V prvním okruhu své stížnosti se Babiš vymezil proti Vodrážkovu názoru, že diskuse, zda má být Karel Srp členem Etické komise pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu, je především diskuse o povaze totalitního systému a o současné české společnosti, která stále zápasí se svým kritickým pohledem na minulost a nemá jasno, jak na ni nahlížet.

Ve druhém okruhu svých výhrad pak Babiš uvedl: „Pan Vodrážka dále sdělil divákům, že soudy přistupovaly při rozhodování o oprávněnosti vedení ve svazcích StB čistě formálně, pozitivisticky z hlediska práva a nezohledňovaly další aspekt zákonů, tedy právo a spravedlnost. Dále uvedl, že soud se v případě pana Srpa vyjádřil pouze k jedné věci a že vzhledem k tomu, že svědci byli pouze agenti StB, kteří si na nic nepamatovali, a také vzhledem k tomu, že mikrofiše neposkytují určitou grafologickou analýzu v tomto negativním smyslu, že z toho důvodu byl vynesen rozsudek, že byl pan Srp neoprávněně registrován. Že ale toto nemá nic společného s tím, jak pan Srp jednal v letech 1976 až 1983. Kdyby tehdy soud přistoupil k výslechu svědků a mohl hovořit Hutka a jiní lidé, tak předpokládá, že soud by dopadl úplně jinak.“

Třetí okruh svých výhrad Babiš zakončil tvrzením, že „celkové vyznění reportáže mělo silný politický podtext, když v průběhu pořadu se sice formálně střetly protichůdné názory, ale výsledný dojem byl, že premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka je čestný a spravedlivý politik na rozdíl od jiných, na které bylo, byť nepřímo, poukazováno“. Připomeňme, že sám Andrej Babiš se donedávna soudil kvůli svazku s krycím jménem Bureš, který na něj StB vedla. Spor skončil až u Nejvyššího soudu, všechny tři kola Babiš díky svědkům, bývalým příslušníkům StB, kteří ho měli naverbovat, vyhrál.