Církve tak reagovaly na fakt, že Klaus žádá od premiéra Petra Nečase (ODS) osobní garanci toho, že chystané majetkové vyrovnání s církvemi neprolomí restituční hranici 25. února 1948. Rovněž Nečasovi poslaly ČBK, ERC a FŽO dopis, v němž ho ujišťují, že ze strany církví a náboženských společností nedojde k žádným aktivitám, které by jakkoli zpochybnily limit 25. února 1948. Klaus v sobotu, kdy se potkal v Českých Budějovicích s pražským arcibiskupem Dominikem Dukou, řekl, že zatím garance od Nečase nemá.

Jde o populismus odpůrců

Navržený zákon o vracení majetku církvím a finančním vyrovnání je nyní v parlamentu, Senát ho vrátil Sněmovně, která by o něm měla rozhodovat znovu na nadcházející schůzi. Jako každá jiná norma bude potřebovat i podpis hlavy státu, pokud poslanci veto senátorů přehlasují.

"Je nám známo, že tak můžete učinit jedině v případě, kdy budou vyvráceny pochybnosti o prolomení hranice 25. únor 1948. Nemůžeme v této chvíli učinit nic jiného, než Vás osobně ujistit, že z naší strany tento zákon nikdy nebude takto interpretován. Důležitým signálem k tomuto jasnému a setrvalému postoji je i prohlášení Federace židovských obcí, v němž je uvedeno, že 'není považováno za nezbytné, aby se otázka arizovaného majetku (v dosavadním držení státu) řešila prostřednictvím tohoto zákona'," uvádí se v dopise Klausovi, který podepsal předseda ČBK Duka, šéf ERC Joel Ruml a předseda FŽO Jiří Daníček.