Už titulek pondělního článku na webu Reflexu „Kauza prase: Papalášské manýry nepřinesl na Hrad Zeman. I Havel si užíval, že může všechno“ dává tušit, že autor nejde s davem. „Oldřich Tichý srovnává chování prezidentů na Pražském hradě v souvislosti s kauzou hladového čuníka pana kancléře Mynáře a jeho večírku u příležitosti zavraždění a sežrání tohoto, což je banalita, která kdyby se nekonala v době koronavirové epidemie, tak by byla ještě o něco banálnější. Samozřejmě že se můžeme formalisticky rozčilovat, že si pan Mynář zavraždil a zbaštil svoje prase doma v Osvětimanech a že si pozval příbuzné a kamarády v počtu pěti, což překračuje povolený počet, a je to tedy odsouzeníhodné. Protože prase se mělo zabít a v počtu dvou – prase a řezník – se mělo rozporcovat, vyrobit jelítka, jitrničky a další dobroty a pak by bylo zákonu učiněno zadost,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Záměrně to takhle zlehčuje, ale v podstatě to celé za banální považuje. „A naše spravedlivá a o pravdu a lásku bojující média z toho vytvořila obrovskou kauzu, že si pan kancléř dovolil nechat zavraždit vlastní prase ve vlastní hospodě a s pomocí přátel sežrat, protože to je skutečně trestuhodné a nemělo by se to dít. A vyvozují z toho, že pan prezident Zeman a jeho nejbližší spolupracovníci přinesli na Pražský hrad fenomén papalášství. A pan Tichý se zabývá tím, že papalášství je na Hradě uhnízděno mnohem déle, že dějiny toho papalášství, když pomineme komunismus, se skutečně píšou od začátku pobytu pana Václava Havla. K tomu jen dodám, protože si myslím, že to je docela důležité, že v Česku je role prezidenta vnímána jinak než třeba v Německu. Tam je prezident čistě formální úředník, který nemá téměř žádné pravomoci,“ připomíná mediální analytik.
Školitel etikety arogantně odbyl dotaz na šéfovo papalášství
U našich západních sousedů prezident tu a tam vystoupí na nějakém mezinárodním fóru nebo položí květiny na hroby neznámých bojovníků. „Ale kdybychom se někoho zeptali na jména posledních pěti, šesti německých prezidentů, tak možná z někoho dostaneme Weizsäckera a z někoho Gaucka, ale jiná jména se nedozvíme, protože nešlo o významné postavy, a ty neměly výrazný mandát. To u nás se traduje už od časů Tomáše Garrigua Masaryka, že prezident do značné míry přebírá ‚tatíčkovské‘ neformální pravomoci a má takové renomé před národem, že je skutečně vnímán jako hlava státu. Většinově tak byli vnímáni i někteří komunističtí prezidenti, zcela určitě Ludvík Svoboda, do značné míry aspoň z počátku Gottwald. S heslem, že s Havlem se na Hrad vrací Masarykův duch, což do jisté míry byla pravda, jsme vrátili tohle ‚tatíčkovské‘ vnímání k funkci prvního muže v zemi,“ vysvětluje Petr Žantovský.
Vrah stříbrného olympionika díky Havlovi do vězení nemusel
Druhý příklad Havlova papalášství z dob jeho úřadování na Hradě je mnohem dramatičtější. „Jde o kauzu milosti mladému Odložilovi, synovi paní Čáslavské, Havlovy přítelkyně. Byl omilostněn, ačkoli zavraždil vlastního tátu Josefa Odložila. Konec konců mnoho by k tomu mohl říct Odložilův příbuzný, docent Ševčík, proděkan Národohospodářské fakulty VŠE v Praze, který organizuje každý rok Memoriál Josefa Odložila. Takže jsou zde svědci, jsou tu pamětníci, a tak není možné říci, že to je minulost a že je na všechno zapomenuto. A co je zapomenuto, jako by se nestalo. To považuji za cenný příspěvek Reflexu, že nám ukazuje, že Zemanovo okolí, byť se nechová vždy podle představ každého, bledne při vzpomínce na udělení milosti zcela prokazatelnému vrahovi. S jedním prasetem poraženým u pana kancléře v hospodě je toto jednání neporovnatelné. Jsem rád, že na to Reflex tímto článkem upozornil,“ oceňuje Petr Žantovský.
Psali jsme:
Středečního Dne Země využila iniciativa Univerzity za klima k pokusu protlačit se do médií. „K tomu stručnému sdělení přiložila cosi, co nazvat tiskovou zprávou by bylo hodně přitažené za vlasy. V ní nás pan Jakub Liška, student Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, obšťastnil sdělením, že se hlásí iniciativa, která údajně sdružuje vysokoškolské studenty, pedagogy a zaměstnance, co ‚usilují o uhlíkovou neutralitu českých vysokých škol‘. O dvě věty dále se píše: ‚Nabízíme cestu z koronavirové krize‘. To je velmi ambiciózní program, což mě přinutilo si přečíst tu tiskovou zprávu, která údajně shrnuje dosavadní činnost Univerzit za klima. Dozvídáme se, že vznikly na jaře 2019 a navazují na aktivity globálního středoškolského hnutí za udržitelnost Fridays for Future,“ prozrazuje mediální analytik.
Fotogalerie: - V odběrovém stanu
Okupační happening vynesl výtržníkům půl milionu od rektora UK
Připomíná, že se jedná o volné pátky pro kuřáky různých zajímavých látek a pijáky iontových nápojů, kteří ty piksly od nich zásadně po sobě neuklízejí. „Ale podstatné je, že nechodí v pátek do školy, proto Fridays. Nejsou to třeba Wednesdays for Future, tedy středy, takhle mají volný víkend o něco delší. A tahle ‚úžasná‘ iniciativa požaduje, aby univerzity začlenily jejich požadavky do svých strategických plánů. Mikuláš Černík, student Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, uvádí: ‚Není možné se stavět zády k požadavkům studujících‘. To je velká arogance. Přitom v osmistránkové příloze jediný konkrétní požadavek, jak se budou univerzity chovat uhlíkově neutrálně, najdeme ve zmínce studentky Fakulty humanitních studií, která prosekla jednu zajímavou věc. A to, že pan Zima, rektor Univerzity Karlovy, vyčlenil už 24. ledna na činnost této partičky půl milionu korun z rektorského fondu,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Iniciativa ukrojila čtvrtinu rektorského fondu „na letošní aktivity v rámci Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy“. „Až v závěru zprávy se dozvídáme, o koho jde. Kdo si vzpomene, tak od 12. do 17. listopadu 2019 pořádali ve foyer Filozofické fakulty UK okupační happening studenti zmíněných fakult. Teď se odtajnili a zároveň své záškolácké aktivity identifikovali a institucionalizovali. Aspoň víme, s kým máme tu čest. V dokumentu apodikticky a diktátorsky tvrdí, že univerzity jsou povinny do svých strategických plánů zahrnout záměr snížit ekologické dopady své činnosti. Mají vyvinout vlastní strategie pro ekologické otázky a založit pracoviště, která budou dané strategie převádět do praxe. Tak z té partičky v podstatě výtržníků, kteří obsadili zcela absurdně část univerzitní půdy, vznikla iniciativa, notabene úspěšně nutící rektora naší největší a nejstarší univerzity k tomu, aby dával poměrně vysoké částky na jejich nesmyslné nápady,“ diví se mediální odborník.
Hodlají diktovat a poučovat podle svého vzoru Grety Thunbergové
Zkouší připustit, že taková debata o klimatické politice je na akademické půdě potřeba. „Ale položme si otázku, čím tito soudruzi a soudružky ze skupiny okupantů fakultního foyer chtějí přispět k úspěchu této jimi navržené akce. Uvádějí, že se chtějí podílet na vytváření celofakultních nebo akademických programů. To znamená, že někam nakráčí a budou diktovat dle svého vzoru Grety Thunbergové a nebudou se ohlížet na to, jestli to, co říká, má, nebo nemá smysl. Hodlají nakráčet a poučovat. Dokonce, jak jsem se v materiálu dočetl, hodlají tato témata vkládat do jednání akademických senátů. Každý, kdo prošel nějakou vysokou školou, ví, že to je orgán, který má zcela jiné povinnosti. Jeho hlavní pravomocí a povinností je volit univerzitní funkcionáře od rektora po děkany fakult, a ne se zabývat klimatickými fikcemi nějakých okupujících aktivistů z jedné názorové skupiny,“ upozorňuje Petr Žantovský.
Ing. Miloš Zeman
Navíc vyzývají vysoké školy, že by měly tlačit na zastupitelstva měst, v nichž sídlí, aby se města připojila k už existujícímu Paktu starostů a primátorů pro udržitelnou energii a klima. „Téměř se slzou v oku pak konstatují, že signatářů paktu je zatím pouze jedenáct. Kromě Brna, Ostravy a Prahy, což jsou univerzitní velkoměsta, jsou tam místa, jejichž význam v žádném případě nehodlám snižovat. Ale je zajímavé, že to je třeba obec Lkáň, obec Mezilesí, město Jeseník, městečko Hlinsko, město Chrudim a takové ‚významné‘ zejména akademicky, ale i politicky dominantní obce, které zcela určitě pohnou celou ekologickou politikou České republiky. Když to zjednoduším, tak tahle aktivita je předehrou dalších nároků NGOistů, které se na nás začnou sypat ze strany lidí, kteří by měli být spíše kázeňsky potrestáni za to, že narušili akademické právo a akademickou svobodu a život jedné fakulty loni v listopadu,“ domnívá se mediální analytik.
K darmojedům z nejrůznějších neziskovek se přidávají další
Nechápe, že zrovna tahle skupina teď má být oceňována, brána do diskusí, svými příspěvky obohacovat veřejnou debatu a veřejný život a přijímat za to veřejné peníze. „To se ve mně docela vaří krev, protože už takhle tu máme různá Europea, Evropské hodnoty, sdružení pro migrace a integrace a jiné různé – dříve se v této souvislosti říkalo ošklivé slovo – darmožrouty. Tak já bych je označil spíš za darmojedy, to je takové nohavicovské. V jedné písni má ‚darmopilové a marnojedky‘, tak tento krásný novotvar mi v této souvislosti naskočil. Máme tedy další spolek darmojedů, kteří budou mít nataženou ruku na peníze z našich daní. A právě v okamžiku, kdy je země ekonomicky ohrožena nejvíce za posledních padesát let, vyleze tenhle naprosto nehorázný a neodpovědný spolek darmojedů a bude žádat svoje. Uvidíte, že o nich uslyšíme ještě ‚sto padesátkrát‘," konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Na závěr se pouští do inventury toho, co dělá Evropská komise pro řešení problémů s pandemií. „Z jejích materiálů jsem si vypsal několik ‚důležitých‘ aktivit Evropské komise a unie, kterou platíme tak nehorázně mnoha miliardami z našich daní. Například 31. března Evropská unie posílila svoji podporu uprchlíkům ze Sýrie a zranitelným skupinám osob v Iráku, Jordánsku a Libanonu prostřednictvím balíčku v hodnotě 240 milionů eur. Celková pomoc v reakci na krizi v Sýrii se tak zvýšila na více než dvě miliardy eur. Podotýkám, že tenhle artikul je v kapitole ‚boj proti pandemii koronaviru‘. Dále 8. dubna: Globální reakce Evropské unie v boji proti pandemii. Evropská komise a vysoký představitel pro zahraniční věci představili plány důrazné a cílené reakce, kterou chce EU podpořit úsilí partnerských zemí v boji proti pandemii. Už se těším na tu důraznou a cílenou reakci a zejména na její výrazné a pozitivní efekty,“ nevěřícně kroutí hlavou mediální odborník.
Fotogalerie: - Fronty na testy
Velký bratr využitím mobilních aplikací vystrkuje rohy
Připomíná, že od 8. dubna už uplynulo přes dva týdny a žádné efekty nejsou vidět. „Alespoň předvedli důraznou a cílenou reakci. Téhož dne Evropská komise doporučila soubor opatření, který umožní vypracování společného přístupu k využití mobilních aplikací v rámci boje proti pandemii. Připomnělo mi to raná osmdesátá léta, kdy tehdejší Ústřední výbor KSČ také přijal soubor opatření. To slovní spojení se stalo jedním z nejvysmívanějších ve své době. Tenhle soubor opatření se mu určitě vyrovná. Když čtu ‚společný přístup k využití mobilních aplikací‘, začínám se bát. Velký bratr vystrkuje rohy čím dál víc. Shromažďování dat o jednotlivcích včetně chytrých karantén by ani Orwell takhle dokonale nevymyslel. U 15. dubna, tedy před deseti dny, čtu: ‚Evropský plán stanoví postup, jak společně ukončovat opatření zamezující šíření nákazy‘. Už ta čeština je hezká. Něco jako ‚předvolání k podání vysvětlení chování a jednání‘," odkazuje Petr Žantovský na pozvánky za minulého režimu.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
V úřední řeči se mluvilo tímto jazykem, který byl k smíchu umělcům, třeba dramatiku Václavu Havlovi. „Měl zůstat dramatikem a vstoupil by do dějin minimálně touhle jednou linií svého myšlení. Evropská komise předložila evropský plán k postupnému rušení karanténních a dalších opatření. Společný postup v daném případě je stejně hloupá myšlenka, jakou je euro. Měna, která na rozdíl od všech ostatních měn na světě není odvozena od ekonomické situace země, pro kterou platí. Je to fiktivní měna, jejíž cena byla stanovena čistě inženýrsky a politicky a v žádném případě nevyjadřuje hospodářskou úroveň země, kde je používána. Porovnejme třeba Řecko, Portugalsko či Itálii s Německem. Prostě euro má v každé zemi úplně jinou hodnotu. Dokonce v rámci jedné země má euro jinou cenu v Bratislavě a jinou v Banské Bystrici nebo v Ružomberoku,“ poukazuje mediální analytik.
Evropská komise se bude snažit zneužít pandemie k větší integraci
Euro považuje jen za nástroj na likvidaci ekonomické samostatnosti jednotlivých členských zemí. „Stejným způsoben teď přemýšlí Evropská komise nad společným plánem postupného rušení opatření proti pandemii. Zase něco inženýrsky nadiktují, pak nás budou pokutovat, že jsme to nepřijali, protože naštěstí se naše vláda zatím chová racionálně a tváří se, že evropské pokyny neslyší. Myslím, že kdyby tam seděl pan Fiala nebo pan Kalousek, tak bychom byli mnohem evropštější. Pánbůh zaplať za to, jak to zatím je, i když pochopitelně nevím, jak dlouho to vydrží. Tlak na to, abychom přijali euro a ještě více se svázali s tím integračním procesem, je obrovský. Obávám se, že se evropská věrchuška bude snažit zneužít pandemie k této věci. Ostatně Ursula von der Leyenová mluvila o tom, že federace je jediná cesta ke šťastné a zářivé budoucnosti. Tak na takovou budoucnost jsem opravdu zvědav, ale myslím si, že šéfka Evropské komise její součástí nebude,“ dodává Petr Žantovský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Jiří Hroník
