Zemanův politický soupeř z 90. let a rovněž bývalý prezident Václav Klaus připomněl, že se vzájemně znají přes 50 let a vyslovil přání, aby byl hlas Miloše Zemana i nadále výrazně slyšet.

VÁCLAV KLAUS:

Miloše Zemana znám více než pět desetiletí. Je jedním z mála politiků, se kterými si tykám. To je v dnešním světě všeobecného tykání zanedbatelná poznámka, v mém případě však znamená hodně. Naše vzájemné vztahy byly dobré vždy, když jsme se oba cítili ohroženi. Bylo to nejprve po roce 1968, když nás vyhodili ze zaměstnání (jeho z Vysoké školy ekonomické, mne z Ekonomického ústavu ČSAV). Tehdy jsme oba hledali cestu v nové situaci. 

Znovu jsme si byli blíže, když začínala perestrojka a my jsme oba cítili novou šanci na nějakou pozitivní změnu v naší zemi. Podobně jsme se znovu sblížili, když došlo k sarajevskému atentátu a k obklíčení nás obou pravdoláskařským světem kolem Václava Havla. (I když Miloš Zeman to s ním uměl vždy lépe než já.) Znovu jsme se přiblížili v roce 2013 při hledání nového prezidenta po ukončení mého prezidentského mandátu. Tehdy jsme oba cítili, že hrozí naprosté opuštění myšlenek našich devadesátých let. Přál bych si, abychom byli názorově bližší v dnešní chvíli všeobecného ohrožení naší země pětikoalicí (dnes už možná čtyřkoalicí) a naším novým prezidentem. Nemluvě o všeobecném zoufalství z vývoje ve světě, a zejména na Západě, jehož jsme součástí.

Byli jsme si vzdálení, když se v závěru 80. let začínalo diskutovat o tom, jak má vypadat náš budoucí, postkomunistický svět. To samozřejmě zesílilo, když byla většina devadesátých let víceméně v mé režii a Zeman byl hlavním oponentem (který říkal, že po mé vládě zůstala „spálená země“, abych jmenoval jeden z jeho mírnějších bonmotů).