Zeman pro zrušení horní komory Parlamentu uvedl ve Dvaceti minutách Radiožurnálu dva základní argumenty. „To, co je u nás důležité, je hlasování o důvěře vládě a státním rozpočtu. Obojí je vyhrazeno Poslanecké sněmovně, Senát do toho nemá co mluvit. A jakýkoli zákon, který Senát případně vrátí Sněmovně, může být přehlasován pouhou prostou většinou 101 a více hlasů, kterou má samozřejmě každá vládní koalice.“

Senát jako takzvaná pojistka demokracie podle něj může fungovat jen v případě ústavních a volebních zákonů, každá chytrá vláda se ale zařídí tak, aby je neměnila. „V takovém případě Senát nepotřebujete,“ vysvětlil Zeman.

Nemá prý však v plánu v tomto směru vyvíjet žádnou iniciativu. „Pokud Senát sám nebude souhlasit se svým rozpuštěním, je velmi jednoduchá cesta, jak ho zrušit – redukovat výdaje na Senát ve státním rozpočtu, který schvaluje Sněmovna,“ uvedl.

Pro zrušení Senátu se prezident vyjadřoval už v minulosti. Že ale nyní poprvé vyzval ke konkrétním krokům proti horní komoře, mnohé pořádně namíchlo. Jeho slova o zrušení Senátu kritizoval například Kysela v pořadu České televize Devadesátka. „Přijde mi to ubohé. Pokud zkrátka máme ústavní systém, v němž existují nějaké ústavní orgány, tak je asi vcelku logické, že ty orgány budou obdařeny nějakými penězi k tomu, aby mohly fungovat,“ zněla jeho reakce na návrh Zemana, ať Poslanecká sněmovna výdaje na Senát podstatným způsobem redukuje.