. „Toto aktuální téma jsme řešili minulý týden a byl u toho obrovský řev. Je to neuvěřitelné, chceme to dělat pro zemědělce a pro naše občany, abychom si půdu zachovali pro sebe. Ale zatím taková vůle v Poslanecké sněmovně není a uvidíme, jestli se nám to podaří prosadit, nebo ne,“ uvedl.

Divné školství. Na vládě řešíme, že někdo neudělal maturitu z matematiky

Ke konci debaty se rozebíralo školství, respektive průnik techniky do školství. Otevřel ho náměstek primátora Liberce Jiří Němeček, který je také ředitelem Technického muzea. „Prorazit se zvýšením nějakého penza technického vzdělávání na základních školách je téměř nemožné,“ postěžoval si. Andrej Babiš prozradil, co se chystá. „My důchodci si pamatujeme ještě povinné dílny. Což teď není. Proto připravujeme povinný předmět, bude se jmenovat Technika.“ Je potřebný, protože českému průmyslu tito lidé chybějí. „Nechápu také, proč kraje mají pod sebou průmyslovky, proč to není pod průmyslem. Zemědělky proč mají kraje, a ne Ministerstvo zemědělství. Střední zdravotní by měl mít Vojtěch. Dneska stát nenabízí profese, které hospodářství potřebuje,“ nechápal a věnoval se i vysokým školám. „Za našich časů bylo těžké dostat se na vysoké školy. Dneska kdo neuspěje na státní, tak si to koupí. Každý má gymnázium. Vysokoškolský diplom má dnes úplně jinou cenu než v minulosti. Potřebujeme, aby pochopili, ale i jejich rodiče, že je u nás technická tradice. Jsme v tom jedni z nejlepších na světě. Ale školství je divné. Na vládě řešíme, že přijde ombudsmanka a péruje tam Plagu, že někdo neudělal maturitu z matematiky. Všechno se všude řeší, dokonce úkoly známkují nějaké organizace. No horor. Je potřeba, aby ředitel měl stejné pravomoci jako předtím. A aby rodiče pochopili, že učitel musí požívat úctu jako za našich časů,“ sdělil Babiš a poděkoval přítomným, že na akci dorazili. „Já bych v neděli odpoledne na politiky teda nešel,“ konstatoval.

Na úplný závěr se ještě zájemcům podepisoval a rozdával červenou kšiltovku s nápisem Silné Česko. „Hlavně ji nenoste v Praze. Jinde ale můžete, tam je to v pohodě,“ nabádal ty, kteří ji od něho přebírali.  
       

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Oldřich Szaban

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Nelegální to není. Ale BIS... Silné kafe o Číně a miliardářích

13:05 Nelegální to není. Ale BIS... Silné kafe o Číně a miliardářích

Hostem Martina Veselovského v pořadu DVTV – Aktuálně.cz byl redaktor Aktuálně.cz Lukáš Valášek. Ten …