Na konci března roku 1999 vypukl konflikt, v němž zemřelo na 13 tisíc lidí. Letadla NATO bombardovala Srbsko. Tímto vojenským aktem se snažilo zastavit masakry, které probíhaly v tehdejší srbské provincii Kosovo. Po ukončení operace byla zahájena jednání o samostatnosti Kosova.
Pro koho byste hlasovali ve 2. kole prezidentských voleb na Slovensku?Anketa
Vláda v čele s tehdejším premiérem Milošem Zemanem rozhodla, že přes naše území mohou přeletávat stíhačky NATO mířící nad Srbsko. Samotné vojenské operace se naše armádní jednotky neúčastnily, ale poskytli jsme k využití vojenskou nemocnici a další humanitární prostředky.
Tehdejší český prezident Václav Havel útok hájil s tím, že bylo třeba hájit lidské životy v Kosovu. Svět měl ještě před očima desítky až stovky tisíc mrtvých z válek na Balkáně v první polovině 90. let. Dnešní český prezident Miloš Zeman před pár dny poznamenal, že provedení operace bylo chybou. „Byla to arogance moci,“ uvedl prezident.
Ing. Miloš Zeman
A jak na tehdejší dobu vzpomínají v samotném Srbsku a v Kosovu?
Srbové dodnes operaci vnímají jako nespravedlivou a cítí ji jako křivdu. „Nikdo se za ty zločiny nezodpovídal. Srbští civilisté, naše děti, byli schválenými cíli NATO. Tyto děti a všichni tito lidé nebudou nikdy zapomenuti,“ uvedl srbský prezident Aleksandar Vučič na vzpomínkové akci, které se zúčastnilo na dvacet tisíc lidí. Slova srbské hlavy státu divákům zprostředkovala Česká televize.
V ulicích srbských měst hořely vlajky EU a vlajky NATO. Lidé volali po těsnějším sepětí s Ruskou federací, kterou považují za nejbližšího opravdového přítele Srbska.
Bombardování Srbska včetně hlavního města Bělehradu probíhalo 78 dnů.
V Kosovu vzpomínají na dvacet let staré události zcela jinak. Přílet letadel NATO nevnímají jako agresi, ale jako pomoc tehdy těžce zkoušenému regionu. „Byly to těžké časy. Je skvělé, že Kosované jsou svobodní, děti mohou růst ve svých domovech, chodit do školy, a to jen díky kampani NATO. Ta zachránila mnoho životů a všechno se vrátilo do normálu. Je před námi ještě mnoho úkolů, ale chceme patřit do svobodné euroatlantické rodiny. To je náš cíl,“ poznamenal kosovský premiér Ramuš Haradinaj.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
