Čaputová: Boj za klima? Jako Milada Horáková!

2. 7. 2020 14:12

Otázky ohledně Evropské unie i změny klimatu probíral moderátor ČRo Michael Rozsypal se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou. Ta poradila, jak se mohou mladí lidé angažovat v politice. A měla vzkaz pro ty, co si myslí, že z EU neprofitují. Mají se prý lépe rozhlédnout kolem sebe. A když se moderátor zeptal na změnu klimatu, začala argumentovat Havlem a Horákovou.

Čaputová: Boj za klima? Jako Milada Horáková!
Foto: Repro ČRo
Popisek: Slovenská prezidentka Čaputová
reklama

Prvním tématem byl vztah prezidentky k Miladě Horákové. Čaputová ji v lednu vyznamenala řádem Bílého dvojkříže. Prohlásila, že se jednalo o ženu odvahy, ženu činu, která byla věrná svým hodnotám, ve kterých byla velice konzistentní. A ocenila ji, že za své principy nejen snášela nepohodlí, vězení, ale byla za ně ochotná položit i život. A její odkaz je prý dodnes aktuální.

Anketa

Sledujete i letos seriál Chalupáři?

38%
62%
hlasovalo: 6326 lidí

Pokud jde o to, jak připomínat Miladu Horákovou dnešním generacím, dle Čaputové je nutné její příběh vysvětlovat v konkrétním kontextu, ve kterém se odehrával, tedy během období fašismu a posléze komunismu. Ale je prý nutné dát ho i do kontextu se současností. „V tom smyslu, že demokracie není něco, co tu máme navždy, ale když se o ni nebudeme starat, tak bude v ohrožení. Jednou jsem řekla, že demokracie nefunguje na autopilota a vyžaduje naši angažovanost. A vyžaduje angažovanost i mladé generace, která jednou převezme vedení státu. Někdy stačí, aby byli lidé pasivní a to zlo může zvítězit,“ varovala.

Moderátor se zeptal, jak konkrétně by se mladí mohli angažovat a Čaputová zdůraznila, že předpokladem angažovanosti je zájem a informovanost. „To znamená, že když mladí lidé sledují veřejné dění, jsou citliví na spravedlivost, férovost i ve svém okolí, např. ve škole, a nezůstávají pasivní, když se děje nespravedlnost, to jsou všechno příležitosti, při kterých se mohou realizovat,“ uvedla Čaputová. Dodala, že se mohou také projevit přes petice a demonstrace. „Mít zájem, nezůstat pasivní a využít všechny možnosti, které nám ústava dává,“ radila prezidentka, jak se mohou mladí lidé angažovat.

Dodala, že mladé generaci může přijít možnost cestovat, sdružovat se a svobodně se vyjadřovat jako samozřejmost a právě proto by se měli mladí učit o historii.

Fotogalerie: - Plamen naděje!

Pietní akt za 71 popravených vlastenců dne 30. čer...
Pietní akt za 71 popravených vlastenců dne 30. čer...
Pietní akt za 71 popravených vlastenců dne 30. čer...
Pietní akt za 71 popravených vlastenců dne 30. čer...
Pietní akt za 71 popravených vlastenců dne 30. čer...
Pietní akt za 71 popravených vlastenců dne 30. čer...

Michael Rozsypal pak zmínil průzkumy, podle kterých si nezanedbatelné procento lidí v evropských zemích myslí, že dříve bývalo líp. „Loni na podzim téměř dvakrát více Slováků než Čechů uvedlo, že za komunismu se žilo lépe,“ uvedl. Prezidentka řekla, že to vnímá jako „vzpomínkový optimismus,“ a dodala, že lidé si možná pamatují jen jistoty, ale ne limity a omezení, které byly s dobou spojené. „Neférovost, nespravedlivost a limitovanost, v které jsme žili, dnešní svět skýtá daleko víc možností, máme mnohem víc výhod, a teď myslím i těch sociálních,“ pravila s tím, že si uvědomuje, že někteří lidé ze systému vypadávají. Ale obavy podle ní mohou souviset s problémy dnešní doby. „Hodnotová relativizace, zpochybňování hodnot vůbec, to velmi prohlubuje nedůvěru veřejnosti a mezi lidmi. Nebo i k institucím, k demokracii jako takové. To vnímám jako velmi nebezpečné,“ sdělila Rozsypalovi.

Také řekla, že se k moci dostávají populisté, kteří se vyskytují v každé zemi a že kvůli přemíře informací je těžké se dopracovat se k pravdě. „A to je opět obrovský požadavek na jednotlivce, zda si dá tu práci pravdu hledat, často je to těžší a může to být nepříjemné. Ale to je jediné, na čem záleží a co je důležité,“ mínila. Moderátor se ptal, zda jsou lidé línější „hledat pravdu“ a Čaputová odpověděla, že to může být částečně tím. Ale také je prý hledání objektivně náročnější  v „záplavě šumů a nepravd“. Sama prý velmi rozlišuje zdroje informací, ale to neznamená, že nečte nedůvěryhodné zdroje.

Rozsypal se zeptal, zda koronavirová krize neukázala tendenci národních států se uzavírat a spoléhat jen samy na sebe. Na začátku dle Čaputové určitě ano a bylo to podle ní i pochopitelné, že státy zavíraly hranice a pozornost se soustředila na dění uvnitř státu.

Moderátor se zeptal na chystanou pomoc od Evropské unie. „Tak pozice Slovenské republiky je známá, my respektujeme a jsme v souladu s tím kritériem, které bylo uplatněné, jež se týká míry dopadu koronakrize, ten fond obnovy je zvolený právě k tomu. Takže v tomto smyslu respektujeme to kritérium Evropské komise, jsme s ním úplně v souladu a jsme za to vděční, protože teď máme šanci díky prostředkům, které budeme schopni brzo využít, jednak lépe zvládnout důsledky krize, ale zároveň jak se v tom záměru píše (Fond pro budoucí generace – pozn. red.), budeme schopní postavit segmenty ekonomiky, které nám teď chybí a  jsou daleko perspektivnější pro budoucnost Slovenska a dalších generací.“

Fotogalerie: - Den nezávislosti

Prezident Miloš Zeman navšívil recepci u příležito...
Prezident Miloš Zeman navšívil recepci u příležito...
Prezident Miloš Zeman navšívil recepci u příležito...
Prezident Miloš Zeman navšívil recepci u příležito...
Prezident Miloš Zeman navšívil recepci u příležito...
Prezident Miloš Zeman navšívil recepci u příležito...

Rozsypal se otázal, co by řekla někomu, kdo neprofituje ze členství, protože necestuje, nestuduje, naopak má strach z otevřených hranic. „Řekla bych mu, aby se lépe rozhlédl po své vesnici, po městě, které má nejblíž. Protože už ty materiální benefity, které dostáváme, ať už jde o infrastrukturu, nemocnice, ošetřovatelky v domovech důchodců, možnosti studentů studovat u nás nebo skrz Erasmus cestovat po světě, jiné segmenty, jako je věda a výzkum, ten potenciál, který může být v prospěch naší země využit z eurofondů, ten je obrovský a daleko přesahuje možnost vycestovat nebo ne.“

Dále dostala prezidentka otázku na životní prostředí, proč by se měl obyvatel Čech nebo Slovenska snažit, když změny klimatu vždy probíhaly a proč by s nimi měl něco dělat, když by se nejdříve měli snažit lidé ve velkých zemích, jako jsou USA, Čína nebo Indie. A Čaputová prohlásila, že kdyby si takové otázky kladly osobnosti jako Václav Havel nebo Milada Horáková, tak by tu možná byl „nespravedlivý a nebezpečný“ režim dosud.

Podle ní by se i malé země měly snažit být zodpovědné, pokud jde o to, jak přispívají k řešení klimatické krize. „Každý jeden malý krok se počítá a je velmi důležitý,“ mínila Čaputová a dodala, že klimatická krize bude trvat déle než vláda lidí, kteří toto nechápou. Dodala, že je ráda, že se Slovensko jako první v regionu přihlásilo k cíli uhlíkové neutrality do roku 2050. „A do roku 2023 přestaneme používat uhlí na výrobu elektrické energie a budeme transformovat největší hnědouhelný region Horní Nitra,“ uvedla.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: kas
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Lodičky Moniky Babišové a chudina u počítačů. Novinář Kmenta se pokusil o vtip...

12:06 Lodičky Moniky Babišové a chudina u počítačů. Novinář Kmenta se pokusil o vtip...

Politici v závěru roku prozrazují, jak se připravují na Vánoce. Čas od času se někteří politici a je…