Důchody by se v příštím roce měly navýšit o 790 korun na částku přibližně 15.100 Kč průměrného důchodu. Bude Babiš tentýž názor zastávat celý rok? Učitelé také v minulosti slyšeli premiérova slova o navýšení jejich platů, ale později dostali učitelé méně peněz, jen deset procent navíc, a to ještě ne vše do platového základu.
Pokud bude Babiš na svých slovech trvat, nabízí se otázka, kde na to stát vezme a zda provede důchodovou reformu. Na důchodovou reformu má vláda déle než rok, ale podle Schillerové bude lepší si počkat na návrh důchodové reformy z pera expertů OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj).
„Musíme si říct, jaké jsou naše priority. Jsou to důchody, jsou to investice a jsou to platy učitelů,“ konstatovala Schillerová. O kolik přesně důchody porostou, se prý teprve uvidí, až se povede debata o rozpočtu. „Uvidíme,“ pravila ministryně.
„To je taková lidovecká odpověď,“ ozval se Moravec.
„To není lidovecká odpověď, to je upřímná odpověď,“ odvětila šéfka státní kasy.
JUDr. Alena Schillerová, Ph.D.
Když dostala slovo Zamrazilová, zdůraznila, že reformu potřebujeme. „Ten stávající systém je nudržitelný,“ varovala důrazně veřejnost. Důchodová komise podle ekonomky odvedla kus práce, ale tři výsledné návrhy reformy prý Česku moc nepomohou.
„Ta spravedlnost by znamenala zhruba to, že ročníky narozené v 80. letech minulého století by šly do důchodu v 66 letech. Ročníky narozerné po roce 1990 v 67 letech. Já si nedovedu představit spravedlivější princip, než je jedna čtvrtina života v důchodu,“ zdůraznila Zamrazilová – s tím, že déla života Čechů se prodlužuje, což je skvělé, ale nese to s sebou také určité finanční náklady, které musíme nést.
„Náš důchodový systém je neudržitelný, to říká paní Zamrazilová naprosto přesně. Týká se to především mých ročníků,“ upozornil Marek narozený v 70. letech 20. století. „Až já půjdu do důchodu, tak buď spadnu do pásma chudoby, nebo nepůjdu do důchodu v 65 letech, jak se slibuje dnes, nebo to zaplatí moje děti,“ upozornil Marek. Právě proto prý potřebujeme reformu.
Schillerová si poté rýpla do své stranické kolegyně, ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové z ČSSD. „Tady se vystavěl dům, ale zdroje ať na to najde někdo jiný. Ale já tady nechci být jízlivá,“ poznamenala dáma. Trvala však na tom, že je třeba si říct, kolik nás důchody v budoucnu budou stát.
Zamrazilová poté občany trochu uklidňovala. Skutečně si prý myslí, že odchod do důchodu by se měl oddálit, ale jen za určitých podmínek. Pokud by se ukázalo, že odložení nástupu do důchodu přinese pro ty lidi veliké problémy, vláda by měla mít možnost odsunutí odchodu do důchodu zmrazit. V obecné rovině ale posunutí odchodu do důchodu považovala za opravdu dobrý nápad: „Vyřešilo by to asi polovinu našich problémů.“
Schillerová však úvahy Zamrazilové odmítla. „Vláda o tom hlasovala a už je to zavřená voda, tato vláda už se tím nebude zabývat,“ konstatovala šéfka státní kasy.
Když znovu dostal slovo David Marek, připomněl, že čeští politici už trestuhodně promarnili asi 20 let, během nichž už mohla být důchodová reforma dávno v chodu. „Ti lidé, kteří se tehdy narodili, už by dnes byli ekonomicky aktivní. My jsme promarnili celou jednu generaci, a to je neodpustitelné,“ zlobil se odborník.
Toto zdržení nás dostalo do složité situace, ze které neexistuje bezbolestná cesta ven. „Ani Ministerstvo financí, ani Ministerstvo práce a socciálních věcí nejsou v jednoduché situaci, a nechtěl bych být v kůži ani jednoho z ministrů,“ konstatoval Marek.
Zamrazilová připomněla, že v tuto chvíli drží důchodový systém nad vodou tzv. Husákovy děti – populačně silné ročníky – ale až tito lidé, kteří jsou dnes v podstatě na vrcholu kariéry, půjdou do důchodu, nastane problém.
Pár slov věnovala i ohledně expertů OECD, k nimž vzhlíží Schillerová. Zamrazilová zdůraznila, že tito experti doporučují Česku už deset let zhruba to samé. „Budou chtít zvýšit věk odchodu do důchodu, budou chtít zkrátit rodičovskou dovolenou, kterou máme velmi dlouhou, a budou chtít posílit roli třetího pilíře,“ popsala ekonomka, co nám asi tak mohou radit experti, v jejichž návrhy Schillerová doufá.
Moravec poté přehodil výhybku k výběru daní v Česku.
Marek uznal, že český stát konečně vybírá daně efektivněji. „Co tady ale chybí, je nějaká systémová reforma. Daně jsou pro ekonoma zlo, ale všichni chceme, aby tady fungovali hasiči, policie a tak podobně, takže je třeba zamyslet se nad tím, jak to zlo udělat co nejmenší,“ upozornil Marek. „Ta základní myšlenka je taková, jestli se nedá daňový systém změnit tak, aby i v budoucnu motivoval ten růst?“ zeptal se.
V obecné rovině konstatoval, že máme příliš vysoké zdanění práce, ale současně velmi nízké zdanění majetku. Pomohlo by nám prý také, kdybychom měli jednotnou sazbu DPH.
Tady Schillerová kontrovala, že je to záležitost daňové harmonizace v EU – a tady to tedy není jen na nás. Pokud jde o daňové příjmy obecně, tak je pode Schillerová třeba si říct: „Máme nízké daně z nemovitých věcí, z polí, z domů a tak podobně. Je to příjem, který plně jde do pokladen obcí, a ony mají v rukou nástroje, jak to zvýšit,“ upozornila členka vlády.
V druhé části pořadu Schillerová s ekonomy diskutovala o tom, jaké faktory celosvětovou ekonomiku – tedy i tu českou – můžou aktuálně ovlivnit.
„Co je tady důležité, že čínský HDP byl vždy velmi netransparentní. Nevěří mu nikdo, nevěří mu dokonce ani čínský premiér. Takže my vlastně nevíme, v jaké kondici byla čínská ekonomika před koronavirem, ale je jasné, že ti lidé v Číně teď zůstávají doma, nechodí d práce, takže to vliv mít bude. A bude to mít větší vliv než v minulosti, protože Čína se za posledních dvacet let otevřela, takže tamní situace ovlivní světovou ekonomiku více, než tomu bývalo dříve,“ upozornil Marek.
Zamrazilová dodala, že asi třináct let stará zkušenost s onemocněním SARS ukazuje, že by česká ekonomika mohla zpomalit asi o tři desetiny procentního bodu. Problém je podle ekonomky v tom, že dnes Čína ovlivňuje svět asi pětkrát výrazněji než před těmi třinácti lety, takže dopad na Česko může být větší a měli bychom být připraveni na nějaké nečekané nárazy do ekonomiky.
Schillerová prohlásila, že v tuto chvíli nemá důvod ekonomiku nějak škrtit, protože se jí zdá, že s koronavirem si česká ekonomika poradí. A kdyby se ukázalo něco jiného, může se prý zvýšit rozpočtový schodek. Investiční projekty pro případ potřeby má prý vláda připraveny, a nejde jen o investice do betonu, do výstavby dálnic a tak podobně.
Moravec poté přehodil tematickou výhybku ke zrušení superhrubé mzdy, k čemuž se tato vláda zavázala po svém nástupu, ale ani po letech však ke zrušení superhrubé mzdy nedošlo a podle premiéra Andreje Babiše (ANO) k tomu v dohledné době nedojde.
Marek konstatoval, že superhrubá mzda by zrušena být mohla. „Nemusí to mít vůbec žádný dopad, dá se to udělat fiskálně neutrálně. To se dá spočítat, to je jednoduchá trojčlenka,“ uvedl ekonom.
Schillerová oponovala, že by to byl zásah do rozpočtu, který prý není třeba dělat, zvláště ne, když by to znamenalo administrativní zátěž pro firmy. „Proč rušit něco, co nějakým způsobem funguje,“ podpořila ministryni Zamrazilová.
Podle Zamrazilové by stálo za to sáhnout na daně z nemovitostí. Lidé, kteří v nemovitostech bydlí, mají mít prý daň stále stejnou, ale lidé, kteří své byty pronajímají, nebo je účelově drží prázdné a jen čekají na vyšší růst cen, by podle ekonomky měli platit podstatně vyšší daně. „To je můj osobní názor jako ekonoma,“ zdlraznila Zamrazilová.
Podle Schillerové je to však jistá forma progresivního zdanění nemovitých věcí. „Tato vláda to určitě dělat nebude,“ upozornila šéfka státní kasy, s tím, že kdyby k tomu v budoucnu přece jen mělo dojít, zrušila by prý daň z nabytí nemovitosti ve výši 4 procent.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
