„Zažádal si dlouho po revoluci o politický azyl v USA a jako snad jediný Čech ho i dostal. Předcházela tomu ale obrovská šikana. Tak se o případu psalo a tak mi to Honza i vyprávěl,“ vzpomíná novinář a politický aktivista Jaroslav Novák známý pod přezdívkou Večerníček. Právě on za komunismu často organizoval s Janem Honnerem na Moravě různé protirežimní aktivity. Pak, v době „budování demokracie“, Honner kvůli neustálému pronásledování emigroval za Atlantik. Jde tak o velmi ojedinělý případ. V době, kdy se k nám bývalí političtí migranti často vraceli, on ze „srdce Evropy“ z politických důvodů uprchl.

Moravská mládež a Rudé krávo

„V Brně jsme před rokem 1989 zakládali nezávislou organizaci Moravská mládež, což měl být takový protipól Socialistického svazu mládeže. V té době vznikalo v Československu dost iniciativ, které se navzájem propojovaly třeba i s Chartou 77. Tiskli jsme letáky, pořádali setkání. V Brně byl nejznámějším disidentem Jaroslav Šabata. Po revoluci si ale hlavně disidenti z okruhu Václava Havla uzurpovali moc a moravské aktivisty odstřihli,“ vysvětluje Novák s tím, že s Honnerem po revoluci třeba drželi řetězovou hladovku, aby podpořili baltské státy v boji za nezávislost na Sovětském svazu. Honner byl později prý i spolupracovníkem Petra Cibulky při vydávání Necenzurovaných novin, takzvaného Rudého kráva, a stal se předsedou sdružení Český ombudsman, které poukazovalo na porušování práva v zemi.

Jan Honner se za dobu své působnosti v Českém ombudsmanovi stal terčem mnoha slovních útoků a v roce 1999 došlo i na ten fyzický. Osmadvacátého září večer byl přepaden třemi muži u svého bydliště při příchodu z posilovny. „Zatímco ho dva drželi, třetí mu zasazoval údery a podle Honnera ho klidným hlasem varoval, ze ‚jestliže nepřestane rýpat do politiky, tak ho podřežou‘,“ psalo se desátého října v deníku Slovo. Ošetřující lékař tamtéž uvedl, že přepadený utrpěl zlomeninu nosních kůstek, mnohočetné pohmožděniny a otřes mozku.