„Tady mě nenávidí, zahraničí ne.“ Byla u záchrany migrantů, naříká na ČR a Slovensko

23.06.2021 10:56

V rozhovoru pro projekt HateFree Culture se slovenská novinářka Sára Činčurová svěřila, jaké to je být na lodi, která ze Středozemního moře zachraňuje migranty. Popsala, jak migranti v Libyi trpí a proč riskují cestu přes moře, která může skončit smrtí. Takové utrpení podle ní nikdo předstírat nemůže. A nechápe postoj Čechů a Slováků k migrantům a k organizacím, které je zachraňují. „Ti lidé uráží uprchlíky, píšou o nich, že jsou to opice, chtějí nás poslat do vězení, potrestat, píší mi, jak mě nenávidí," svěřila se v rozhovoru.

„Tady mě nenávidí, zahraničí ne.“ Byla u záchrany migrantů, naříká na ČR a Slovensko
Foto: Repro Facebook
Popisek: Slovenská novinářka Sára Činčurová

Anketa

Je Alena Schillerová dobrá ministryně financí?

69%
28%
hlasovalo: 8553 lidí
Činčurová působila na lodi Sea Eye 4, která operovala na tzv. prostřední Středozemní cestě, tedy u břehů Libye. Migranti z Libye prý utíkají před mučením a před pobytem v detenčních centrech, před válkou probíhající v Libyi a ženy před opakovaným znásilňováním. „My jsme na moři, v tzv. libyjské pátrací zóně v mezinárodních vodách zachránili 408 lidí, z toho 406 jen v průběhu dvaceti hodin," řekla novinářka a dodala, že to bylo z celkem šesti člunů v nouzi.

Zmínila, že koronavirus v situaci v podstatě nehraje roli, lidé utíkají před týráním a mučením a jsou si vědomi toho, že riskují život. V roce 2021 počet migrantů dle novinářky stoupl, minulý rok se prý utopilo „jen" 300 lidí, tento už údajně 826.

„Ti lidé musí vyplout v noci, aby nebyli zachyceni pobřežní stráží a vráceni nazpět. Jedna žena, kterou jsme zachránili, mi tu situaci popsala. Museli čekat dva dny na břehu moře a bylo jich tak moc, že se snažili snížit svoji váhu tím, že nejedli. Takže tam byli dva dny i s dětmi, byli všichni hrozně vystrašení. A potom všechny ty čluny, které my jsme zachránili, byly přeplněné," uvedla.

Sama viděla migranty používat jen dřevěné čluny, ale ví i o používání gumových člunů. Oba typy jsou podle ní nebezpečné pro plavbu ve Středozemním moři. Působili přibližně 80 mil od pobřeží Libye, tedy migranti byli na moři, když se s nimi setkali, buď den a půl nebo dva dny, dokonce tři. Připomněla, že nebezpečné nejsou jen vlny na moři, ale i sluneční žár a nedostatek pitné vody.

„V tom člunu je voda, v tom člunu velmi často teče benzín, na těch člunech nejsou toalety, takže tam lidé musí i močit a sedí tam v takové směsi hrozné vody a mají popáleniny a poleptanou kůži, čili absolutně strašné a sedí tam několik dní," popsala hrozné podmínky na člunech. Zachycení pobřežní stráží se prý migranti bojí nejvíc, protože budou navráceni zpátky do Libye, kde je podle Činčurové mučí a zotročují, zvláště černochy. Novinářka řekla, že neví, kde migranti čluny berou, protože prý organizace Sea Eye není s lidmi v Libyi v kontaktu. Ale podle jejích zkušeností se jedná o čluny té nejnižší kvality, které jsou nejlevnější.

Uvedla, že zachránili ze člunů 150 dětí a na člunech se nacházely i ženy v pokročilém stádiu těhotenství. Většinou pocházely z francouzsky mluvících zemí subsaharské Afriky. „Všechny ženy, se kterými jsem mluvila, které byly ze zemí subsaharské Afriky a prošly Libyí, tak uvedly, že byly znásilněné. Jednu mladou ženu z Mali věznili v detenčním centru a bili jí a znásilňovali každý den. Byla znásilněná tolikrát, že neví, kdo je otcem dítěte," informovala Činčurová.

Ženy své příhody prý vyprávěly samy od sebe, podle Činčurové asi proto, protože byli první, kdo se k nim chovali s nějakým respektem. Některé podle výpovědí utíkaly před násilím na ženách ve svých domovských zemích.

„Lidé na Slovensku a v Čechách se budou ptát, proč nejdou zpátky, proč nejdou do nějaké jiné země, proč právě do Evropy. A řada těch žen řekla, že když byly v Libyi, zjistily, že je to peklo, chtěly se vrátit, jenže jak se vrátit přes Libyi zpět, tam nikdo nefunguje, nikdo vás neprovede Saharou nazpět. A nemůžete v té zemi zůstat. A ty ženy dospěly k tomu názoru: my radši půjdeme na smrt, my se vydáme na ten člun na Středozemní moře a pravděpodobně tam zahyneme," řekla Činčurová a dodala, že ještě neviděla nikoho takto plakat jako tyto ženy. A nedovede si představit, že by ženy lhaly, příběhy si vymyslely a pláč jen hrály.

„U nás už nemáme empatii, úplně jsme si ty lidi dehumanizovali a můžeme se bavit o tom, jaké já jsem zažila reakce na svojí práci, zvlášť v Čechách a na Slovensku," povzdechla si a pokračovala v popisu nuzných podmínek při záchraně migrantů. „Takováto lidská tragédie se nedá zahrát. Obzvlášť když jste někoho vytáhli ze Středozemního moře, to je přece strašné," argumentovala a dodala, že lékaři jí ukázali, že někteří migranti měli střelné rány.

Uvedla, že část zachráněných byla ze Sýrie. Je prý šokována zprávami, že některé evropské země hodlají syrské migranty vracet, když se situace v Sýrii uklidnila. A některé země prý berou i Afghánistán jako bezpečnou zemi, takže tam Afghánci nezískají azyl. „Je strašné, že tady úplně převládl diskurz dehumanizace těch lidí, toho, že je vracíme, a nenávisti vůči těm lidem. U lidí zvláště z východní Evropy na to není jiné slovo než nenávist, co pociťují. Je to strašné," vyjádřila se novinářka. Na lodi si prý uvědomíte, že nejde o čísla, ale o životy lidí „kteří jsou jako my". „A mají právo na bezpečný život a vrátit je zpátky do Libye by byla krutost," říká slovenská novinářka. „Je velmi smutné, že lidé u nás to nereflektují a nenávistně píší, ať je vrátíme zpět," posteskla si.

Ti, kdo na lodě organizací jako Sea Eye jdou, tak jsou si vědomi toho, že můžou odejít s doživotním traumatem, např. když se jim nepodaří zachránit dítě. Posádka její lodi byla mezinárodní a plavila se pod německou vlajkou. Migranty vylodili na Sicílii.

Migranti podle ní netuší, jaké podmínky v Libyi jsou. Pokud by to tušili, tak by se touto trasou nevydávali, tvrdí Činčurová. A pak jsou zde samozřejmě lži převaděčů, kteří říkají, že snadno dojedou do Evropy. Ale žádná trasa podle ní není lehká.

Někteří migranti dle Činčurové utíkají kvůli klimatickým změnám, např. že v oblasti, kde žijí, už 4 roky nepršelo. „Je pro mě velmi smutné vidět, že toto téma je zneužívané, že tady potom někdo řekne, že jsou to lidé, kteří sem přišli za prací nebo za lepším životem, že jsou to ekonomičtí migranti. Když reálně tito lidé často nemají co jíst a nemají jednoduše žádnou šanci na život a celá jejich rodina hladoví. Je to velmi smutné, že takovéto téma je takovým způsobem zneužívané."

Sama Činčurová říká, že je velmi lidskoprávně humanisticky založená a proto se takovýmto projektům věnuje. „Někdy je to frustrující, protože víte jako novinář, že článkem nic nezměníte. Ale pro mě bylo důležité tam prostě být, být tam s těmi lidmi, prokázat jim solidaritu," svěřila se, ale dodala, že na lodi Sea Eye 4 měla nejkrásnější zážitky, když si hrála se zachráněnými dětmi a lidé jí děkovali za záchranu života.

Když publikovala v zahraničí, tak se dle svých slov s negativními názory na svou činnost skoro nesetkala. Ale po publikaci v českých a slovenských médiích ano. „Dostala jsem tolik hejtů jako nikdy v životě. Do mailů, do komentářů a je to pro mě úplně nepochopitelné, protože ty na té lodi vytahuješ děti, vidíš umírat osmiroční dítě a najednou přijít na Slovensko, to je jako dostat facku. Ti lidi uráží uprchlíky, píšou o nich, že jsou to opice, chtějí nás poslat do vězení, potrestat, píší mi, jak mě nenávidí. A přitom jsem tam byla jako novinářka, nejsem žádná ředitelka té organizace. Jen jsem dokumentovala, co se tam děje. Dostat tolik hejtu... Jako mě osobně ten hejt nezastaví, ale kladla jsem si tu otázku, co se tu děje a co se tu proboha stalo, že záchrana lidí, záchrana 150 dětí, já za to nic nechci, ale že budete nenávidění za to, že zachraňujete lidi, kteří se topí, to je opravdu velmi těžko pochopitelné."

„Já si kladu otázku, co se tu stalo a zda to tu bylo vždy, nebo se to změnilo v tom roce 2015, že ti lidé byli úplně dehumanizováni. A že organizace, které jdou vytahovat lidi z moře, dostanou takový hejt... Já nevím. Ale je to strašné," svěřila se na závěr Sára Činčurová.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: kas

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Z USA Pavlu Fischerovi a dalším: Nord Stream 2? Celé jinak

9:51 Z USA Pavlu Fischerovi a dalším: Nord Stream 2? Celé jinak

Plynovod Nord Stream 2, vedoucí pod baltským mořem mezi Ruskem a Německem, stále mnohým nedává spát.…