„Pravděpodobně lidi nebude odrazovat volební procedura jako taková, myslím si, že ty drive in volby jsou sice mediálně zajímavé, ale využije jich opravdu velmi málo lidí. To, co bude odrazovat celé určité skupiny populace, bude právě ta pandemická situace a obava z nějaké nákazy,“ poznamenal následně k možné účasti sociolog Buchtík.
Komu může nízká volební účast pomoci nebo uškodit, podle Šídla není jasné. „Ze všech kroků, které dělá předseda vlády a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, je patrné, že má obavu o to, aby přišli právě jeho voliči, protože jeho voličská základna je skutečně ve starších lidech. Takže já nevím, jestli to skutečně dopadne, protože moje předvolební odhady jsou tradičně mimo, ale myslím si, že z těch kroků, které vláda a předseda vlády dělá, je zjevné, kdo má obavu o to, aby lidé vůbec přišli,“ poznamenal Šídlo.
„Andrej Babiš určitě nepočítal s tím, že těsně před těmi volbami dojde k takovému zhoršení epidemické krize. A myslím si, že právě důvod, proč nějaká opatření v České republice nebyla činěna dříve, spočíval v tom, aby vlastně před volbami, těsně před volbami, se voliči nějakým způsobem necítili nepříjemně a tak dále. Ale myslím si, že Andrej Babiš nepředpokládal, že se ta epidemická situace takto výrazně zhorší, a to, jak vlastně vypadá, tak pro něho je problematické. On vlastně reagoval tím, že vyměnil post ministra zdravotnictví, a to je určitá reakce na ty obavy, které mají jeho voliči. Ono se ukazuje, že čím starší volič, tak tím větší obavy z epidemie koronaviru,“ dodala k tomu Lebedová.
Co podle Vás nejvíc pomáhá proti koronaviru?Anketa
Ústavní právník Kysela se následně vyjádřil k tomu, zda by někdo mohl zpochybnit regulérnost, kdyby přišlo opravdu hodně málo lidí. „To si myslím, že by nemohl. Mohl by tu regulérnost za předpokladu, že by veřejná moc bránila v účasti u voleb, ale to není případ České republiky,“ sdělil Kysela. Co se týče možnosti volby drive-in, Kysela řekl, že je to zvláštní a neobvyklý způsob volby. „Mně se zdá, že poté, co Ministerstvo vnitra se v létě tvářilo, že není problém s tím, když tisíce, eventuálně desetitisíce lidí nebudou volit, protože máme tradičně zavedenou překážku výkonu volebního práva, tak se mi zdá, že potom pokročilo do fáze, kdy se pokoušelo vymyslet různé způsoby, jak ty voliče vtáhnout. A mně se zdá, že tento je akceptovatelný, protože s ním nejsou spojeny žádné pochybnosti,“ dodal Kysela.
Řeč přišla i na téma voleb. „Krajské volby, které tady mají nejkratší tradici po listopadu 1989, mají vždy celostátní téma. Minule všude visely billboardy dálnice, předtím to byly církevní restituce, předtím to byly zdravotnické poplatky, předtím to byla privatizace zdravotnictví, takže se vždycky musí najít téma, které ty voliče přitáhne. Hnutí ANO, pro ně to přišlo tak, že si můžou celou tu kampaň odškrtnout – dálnice, nemocnice, vše zařízeno. To v tuhle chvíli vybízí k parodii. Ty volby vlastně nemají ani to téma, které se nabízelo, že je to generálka na příští volby, což taky nebylo úplně smyslem voleb. Ale já tam žádné silné téma nevidím. Na druhou stranu kraje mají velmi málo pravomocí,“ podotkl Šídlo.
Současný propad hnutí ANO, který ukázaly některé průzkumy, může být (a nemusí) podle komentátora Šídla mimo jiné i počátkem nějakého trendu. „ANO vede průzkumy jak dlouho? Šest let? Ono to nejde donekonečna. A je zjevné, že po období všeobecného užívání si, nevídané prosperity a suverenity se v té politice něco začíná dít,“ uvedl. „Na druhou stranu já bych k tomu nic nevyvozoval k těm příštím volbám do Sněmovny, tedy za rok,“ dodal. Shoda mezi řečníky de facto také panovala na tom, že vládní strany budou penalizovány za to, v jakém stavu je současný stav pandemie koronaviru.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
