Komentářem pirátského poslance Lukáše Černohoského k tomu, že vláda odmítá bránit oznamovatele protiprávního jednání, začíná pravidelný přehled mediálních zajímavostí. „Už jsem v něm někdy říkal, že piráti mají velice silné tiskové oddělení, které tak pětkrát, šestkrát za den zásobuje své respondenty svými stanovisky, návrhy a dalšími aktivitami. Dostal jsem se kdysi na jejich adresář, a tak mi jejich mediální výstupy chodí také. Obvykle to nekomentuji, ale tentokrát si to neodpustím. Týká se toho, že vláda odmítá poskytovat ochranu tzv. whistleblowerům, tedy těm, kteří oznamují cosi, co považují za protiprávní jednání. Jinými slovy donašečům. Já mám rád, když se anglická slova překládají do češtiny tak, jak to je,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Whistleblowing se vyskytuje v posledních několika desítkách let v celém světě. „Souvisí s tou postmoderní atmosférou udávání a všech těch různých Me Too a dalších blbostí, které nás obklopují. Jenže tohle má poněkud nebezpečnější dimenze, protože to udání v podstatě přenáší prakticky vzato tu dokazovací povinnost na toho, kdo byl udán. Ne na toho, kdo udává, ale na toho, kdo byl udán, což samo o sobě je v souvislosti s antidiskriminačním zákonem, kde je také toto přehození důkazního břemene na toho udaného, z hlediska ryze právního velice problematická věc. Stejně jako je problematická retroaktivita, která je mimochodem i v tom antidiskriminačním zákonu obsažena. Tady šli piráti ještě nad tento rámec,“ upozorňuje mediální analytik.
Průkopník českého whistleblowingu je znám od kauzy IPB
Zamýšlel se nad tím, proč jsou piráti v této oblasti tak aktivní. „Došlo mi, že za ně do podzimu 2018 seděl šest let v Senátu pan Michálek, který proslul v roce 2010 tím, že udal svého nadřízeného, jímž byl ministr životního prostředí Pavel Drobil. Tehdy se pan Michálek stal tzv. slavným. Já jsem se trošku podíval na jeho curriculum vitae a našel jsem tam velmi zajímavé informace, a to ve zdrojích, které asi nikdo nezpochybní, jako je Respekt, Právo nebo Hospodářské noviny. Tenhle pán jako tehdy poměrně mladý člověk pracoval jako makléř Fondu národního majetku a vystupoval proti ODS, vyjadřoval se větami, cituji: ‚IPB načerno financuje ODS‘. Tenhle průkopník českého whistleblowingu pak ještě pomáhal mediálně zaštiťovat run na IPB, který proběhl za ministra financí Pavla Mertlíka,“ připomíná Petr Žantovský.
Dával o sobě vědět i různými hesly typu „Občané by se měli ptát, na čí straně stojí lev ve světě financí“, což byl tehdejší reklamní slogan této banky. „Odkazuji se na různé rozhovory z května 1996 v Hospodářských novinách a v Právu, kde se Libor Michálek vyjadřoval v tom smyslu, že IPB je věřitelem ODS, že vliv státu v bankách je příliš silný, že je nutné jednat a snížit vliv státu v bankách, protože jen tak lze zúžit prostor pro korupci a spekulace ohledně financování politických stran. To byla taková předzvěst, takový zkušební výstřel, pokusný balónek před Sarajevem. Takže tenhle pán je v oboru ‚oznamování‘ velmi zdatný a zkušený a mám za to, že to je ten člověk, který mohl piráty inspirovat k tomuto návrhu,“ domnívá se mediální odborník.
V demokratické legislativě nemá udavačský zákon co dělat
Podle pirátského poslance se vláda k návrhu postavila ryze formalisticky, když mu vytýkala chybějící vysvětlení některých termínů. „Jinak sama vláda tvrdí, že se jedná o velice důležité, citlivá téma, jehož zapracování do české legislativy vyžaduje široku diskusi. Celé to je všechno jeden velký debakl odpovědnosti za vládnutí a odpovědnosti za zastupování voličů, protože jedni i druzí jsou v pozici, řekl bych, tragikomické. Zákon o ochraně whistleblowerů je normální udavačský zákon, který v demokratické legislativě nemá co dělat. Když zjistíte, že váš soused vraždí kočky po vsi, tak je pravděpodobné, že to sdělíte městské policii. To je v pořádku. Ale jestliže za to žádáte policejní, právní nebo jakoukoli jinou ochranu, tak už jdete nad rámec a v podstatě posvěcujete akt udání ve standardní chování v demokratickém státu. A to se mi tedy silně nelíbí,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Psali jsme:
Přiznává, že informace, které se týká druhé téma, jím docela zatřásla. „Přinesly ji lidovky a byla to parafráze na komentář serveru německé veřejnoprávní stanice ARD, kdy její pražský zpravodaj Peter Lange hodnotí našeho prezidenta. Říká, že Miloš Zeman je ‚svéhlavým, starým a nemocným mužem s patologickým sklonem k cynismu a provokaci‘ a podobná nechutná hodnocení. Myslím si, že velmi silně překračuje pravomoci zpravodaje, zejména když si uvědomíme, že se jedná o zpravodaje veřejnoprávní televize. Kdyby to byl komentátor, který sedí v Německu ve studiu, tak bych si jenom řekl, že mu do toho nic není, jaký je náš prezident, ale že si o tom může myslet, co chce. Ale zpravodaj takové výrazy používat nemá, nesmí a je to zjevně přešlap vůči profesionální etice,“ tvrdí mediální analytik.
Český zpravodaj v Německu o obézní dámě bez vkusu nepíše
Představoval si u toho, jak by asi řádili v Bundestagu, kdyby český zpravodaj z Berlína napsal do nějakých českých médií komentář smíchaný se zprávou, kde by hodnotil tamní kancléřku. „Třeba že Angela Merkelová je stárnoucí, obézní dáma, která má velmi špatný vkus na oblékání, že nedosahovala v posledních letech moc velkých úspěchů, což vedlo k jejímu pozvolnému odchodu ze scény, že nezvládla své vlastní pudy, když vykřikovala ‚Wir schaffen das‘, přičemž nezvládli vůbec nic a zaplavili Evropu migranty, anebo že se chová autoritativně. Nevím, co všechno bych si ještě mohl vymyslet. Ale jsem přesvědčen, že by to jednak bylo zcela nevhodné vůči nejdůležitější postavě sousedního státu, jednak to vůbec nepatří do zpravodajství a už vůbec ne veřejnoprávního. Takže nejhorší známka letí tentokrát do Německa,“ oznamuje Petr Žantovský.
Ing. Miloš Zeman
V netradiční souvislosti dnes dojde na veřejnoprávní televizi. „Na Novinkách jsem se dočetl, že Jakub Železný prohlásil – cituji – ‚Velmi vážně uvažuji o kandidatuře na post generálního ředitele České televize‘, přičemž mandát Petra Dvořáka vyprší v roce 2023. Jiná věc je, zda se ho v této funkci dočká. Ale to je spíš otázka na Radu České televize, já o ní nebudu spekulovat. Hezké bylo, že pan Železný se takto vyjádřil na DVTV a dodal, že nemá touhu stát se ředitelem České televize. Tyhle dvě věci mi nějak nejdou dohromady. Na jedné straně velmi vážně uvažuje, že to bude dělat, na druhé straně nemá touhu to dělat. Tak já už mu vůbec nerozumím,“ přiznává mediální odborník.
ČT se jako veřejnoprávní nechová, ale poplatky se jí hodí
Přitom nemohl z obrazovky nezaznamenat změny v jeho projevu. „Dívám se na jeho výkony, které klesají měsíc od měsíce stále hlouběji a hlouběji. Z původního vcelku sympatického televizního moderátora, který používal poměrně korektní mluvu, se stává v poslední době arogantní člověk, který píše na sociální sítě, koho všeho bude vyhazovat z televizního studia a podobně. A přitom přešlapuje samozřejmě všechny možné pravomoci své funkce. A teď nám v DVTV říká, že sice nemá vůbec touhu dělat ředitele, ale velmi vážně o tom uvažuje. Tak já myslím, že to je tak trochu signál o tom, v jakém stavu se ocitla celá Česká televize,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Má tím na mysli, že vlastně třeba i ví, že je veřejnoprávní, ale rozhodně si to nepřipouští, rozhodně se tak nechová a rozhodně tak nepůsobí. „Tedy hlavně z hlediska zpravodajství a publicistiky. Zároveň však veřejnoprávní být nechce, ale zároveň musí, nemůže být jiná, protože by si to museli ti hoši a dívky z Kavčích hor platit sami. A to se jim nechce, protože jim vyhovuje poplatkový systém, kdy si za naše peníze dělají to svoje. A velmi se rozčilují, když se do Rady České televize dostane někdo, kdo má touhu se jim na to trošku kontrolně podívat, protože to se jim nehodí do krámu. Tak si myslím, že celá ta instituce i ve vyjádřeních pana Železného prokazuje silné schizofrenické sklony a už proto by asi bylo dobré ji zavřít,“ dodává mediální analytik.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
