Hned v úvodu se opřel do českého volebního systému. Okamura totiž svým protestem podle něj upozornil na závažný fakt, že v našem systému neexistuje veřejná kontrola centrálního sčítání hlasů. Strany sice mají své zástupce přímo ve volebních místnostech, ale tam jsou lístky jen určitou dobu. Elektronické sčítání hlasů probíhá na Českém statistickém úřadě, a tam už zástupci stran přístup nemají.
Zrušeno to podle Hanniga bylo po sněmovních volbách v roce 1998. Od jednoho z členů komise prý ví, že už tehdy se „nenápadně“ ubíraly hlasy Sládkovým republikánům a rovněž Důchodcům za životní jistoty, dvěma stranám, kterým předvolební průzkumy věštily úspěch, ovšem nakonec do sněmovny neprošly.
Stížnost Tomia Okamury prý uhodila hřebíček na hlavičku, když upozornila na nedostatečnou transparentnost konečného sčítání hlasů na úřadech. Hannig by se prý nedivil, kdyby tato manipulace byla uplatněna právě proti česko-japonskému podnikateli. Ten je totiž mnoha lidem trnem v oku, o čemž svědčí i velká očerňovací kampaň, která se proti němu rozběhla.
„Tomio Okamura má jednu přednost, nazývá věci pravým jménem,“ píše blogger. I kdyby jej Ústavní soud do voleb nepřipustil, zůstane prý významnou osobností našeho politického života. Ze senátora se klidně může stát předseda vlády. „Tomio, ať už rozhodne Ústavní soud jakkoliv, Vaše doba ještě přijde. Nenechte se znechutit,“ doporučuje senátorovi Hannig.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
