Bývalý agent StB Zifčák popisoval v rádiu nacvičenou akci ze 17. listopadu a zaskočil moderátora

18.11.2014 19:09

Rozhovor s bývalým agentem předlistopadové Státní bezpečnosti Ludvíkem Zifčákem odvysílal dnes odpoledne ze záznamu Český rozhlas Radiožurnál. Mluvilo se především o tom, jak Zifčák pod identitou studenta Vysoké školy báňské údajně nasměroval 17. listopadu 1989 legendární pochod studentů z Albertova na Národní třídu.

Bývalý agent StB Zifčák popisoval v rádiu nacvičenou akci ze 17. listopadu a zaskočil moderátora
Foto: repro ČT
Popisek: Ludvík Zifčák

Rozhovor natáčel rozhlas v hotelu Džbán, který Zifčák provozuje. Redaktorovi Petru Dudkovi prozradil, že s podnikáním musel v roce 1990 začít, protože nikde nemohl sehnat zaměstnání. Nyní sám zaměstnává asi deset lidí, včetně vlastní rodiny.

Zifčák je přesvědčen, že kdyby komunisté nechtěli, tak by v bývalém Československu žádná revoluce nebyla. „KSČ měla v rukou policii, armádu, Lidové milice,“ argumentoval.

Vedle oficiální opozice existovala i neoficiální

Podle něj tehdy existovaly scénáře, jak má společenská změna proběhnout. Zifčák vysvětlil, že vedle oficiální opozice, jakou byla například Charta 77, existovala v tehdejším Československu i neoficiální opozice, která byla založena a řízena Státní bezpečností (StB).

V březnu 1989 získal Ludvík Zifčák novou identitu jako student Vysoké školy báňské Milan Růžička, který byl zaměstnancem Kamenouhelných dolů v Kladně, jeho skutečným zaměstnavatelem pochopitelně zůstala StB. Zifčák se jako Růžička stal členem Nezávislého studentského sdružení, které připravovalo na 17. listopad 1989 demonstraci na Albertově a akce s ní související.

Cílem prý bylo dostat lidi z Charty 77 k předání moci

Cílem Nezávislého studentského sdružení prý bylo navázat kontakty s předními činiteli tehdejší opozice, tedy s Chartou 77. Lidé z Charty 77 se měli podle Zifčáka dostat do popředí a podílet se na předání moci.

Moderátor tomu zjevně nechtěl věřit, a tak se Zifčáka pro jistotu zeptal „Vy jste měl napomáhat tomu, aby se Charta 77 mohla stát nositelem společenské změny?“ Zifčák na to reagoval „Pochopil jste to dobře.“

Na plánu se prý podílel i Alois Lorenc

Bývalý agent StB dále prozradil, že cílem jeho skupiny bylo průvod studentů nasměrovat na Václavské náměstí. Vysvětlil, že to samozřejmě nebyl jeho plán, ale plán jemu nadřízených důstojníků. „Velký podíl v tom měl Alois Lorenc,“ uvedl. Lorenc byl tehdy šéfem StB.

Důvodem, proč měl průvod skončit na Václavském náměstí byl ten, že tam končily všechny předchozí protirežimní demonstrace. Navíc tam by byl protest vidět lépe, než někde v „bočních uličkách.“

O tom, že Zifčák-Růžička je ve skutečnosti tajný policista, prý vědělo jen několik skupin, které se v průvodu pohybovaly a které byly řízeny StB.

Nasměrování průvodu tam, kam chtěla StB, bylo jednoduché. Stačilo využít davové hysterie

Na otázku, jak se mu mohlo podařit samotnému nasměrovat průvod tisíců mladých lidí směrem, kterým chtěl, odpověděl, že to nebylo nic obtížného. „Byl jsem v čele průvodu s dalšími lidmi, nechce to moc, davová hysterie je jednoduchá, lidi jdou, kam je potřeba,“ uvedl.

Na námitku, zda nemá výčitky svědomí vůči lidem, kteří jím byli odvedeni na Národní třídu, uvedl, že byl tehdy vojákem a musel se řídit rozkazy. „Byla taková doba. Myslím, že nebyl důvod tohle nedělat,“ konstatoval pouze.

Zároveň uvedl, že jeden rozkaz byl směřovat průvod na Václavské náměstí, ale druhý rozkaz byl, že se tam dostat nesmí. „To jsem věděl, takže bylo jasné, že bude zastaven na Národní třídě,“ vysvětlil.

Kdo chtěl, mohl před zásahem prý odejít

Upozornil také, že když byl průvod přepažen jednotkami Pohotovostního pluku tehdejší policie, zaznělo několik výzev, aby se lidé rozešli. Teprve poté došlo k tolik diskutovanému brutálnímu zásahu policie.

Sám prý od zasahujících policistů nedostal žádnou ránu. Na zem prý „upadl“, což bylo součástí předem připraveného scénáře. Ležel na zemi a předstíral, že ztratil vědomí. Zároveň se pamatovalo i na to, aby se Zifčákovi-Růžičkovi nic nestalo. V průvodu byla skupina, která měla za úkol jej hlídat. Hrozilo totiž, že jej někdo ušlape. „Dav se chová nepředvídatelným způsobem, i s tím se počítalo,“ uvedl. Součástí plánu bylo i to, že přijela sanitka Ministerstva vnitra a odvezla ho do Nemocnice Na Františku. „Tam to probíhalo způsobem, že lékař mě prohlédl a já jsem odtamtud zmizel beze stopy.“

Letenku do Moskvy má ještě schovanou

V závěru pořadu přiznal, že měl k dispozici letenku do Moskvy a dokumenty na falešné jméno. Jak falešný pas, tak onu letenku má dodnes schovanou. Dostal i peníze-rubly, jejich množství ale neupřesnil. „V SSSR se o mě měly postarat jiné složky, měl jsem tam zmizet,“ řekl, že ale v tomto případě rozkaz poprvé v životě neuposlechl. Důvodem bylo to, že do Sovětského svazu měl odjet sám, přičemž to, že by se mohl do naší země vrátit, bylo nejisté. Naznačil, že v naší zemi zůstal, protože měl už založenou rodinu.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vam

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

To si to ČT zase podělala. Seriál Stíny v mlze viděl, kdo neměl

10:21 To si to ČT zase podělala. Seriál Stíny v mlze viděl, kdo neměl

„Konečně se lidi chytili a začínají se pěkně udávat. Napráskali řezníka, co nadával na Ukrajince, a …