Prvním tématem byl vztah prezidentky k Miladě Horákové. Čaputová ji v lednu vyznamenala řádem Bílého dvojkříže. Prohlásila, že se jednalo o ženu odvahy, ženu činu, která byla věrná svým hodnotám, ve kterých byla velice konzistentní. A ocenila ji, že za své principy nejen snášela nepohodlí, vězení, ale byla za ně ochotná položit i život. A její odkaz je prý dodnes aktuální.

Pokud jde o to, jak připomínat Miladu Horákovou dnešním generacím, dle Čaputové je nutné její příběh vysvětlovat v konkrétním kontextu, ve kterém se odehrával, tedy během období fašismu a posléze komunismu. Ale je prý nutné dát ho i do kontextu se současností. „V tom smyslu, že demokracie není něco, co tu máme navždy, ale když se o ni nebudeme starat, tak bude v ohrožení. Jednou jsem řekla, že demokracie nefunguje na autopilota a vyžaduje naši angažovanost. A vyžaduje angažovanost i mladé generace, která jednou převezme vedení státu. Někdy stačí, aby byli lidé pasivní a to zlo může zvítězit,“ varovala.

Moderátor se zeptal, jak konkrétně by se mladí mohli angažovat a Čaputová zdůraznila, že předpokladem angažovanosti je zájem a informovanost. „To znamená, že když mladí lidé sledují veřejné dění, jsou citliví na spravedlivost, férovost i ve svém okolí, např. ve škole, a nezůstávají pasivní, když se děje nespravedlnost, to jsou všechno příležitosti, při kterých se mohou realizovat,“ uvedla Čaputová. Dodala, že se mohou také projevit přes petice a demonstrace. „Mít zájem, nezůstat pasivní a využít všechny možnosti, které nám ústava dává,“ radila prezidentka, jak se mohou mladí lidé angažovat.

Dodala, že mladé generaci může přijít možnost cestovat, sdružovat se a svobodně se vyjadřovat jako samozřejmost a právě proto by se měli mladí učit o historii.