Česku „přišel účet“ za Afghánistán. Za 16 let se ty peníze pořádně nasčítaly

21.08.2021 8:31

Dvacetiletou válku v Afghánistánu dnes korunuje islamistické hnutí Tálibán svým vítězstvím. Zajištění vojenských misí stálo Českou republiku – kromě ztráty životů řady českých vojáků – také nemalé finanční náklady. Ekonom Lukáš Kovanda představil pro ParlamentníListy.cz náš vývoz demokracie po boku USA v číslech.

Česku „přišel účet“ za Afghánistán. Za 16 let se ty peníze pořádně nasčítaly
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ekonom Lukáš Kovanda

Za mise v Afghánistánu vydalo Česko během šestnácti let podle Kovandy tolik, o kolik se letos vláda zadlužuje každých čtrnáct dní. „Za vojenské mise v Afghánistánu vydal český stát v letech 2004 až 2020 celkem 16,44 miliardy korun,“ píše ekonom, který účet Česku vystavil na základně údajů v jednotlivých příslušných sněmovních tiscích, každoročně vyhodnocujících nasazení sil Ministerstva obrany na zahraničních misích.  

Suma nezahrnuje náklady na vyslání 6., resp. 11. polní nemocnice, jejichž lékařské týmy plnily v Afghánistánu své úkoly už v letech 2002 a 2003. „Včetně polního chirurgického týmu je tvořilo více než 290 vojáků. Suma také nezahrnuje náklady střežení zastupitelského úřadu ČR v Kábulu, které od roku 2017 zajišťovala vojenská policie,“ dodává.

Jinak jsou v součtu zahrnuty všechny výdaje na afghánské mise, jež Ministerstvo obrany za léta 2004 až 2020 vykázalo. „Jedná se například o náklady zajištění působení skupiny speciálních sil, která v Afghánistánu operovala v letech 2004 až 2009 v rámci operace Trvalá svoboda. Nebo o náklady na vybudování a vedení vlastního provinčního rekonstrukčního týmu v Lógaru v letech 2008 až 2013,“ přibližuje ekonom.

Anketa

Považujete afghánskou misi (2001-2021) za úspěch Západu?

1%
98%
hlasovalo: 19280 lidí
Průměrně roční výdaje na zajištění afghánských vojenských misí činily v období 2004 až 2020 celkem 967 milionů korun. Nejvyšší výdaje byly vykázány za rok 2009, tehdy dosahovaly 2,3 miliardy korun. Tehdy se časově překryly klíčové mise českých vojáků v Afghánistánu, tedy zmíněné působení v rámci operace Trvalá svoboda a působení lógarského týmu. Od roku 2009 měly roční výdaje trendově sestupnou tendenci (viz graf níže).  

„České daňové poplatníky vyšly afghánské vojenské mise posledních takřka dvaceti let na nezanedbatelnou sumu přes šestnáct miliard korun. Vše ale nelze přepočítávat čistě na peníze. Česko plnilo svoji spojeneckou roli. Zlepšovalo si svoji pověst ve světě. Stavělo se za určité hodnoty,“ pokračuje Kovanda.

Navíc, vrátíme-li se k přepočítávání na peníze, necelá miliarda korun ročně, což je průměrný náklad misí, je pode Kovandy z hlediska přínosů nakonec přijatelnou sumou.

Při letošním předpokládaném deficitu státního rozpočtu, čítajícím 410 miliard, se česká vláda v roce 2021 zadlužuje průměrně tempem 1,12 miliardy korun denně. „To znamená, že o 16,44 miliardy se vládní dluh prohloubí každých čtrnáct až patnáct dní letošního roku,“ dodává ekonom.

„Tento výpočet je čistě nominální. Nezahrnuje tedy dopad inflačního znehodnocení české koruny v letech 2004 až 2020. I tak představuje dobrou perspektivu o výši nákladů afghánských vojenských misí v poměru k celkovému hospodaření státu,“ shrnuje ekonom.

Co je však nenávratně pryč, jsou životy padlých vojáků. „Co už vrátit bohužel nelze, jsou ztráty na životech českých vojáků, kteří během těch dvaceti let v Afghánistánu zahynuli,“ uzavírá.

Do války v Afghánistánu, která se datuje od října 2001, se zapojily statisíce koaličních vojáků, z nich bylo 11 500 českých. Během této vojenské mise padlo celkem 3600 vojáků, z nich bylo 14 českých. Pro zajímavost, Spojené státy vyšly náklady na zajištění vojenských misí v Afghánistánu v přepočtu na 22 bilionů korun.

Úsilí řady Afghánců uprchnout ze země a zachránit si život nebere konce. Prezident Ašraf Ghaní uprchl ze země, stejně jako jeho nejvlivnější pomocníci. Záběry z mezinárodního letiště v Kábulu ukazují, že zde panuje absolutní chaos a panika. Když už bylo jasné, že město a s ním i celá země padnou do rukou Tálibánu, mnoha lidem došlo, v jakém nebezpečí se nacházejí.

Video ukazuje davy stovek až tisíců Afghánců, kteří se v panice snaží natlačit do prostor letiště. Každý utíká, seč mu síly stačí. V pozadí jsou slyšet výstřely a exploze, což paniku přítomných ještě zvyšuje. 

 

 

Naději na záchranu viděli lidé především v odcházející americké armádě, kterou letouny přemísťovaly do bezpečí. Proto, pokud jim to situace dovolila, zamířili ke kábulskému mezinárodnímu letišti a doufali v evakuaci. Ta ale vůbec nemusí přijít. 

Tálibán již vyhlásil Islámský emirát Afghánistán, který nebude podle jeho představitelů místem, kde bude vládnout demokracie. Slibovaný umírněný postup povstaleckého hnutí Tálibán při přebírání moci v Afghánistánu se nekoná. Ozbrojenci si vyřizují účty a mstí se, obcházejí kábulské domy, aby našli bývalé spolupracovníky zemí NATO a svržené afghánské vlády. Vyhrožují i jejich rodinným příslušníkům, které mučí nebo rovnou vraždí.

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: nab

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

860 tisíc Ukrajinců v EU. Někteří je chtějí vrátit

18:04 860 tisíc Ukrajinců v EU. Někteří je chtějí vrátit

Česko stojí před otázkou, zdali následovat některé evropské země a vyslyšet volání Kyjeva o pomoc s …