Imaginární výživné jako základ nouze?
Ministerstvo práce a sociálních věcí se může dočkat vlny protestů a odvolání za to, že jeho podřízení posuzují nároky sólo-rodičů – ať již svobodných nebo rozvedených – v rozporu s právem. Ve finále tak jdou v podstatě „na ruku“ neplatičům alimentů, kteří jsou v České republice stále nevyřešeným problémem, přestože zanedbání povinné péče patří mezi nejrozšířenější trestné činy u nás. O alarmující realitě, která je běžná na mnoha úřadech práce v Česku, informoval podrobný text.
Přídavky na děti nebo jiné sociální dávky, které dorovnávají dočasně nízké příjmy v rodině – například během rodičovské dovolené –, se často nedostanou k samoživitelkám, které na ně mají ze zákona nárok. Úředníci je mnohdy nutí vyplnit fiktivní příjem dítěte: Není výjimkou, že matky s batolaty končí v chudobě proto, že jim úředník započítá do příjmu domácnosti výživné, které ale dítě nikdy nedostalo. Nedosáhnou pak třeba na přídavky na děti, na které má přitom nárok i řada pracujících či podnikajících rodičů.
Povinnost plátce výživného, většinou tedy otce, přitom takový úřad vůbec neřeší.
Ministerstvo se vyjádřilo k tomu, co je správné
Vyvstává otázka, zda se dočkají zadostiučinění a nápravy ti, kteří se poctivě starají, ale byli na svých právech kráceni.
Ministerstvo práce a sociálních věcí jednoznačně potvrdilo, že úředníci musí pro posuzování sociálních dávek, přídavků na dítě a podobně, započítávat u pracujících i nepracujících žadatelů jen skutečně vyplacené výživné. Jinak logicky nedojde k pomoci v neutěšené situaci, ve které se aktuálně samoživitel s dětmi ocitl bez vlastního zavinění.
Mají na něj (s ohledem na příjem domácnosti) nárok jak pracující, tak nepracující rodiče, potažmo podnikající.
Vztahuje se na děti z úplných i neúplných rodin.
Diskriminace, popsaná v této kauze, však dopadá výhradně na děti rodičů-samoživitelů. Ve velké míře jde konkrétně o matky na rodičovské dovolené s dítětem do 4 let.
Podle MPSV přitom naopak právě neutěšená situace této skupiny, způsobená nepečujícím rodičem, má být státní podporou řešena.
Nerovný přístup se týká i posuzování jiných dávek státní sociální podpory, například příspěvku na bydlení.
Infobox
Přídavek na dítě
„Způsob i termín pro odvolání je uveden v poučení, které je součástí rozhodnutí o dávce, které maminka obdržela,“ dodává Vladimír Řepka, tiskový mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí, podle kterého lze využít i mimořádný opravný prostředek: „Lze podat žádost o přezkum rozhodnutí, o kterém rozhoduje úřad nadřízený tomu, který vydal napadené rozhodnutí.“
Prakticky všechny právní předpisy upravující nepojistné sociální dávky také počítají se soudním přezkumem rozhodnutí o dávkách.
Tyto opravné prostředky je ale potřeba využít ve lhůtách, které jsou pro ně stanoveny. Poté je možné u MPSV uplatnit také právo na náhradu škody za nesprávný úřední postup, pokud jím byla způsobena škoda.
Jak žiju? Je to mazec! Zastrašování nepravých
Otázka je, kolik žadatelek bude schopno odvolání sestavit nebo uplatnit své právo na náhradu škody, a to v zákonném termínu. Ne všechny na to navíc mají „nervy“, když čteme vyjádření jako z níže uvedeného příspěvku na sociální síti: „Nebudu tu popisovat, jak ‚žiju‘, je to mazec. A právě proto, co se na sociálkách děje, tam raději ani nechodím! (...)...měly by si zkusit žít tak, jak ty maminky, které doslova odsuzují k chudobě! A žít se musí a dítěti nesmí nic chybět... Ale doprošovat se a něco dokazovat, na to už nemám nervy, ani chuť...“
Jenže to není vše: Matky, které chtějí nespravedlnost ve prospěch svých dětí řešit, se někde se zlou potážou. Na některých úřadech se lze údajně dočkat dokonce manipulativního zastrašování. V případě odvolání na tom prý žadatelky mohou být ještě hůře: „Místo vysvětlení mi řeknou: ‚Tak to je. Když se odvoláte, nemusíte mít nic! A abyste nám ještě nevracela!‘“ (bližší identifikaci pisatelky má redakce k dispozici.)
Jinde zase nemohou mít nikdy jistotu, zda úřad rozhodl správně, protože některé formuláře se údajně ztrácejí. Uvedla to Pavla M. z Prahy, která si kvůli tomu už i vyžádala podepsat protokol, kterým jí potvrdili, že vše doložila.
Velké sousto i pro ty, jichž se to netýká
První článek vyvolal řadu reakcí, a to nejen v diskusi pod ním, ale například i na sociální síti, v Klubu svobodných matek a podobně.
V diskuzi po vydání prvního článku se objevily i takovéto reakce:
„A to vše se děje jen proto, aby ÚP a sociálky mohly vykazovat co nejnižší počet evidovaných lidí na příkaz vlády. Aby mohla vláda řvát, že máme nízkou nezaměstnanost, a proto potřebujeme migráče. Kvůli migráčům teď máme vyšší chudobu a vlastně i nezaměstnanost. Jen s tím rozdílem, že není evidovaná.“
„Havlostát nemá rád děti. Proto, mladé ženy, neroďte děti, ať VYMŘE ČESKÝ NÁROD po meči i po přeslici. Politici k nám NAVERBUJÍ tisíce plodných Afričanek a arabských muslimek a ČESKÝ NÁROD bude dál vzkvétat. V Evropě není místo pro žádné národnostně čisté etnikum, prohlásil nejvyšší šéf velitelství NATO.“
V šoku jsou však i samotné maminky z míst, kde naštěstí mají úředníky, kteří právní předpisy dodržují: „Vždy brali v potaz, co jsem uvedla do formuláře. Nechce se mi věřit, že by to automaticky takhle každý měsíc, i když matka peníze od otce neobdrží,“ komentovala nekompetentní upírání přídavků jedna z členek Klubu svobodných matek.
Prvotní materiál vznikal ze zkušeností z různých koutů republiky a přinesl jak příklady měst, kde postupují proti zájmům dítěte a rodiny, tak i těch, kde přistupují k matkám správně a v souladu se svým posláním.
Z dalších reakcí:
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Lucie Bartoš
