Souhlasíte s tím, že se v ČT bude škrtat ve většině oblastí kromě zpravodajství?Anketa
Právě tak Kotrba komentuje oznámení generálního ředitele ČT o tom, že česká veřejnoprávní televize nemá dostatek peněz na financování všech svých aktivit a dojde tedy na škrty.
Dvořák oznámil, že se diváci mají rozloučit s kanálem ČT3, a to i přesto, že byl velmi oblíbený. A omezování tvorby prolne téměř do všech oblastí působení ČT kromě zpravodajství.
Nebude se škrtat ani mezi zahraničními zpravodaji, ani v regionálních studiích, ani v investigativní žurnalistice, tedy v 168 hodinách nebo v Reportérech ČT. Ředitel to zdůvodnil tím, že ČT si hodlá udržet pověst nejdůvěryhodnější televize. Diváci dle jeho slov nemají čekat seriálovou tvorbu v papírových kulisách.
„Byl jsem v roce 2007 jedním z těch, kteří propočítávali optimální výši koncesionářských poplatků pro novelu původního zákona z roku 2005 o rozhlasových a televizních poplatcích. Bylo to poté, co jsme umožnili České televizi a Českému rozhlasu digitální vysílání v systému DVB-T1 a tvorbu nových programů. Konstrukci poplatků jsme ponechali stejnou jako v analogové době, v úvahu jsme brali náklady na HDTV, ČT24, Art a dětský kanál. Počítali jsme s nákladnou, ale nutnou stavbou brněnského studia. Nepočítali jsme tehdy ještě se sportovním kanálem a s kanálem pro pamětníky – ČT3. Nepočítali jsme náklady na DVB-T2. A pro výpočet jsme brali v úvahu tehdejší inflační cílení ČNB,“ jmenuje Kotrba s tím, že peníze měly televizi vystačit do roku 2015, ale Dvořákově managementu se podařilo s nimi hospodařit až do nynějška.
Fotogalerie: - Na podporu České televize
„Výsledkem bylo navýšení poplatku ze 100 Kč na 135 Kč pro televizi; pro rozhlas od roku 2005 zůstalo 45 Kč. Neprošlo automatické zvyšování o inflaci, a tak zatímco v roce 2005 byla průměrná mzda 18.344 Kč, v roce 2007 pak 20.957 Kč a v roce 2015 už 26.591 Kč, dnes je to 38.911 Kč,“ propočítal s tím, že by aktuálně měla být minimální výše televizního poplatku pro rok 2022 teoreticky 220 až 250 Kč.
Poukázal též, že televize má za úkol nejen ve vlastní režii vyrábět, ale také podporovat českou filmovou tvorbu. „To proto se pouští do koprodukcí, většinou v kooperaci se Státním fondem pro podporu kinematografie,“ upozornil mediální analytik s tím, že „veřejná služba má sloužit lidem, ne jenom elitě“, a tedy se vyrábí kutilské pořady i seriály jako nedávné „Devadesátky“.
Fotogalerie: - Autodemonstrace před ČT
Právě oblasti tvorby se nynější škrty nevyhnou. Bude méně premiér, méně kulturních akcí a na Vánoce bude jen jedna nová pohádka.
To přitom není vše, co ČT řeší. Jak Kotrba dodává, má za úkol i spravovat archiv národního filmového bohatství a digitalizovat jej a zachovat pro další generace. „To nestojí málo. Na digitalizaci filmů Vynález zkázy, Baron Prášil a Cesta do pravěku se podílela ČT,“ ukázal s tím, že jde o náklady až 1,5 milionu korun na film, podle toho, jak moc je poškozen.
Dle Kotrby by tak bylo namístě, „aby politici zázrakem zmoudřeli, ministrem kultury počínaje“. „Aby ČT nemusela odkrajovat maso až na kost, aby zachovala kanál pro pamětníky ČT3 a aby nerušila natáčení. Přál bych si, aby byla největším producentem české kultury a aby si přibrala jedno důležité téma: vzdělávání dětí jako celek tvořící distanční vzdělávání základní školy. Česká vzdělávací televize pro dobu covidovou. Nikdo jiný to neudělá, stav školství je tristní. Na kvalitní národní kulturní instituci je přitom potřeba méně než na objednané obrněné transportéry,“ shrnul. Zaplatit poplatky podle něj „mají ti, kteří peníze mají“. „Je nemravné chtít stokoruny po důchodcích,“ míní.
Fotogalerie: - Stojím za ČT
„Rozumím těm, kteří chtějí nechat Českou televizi vyhladovět kvůli sporům, které mají s ředitelem Dvořákem ohledně arogantního aktivismu hlupáků v redakci zpravodajství a publicistiky. Dodržování nestranné vyváženosti je nezbytné pro zachování společenské smlouvy mezi televizí a diváky. Politický aktivismus důvěru ničí. Chápu bezmocný hněv lidí a od něj se odvíjející populismus politiků, ale upozorňuji, že viníky tohoto stavu spočítáme na prstech jedné ruky,“ komentuje škrtání veřejnoprávní televize Kotrba.
Vládní koalice by tak podle analytika měla odstoupit od snahy „svou lhostejností televizi ničit“ a ukázat „rozhled a odpovědnost“.
Fotogalerie: - S.O.S. Česká televize
Celý text Štěpána Kotrby publikovaný v MF DNES (publikováno se svolením autora):
„Pokud pravicový ekonom napíše, že hospodaření veřejných služeb (od metařů po koupaliště, rozhlas a televizi nevyjímaje) je bezvadné, tu ruku mu hned useknou. Je totiž neoliberální ideologický mýtus, že správa věcí veřejných nemůže být nikdy stejně kvalitní jako správa věcí soukromých. A papouškováním tohoto mýtu se vytvoří agresivně nepřátelské veřejné mínění. Vyvrátit je nelze.
O totéž jde dnes i v České televizi. Sněmovna upozornění jejího managementu už dlouho ignoruje. Generálnímu řediteli proto došla trpělivost – a vyhlásil program krvavých škrtů.
Byl jsem v roce 2007 jedním z těch, kteří propočítávali optimální výši koncesionářských poplatků pro novelu původního zákona z roku 2005 o rozhlasových a televizních poplatcích. Bylo to poté, co jsme umožnili České televizi a Českému rozhlasu digitální vysílání v systému DVB-T1 a tvorbu nových programů. Konstrukci poplatků jsme ponechali stejnou jako v analogové době, v úvahu jsme brali náklady na HDTV, ČT24, Art a dětský kanál. Počítali jsme s nákladnou, ale nutnou stavbou brněnského studia. Nepočítali jsme tehdy ještě se sportovním kanálem a s kanálem pro pamětníky – ČT3. Nepočítali jsme náklady na DVB-T2. A pro výpočet jsme brali v úvahu tehdejší inflační cílení ČNB.
Počítali jsme, že peníze by měly televizi vystačit do roku 2015. Díky Dvořákově managementu vystačily doteď. Výsledkem bylo navýšení poplatku ze 100 na 135 Kč pro televizi; pro rozhlas od roku 2005 zůstalo 45 Kč. Neprošlo automatické zvyšování o inflaci, a tak zatímco v roce 2005 byla průměrná mzda 18 344 Kč, v roce 2007 pak 20 957 Kč a v roce 2015 už 26 591 Kč, dnes je to 38 911 Kč (tedy inflace 112,1 % pro rozhlas a 85,6 % pro televizi). O hystericky zvýšených cenách všech energií, které zbourají rozpočty na další roky, jsme neuvažovali, o miliardách na zbraně pro Ukrajinu samozřejmě také ne.
Minimální výše televizního poplatku pro rok 2022 by měla teoreticky být 220 až 250 Kč, rozhlasového poplatku 80 až 100 Kč. To kdyby se zákon omezil pouze na valorizaci, a ne na nové úkoly médií v době digitální a na změnu konstrukce poplatku.
Tak jak byly končícím managementem ředitele Jiřího Janečka v ČT nastaveny mechanismy toků peněz, zabránilo se naprosté většině jánabráchismů. O implementaci se skrytě staral i pracovník ekonomické kontrarozvědky. Je třeba říci zcela vážně, že v televizi se nekrade a neplýtvá. Je třeba ale také vědět, že televize má za úkol financovat tvůrčí činnost. Ta se liší od výroby zejména tím, že nemůže tupě limitovat výrobní náklady. Pořady nejsou šroubky.
Proto je nesmyslná kontrola tvůrčí činnosti prostřednictvím Nejvyššího kontrolního úřadu, protože zákon o NKÚ zná pouze tři kritéria: účelnost, hospodárnost a efektivitu. Je účelné a hospodárné financovat pohádku od režiséra Trošky, nebo by stačil kterýkoliv absolvent FAMU? Má smysl oblékat Marii Terezii do kvalitní kopie královského kostýmu, nebo by stačila levná divadelní rekvizita? A má smysl točit nákladné výpravné projekty o české historii ve vysokém rozlišení, nebo stačí amatérská kvalita Ulice? Tyto otázky kladu laikům patnáct let. Rozhodněte, jak má být před vašimi vnoučaty reprezentována česká národní kultura.
Televize má za úkol nejen ve vlastní režii vyrábět, ale také podporovat českou filmovou tvorbu. To proto se pouští do koprodukcí, většinou v kooperaci se Státním fondem pro podporu kinematografie.
Veřejná služba má sloužit lidem, ne jenom elitě. A tak vyrábí jak kutilské pořady, tak policejní seriály. Myslím, že třeba Devadesátky jsou příkladem povedené série.
Televize má za úkol i spravovat archiv národního filmového bohatství a digitalizovat jej, zachovat pro další generace. To nestojí málo. Na digitalizaci filmů Vynález zkázy, Baron Prášil a Cesta do pravěku se podílela ČT. Jeden film je 120 tisíc políček, která se musí naskenovat a ručně čistit. Až 1,5 milionu korun, podle toho, jak moc je film poškozen. A filmů k digitalizaci čekají stovky.
Trest za aktivismus?
Přál bych si, aby politici zázrakem zmoudřeli, ministrem kultury počínaje. Aby ČT nemusela odkrajovat maso až na kost, aby zachovala kanál pro pamětníky ČT3 a aby nerušila natáčení. Přál bych si, aby byla největším producentem české kultury a aby si přibrala jedno důležité téma: vzdělávání dětí jako celek tvořící distanční vzdělávání základní školy. Česká vzdělávací televize pro dobu covidovou. Nikdo jiný to neudělá, stav školství je tristní. Na kvalitní národní kulturní instituci je přitom potřeba méně než na objednané obrněné transportéry. A zaplatit poplatky mají ti, kteří peníze mají. Je nemravné chtít stokoruny po důchodcích.
Rozumím těm, kteří chtějí nechat Českou televizi vyhladovět kvůli sporům, které mají s ředitelem Dvořákem ohledně arogantního aktivismu hlupáků v redakci zpravodajství a publicistiky. Dodržování nestranné vyváženosti je nezbytné pro zachování společenské smlouvy mezi televizí a diváky. Politický aktivismus důvěru ničí. Chápu bezmocný hněv lidí a od něj se odvíjející populismus politiků, ale upozorňuji, že viníky tohoto stavu spočítáme na prstech jedné ruky.
Proto nechápu pětikoaliční odvahu ministerských a poslaneckých Herostratů, kteří by místo snahy svou lhostejností televizi ničit měli mít spíše rozhled a odpovědnost.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak
