„Od chvíle, kdy jsme se s Milošem Zemanem poprvé asi před padesáti lety setkali, jsem byl v tisících politikách vždy na úplně druhé straně barikády. Ale oba jsme respektovali systém. A cítili jsme, že byl v roce 1998 ohrožen, a považovali jsme za nezbytné, abychom fungování systému zajistili,“ řekl reportérce Zdeňce Trachtové exprezident Václav Klaus. Podotkl, že opoziční smlouvu by dnes podepsal znovu, považuje ji za vynikající nápad pro tehdejší dobu. Popřel, že by KDU-ČSL a Unie svobody měly zájem na společné vládě s ODS.
Takové vládě prý bránila mimo jiné i antagonie mezi ODS a Unií svobody. Zejména předseda US Jan Ruml prý nechtěl o společné vládě ani slyšet. „Já myslím, že antagonie roli hrála, ale primárně z jeho strany, nikoliv z naší. My jsme vždycky nad takovéto věci byli povzneseni, čehož straničky typu Unie svobody nebyly schopné,“ řekl Klaus. „S těmito lidmi to možné bohužel nebylo. Zaťatost zhrzené Unie svobody a zaťatost Luxovy křesťanské demokracie byly absolutní,“ dodal exprezident na adresu KDU-ČSL a Josefa Luxe.
„Vy i Miloš Zeman jste při podpisu opoziční smlouvy ujišťovali veřejnost, že ODS bude skutečně stranou opoziční, nikoli koaliční. V čem jste v těch následných čtyřech letech plnili roli opozice? V čem jste šli proti vládě,“ zeptala se Václava Klause Zdeňka Trachtová. Klaus odpověděl, že šlo o desítky až stovky věcí. Připomněl, že dva roky od podepsání opoziční smlouvy byl podepsán dodatek k ní – takzvaný „toleranční patent“. „Ale nepodceňujte jeden výrazný aspekt. My jsme věděli, že to, jak je nastaven volební systém v České republice, nedává možnost vzniku slušných koalic. A proto jsme udělali zásadní nákrok k většinovému systému,“ dodal Klaus směrem ke změně volebního systému z roku 2000.
Komu teď budete fandit na mistrovství světa ve fotbale?Anketa
Redaktorka Trachtová se také Václava Klause ptala na podstatu opoziční smlouvy. Prezident Václav Havel ji považoval za porušení demokratických principů, podle kterých má být opozice vládě rivalem. „Já už jsem říkal, že prezident Havel politicky bojoval proti opoziční smlouvě. On využil své moci k tomu, aby zásadním způsobem ovlivnil Ústavní soud. Já jsem takovou šanci vůbec neměl. Já jsem například nevytvořil jednobarevný Ústavní soud, který tvořil Václav Havel a ke kterému víc a víc inklinuje Miloš Zeman, i když on se tím tolik nezabývá. Já jsem hodiny bojoval s Parlamentem a senátem,“ reagoval Klaus.
„Do r. 1998 byla politika střetem idejí a hodnotových východisek. Oposmlouva jí změnila na cynickou technologii moci. V r. 2002 se tomu vzepřel Špidla a síly oposmlouvy, mezi které patřil i Babiš, ho semlely. Tuhle setbu sklízíme dodnes,“ napsal Miroslav Kalousek na konto smlouvy, díky které se dva úhlavní rivalové – Miloš Zeman a Václav Klaus, stali v roce 1998 na jedno volební období spojenci.
„Typický oportunistický Klaus,“ rozhořčil se v diskusi Jan Krňávek. Miroslav Kalousek reagoval a přišel s tvrzením, že Václav Klaus nikdy nechtěl dohodu s Janem Rumlem a jeho Unií svobody, ale vždy preferoval spíše to, aby se jeho partnerem stal Miloš Zeman.
Václav Klaus a Miloš Zeman jako hlavy mafiánských klanů. Tak je vidí pan Radek Hlava.
Uživatelka Marcela Moravcová vyčetla Miroslavu Kalouskovi, že nezabránil nástupu Andreje Babiše, ačkoli znal jeho metody. Ptá se Kalouska, co proti tomu udělal. Na adresu opoziční smlouvy uvádí, že Klaus a Zeman tehdy jinou možnost neměli.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs